Focení pod vodou není žádná věda. Stačí vám pro to vhodné podvodní pouzdro a pár dobrých doporučení. Připravil je pro vás profesionál na slovo vzatý, sportovní fotograf Martin Kozák.
Přemýšleli jste někdy, jak dostat váš fotoaparát pod vodu? Možností je více a v různých cenových hladinách, ale pokud chcete provozovat podvodní fotografii jen příležitostně a smíříte se s několika omezeními, pravděpodobně nakonec skončíte u měkkého podvodního pouzdra.
Jednu zásadní výhodu měkké pouzdro oproti svým na míru vyrobeným „tvrdým“ bratříčkům má – je univerzální. Vyrábí se v několika velikostech a je jen na vás, jaký fotoaparát dovnitř umístíte; ty největší z nich pojmou i profesionální zrcadlovku s battery gripem. Mezi nejznámější patří výrobky firem DiCAPac a Ewa-Marine. Obě nabízejí mnoho typů pouzder pro různou foto a videotechniku a ačkoli následující text vychází ze zkušeností s pouzdrem DiCAPac WP-S10, většina postřehů je natolik obecných, že je lze aplikovat i na konkurenční značku a na podvodní fotografii vůbec.
Měkké podvodní pouzdro DiCAPac WP-S10 pro největší zrcadlovky
Příprava
Samotné vkládání fotoaparátu nečiní problém. Osvědčilo se mi odepnout popruh fotoaparátu, aby uvnitř nepřekážel, nezakryl např. displej a podobně. Největší péči je třeba věnovat poctivému uzavření plastového zipu – ten tvoří hlavní překážku vodě v cestě dovnitř pouzdra –, těsnému srolování uzávěru a samozřejmě pevnému dotažení krytky objektivu. Vkládání a uzavírání pouzdra je tedy dobré neuspěchat, pracovat raději pomalu, ale pečlivě.
Ponoření
Hned při prvním ponoření jsem si všiml jedné věci – šlo to opravdu těžko. Důvodem bylo množství vzduchu uzavřeného uvnitř pouzdra. Následovalo tedy rozbalení, pootevření, zmáčknutí pouzdra a vytlačení co největšího objemu vzduchu ven; až poté jsem si uvědomil, že jednodušeji to půjde přes krytku objektivu než přes vrchní uzávěr. Potom už nečinilo ponoření problémy.
Ovládání v pouzdře
Při konstrukci pouzdra DiCAPac WP-S10 výrobce myslel i na ovládání a vybavil jej v místě spouště „otvorem“ pro ukazováček. Ten se mi nakonec ale neosvědčil a spoušť jsem mačkal zvenku přes plast. Abych měl jistotu, že se mi ji podaří zmáčknout v pravý čas, tak jsem si ji s předstihem nahmatal, vyzkoušel a připravil se tím na blížící se plavce. Podobné dva otvory má pouzdro i v tubusu pro objektiv pro ovládání jeho zoomu.
Otvory pro prsty pro ovládání zoomu
Tubus pro ochranu objektivu je asi největší slabina celého pouzdra. Aby bylo pouzdro dostatečně univerzální a vyhovovalo různým objektivům, má tubus délku cca 12 cm. Což znamená, že pro můj objektiv Canon 17-40 je asi o 3 cm delší, než by bylo třeba a velmi silně tak vinětuje. Řešení je relativně jednoduché, stačí levou rukou přitisknout čelní krytku až k přírubě objektivu; tubus je z fólie, takže se snadno zdeformuje. Bohužel tento způsob zaměstná levou ruku, úchop fotoaparátu se stane nepohodlným a navíc jej nelze použít s objektivem, jenž při zoomování mění svoji délku – přitisknutím krytky k objektivu zatlačíte na vysunutou část a tím změníte nastavenou ohniskovou vzdálenost. Můžete zkusit zafixovat ohnisko lepicí páskou.
Vinětace krytky objektivu
Pokud jde o ovládání tlačítek a dalších ovládacích prvků na zadní stěně fotoaparátu, lze je s trochou snahy přes folii zmáčknout. Trochu horší je to v případě otočných rollerů, které se přes přece jen poměrně tvrdou folii ovládají s obtížemi. Proto je lepší si nastavit vše potřebné ještě před vložením fotoaparátu dovnitř.
Vodotěsnost
Během focení jsem ani jednou nezaznamenal problém s vodou uvnitř pouzdra. Nic se vevnitř nerosilo, krytka objektivu i zadní průhledná stěna zůstaly čiré a nebránily v používání. V tomto ohledu tedy pouzdro zafungovalo na jedničku. Je třeba si ale uvědomit, že jsem byl jen asi 25 cm pod hladinou a výrobce povoluje až 5 metrů. Může se stát, že se například při otevírání mokrého pouzdra dostane pár kapek vody dovnitř a pak se po ponoření do chladné vody vysráží na předním skle a podobně; pro takové případy výrobce doporučuje vhodit dovnitř pytlík se silica gelem.
Fotoaparát v pouzdře na plaveckých závodech
Světlo
Počítejte s tím, že pod vodou rychle ubývá světlo. Expozice, která stačila nad hladinou, bude pod ní příliš tmavá a snadno se stane, že ve vnitřním bazénu budete potřebovat citlivost klidně ISO 4000 pro dosažení rozumně krátkého času. S rostoucí vzdáleností fotografovaných objektů klesá i jejich kontrast (podobně jako například při fotografování hor v dáli při krajinné fotografii, pouze mnohem rychleji).
Málo světla a nízký kontrast při fotografování akvabel ve špatně osvětleném bazénu
Barvy
Je známo, že voda pohlcuje barvy a z nich nejvíce červenou – proto vše pod vodou vypadá zelenomodře. Napomáhají tomu třeba i modře obložené stěny bazénů. Řešení jsou dvě – buď nasadit na objektiv oranžový filtr nebo vše dohnat při postprocesu. Málokdo z vás bude pro rekreační fotografování disponovat barevným filtrem, a tudíž většina zvolí druhou možnost. Důležité tedy je snímat do RAWu, abych mohl barvy později upravit při jeho zpracování.
Vlevo originální fotografie s vyvážením bílé na slunečno (Temp: 5350 K, Tint: +9 R), vpravo výsledek po úpravě vyvážení bílé (Temp 9700, Tint: +83 R). Pleti se vrátila barva, bublinky jsou bílé a výsledek je barevně zajímavější a pestřejší
Krytka objektivu
Nepohodlnou manipulaci s krytkou objektivu jsem již zmínil, zbývá se ale v souvislosti s ní věnovat ještě jedné věci, a to konkrétně sklu v ní osazenému. Přestože jde o tu lepší variantu (úplně nejlevnější pouzdra pro kompakty jsou celoigelitová, fotí se tudíž také přes igelit, který je různě zprohýbaný, a tím deformuje obraz), i tak přináší problémy. Na rozhraní voda/sklo/vzduch dochází k lomu světla, se kterým objektiv nepočítá, a který zejména na krajích způsobuje velkou chromatickou vadu a stejně tak zhoršuje kresbu. S tímto v podstatě nelze nic dělat (kromě výměny krytky za jinou s vypouklým sklem) a opět nezbývá než opravit co se dá v editoru. Naštěstí je oprava snadná.
100% výřez z levého okraje snímku, vlevo před úpravami aberace. Všimněte si silných azurových a oranžových kontur, stejně tak duhových bublinek vody. Vedle fotografie po úpravách. Je vidět, že se lze barevné vady z velké části zbavit.
Zatímco za lom světla krytka jako taková nemůže, druhý problém je naopak jasně zaviněný její nekvalitou. Stejně jako u levných čínských filtrů není jí osazené sklo dokonale rovné a způsobuje neostrý, jakoby rozechvělý obraz – a čím delší ohnisko, tím je nekvalita výraznější. Zatímco u 17 mm není rozdíl pozorovatelný, na 40 mm se dá ještě snést, ale při 70 mm již obraz úplně znehodnocuje a výsledek je nepoužitelný.
Ukázka znehodnocení kresby nekvalitním sklem v krytce – vlevo bez krytky, vpravo přes sklo
Pozor na sluníčko
Jelikož je pouzdro převážně černé, má na slunci tendenci se rozpálit a s ním vše uvnitř – doporučoval bych proto nenechávat jej příliš dlouho na přímém slunci.
Ačkoli se z výše uvedeného textu zdá, že jen kritizuji, není to úplně pravda. Zatímco tvrdé pouzdro bych si na tři příležitosti v roce těžko koupil, měkký obal je dostupný každému. A objevit podvodní svět za cenu do 2000 Kč se rozhodně vyplatí.
A takto můžou vypadat vaše fotky s trochou cviku...