... a nikdo neví, jak to bylo doopravdy. Máme tu totiž pouze dva obří hlemýždě, kteří nám na otázky už neodpoví. "Báječné, krásné, úžasné, vydařené" - to jsou komentáře fanoušků abstrakce, fotomontáže, netuctových zátiší a emocionálních koktejlů, na jejichž přípravu šejkru netřeba. Na pohled jsou tolik konkrétní, ale přitom si na ně nikdy nesáhnete...
Bylo nebylo... Jednoho dne se v Galerii objevil zvláštně melancholický snímek kukuřičných listů. Byl však pouze předzvěstí mnohem zajímavějších a dramatičtějších událostí. Předzvěstí mnoha nových pohledů, rozhovorů, polemik i hádek, neuchopitelných i nepochopitelných obrazů. Všechny spojuje jediné jméno: Petra Kučerová - dáma, která se neztratí ani v dravém světě experimentální fotografie, ač není ozbrojena ničím jiným než aparátem Kodak a bezmeznou obrazotvorností. Její poslední výtvor tento status zcela potvrdil.
Je to již mnoho let, co veškeré fauně na Zemi vládl Slimakosaurus Rex.
Doba kamenná - Stone Age je snímkem, který má v autorčině kolekci zatím nejvyšší ohodnocení a také vyvolal nejživější debatu. V řadě předchozích černobílých a zadumaných Fotografií týdne tato svěží záležitost doslova září, neboť její tvůrkyně zde opět uplatnila svůj tradiční cit pro barvy a posadila proti sobě dvě doplňkové barvy ve výrazném kontrastu: zemitý tón béžové s lehkým nádechem do cihlově oranžové na sytě modrém pozadí bije do očí, zatímco tmavohnědě až černě prokreslené stíny se starají o to, aby se z prostorové a tvarově zajímavé kompozice nestala "placka". Modrá a oranžová se však v tvorbě této dámy objevují často a v různých variacích.
Také kompoziční postup je z rodu klasických. Jeho přednosti jsou však zcela využity a barevná kombinace výsledný dojem ještě podporuje. Setkáváme se zde se starým známým zlatým řezem, v jehož třetinách jsou usazeny šnečí ulity. "Krásně vyvážené", chválí čtenáři. S kompaktní hmotou skalnatého podloží kontrastují vzdušná nebesa se záměrně rozmístěnými mračny. Zubatý okraj skály je již poslední kapkou do vítězného poháru, neboť působí dynamicky a eliminuje jakýkoli dojem průměrnosti a nudy.
Tak dlouho se chodí s fotkami do Galerie, až se ucho utrhne, jak by řekl klasik o autorce aktuální Fotografie týdne. Na pomyslné "dveře" nám zaklepala před Vánoci a od té doby zde má již vysezený a vyhřátý dolík, plný obrázků, jež podněcují obrazotvornost i časté debaty nad věčnou otázkou "A co to vlastně je?" V necelých dvou desítkách roztodivných záběrů můžeme vidět cestu, kterou se ubírá jejich stvořitelka. Kočka, trny, sníh a led, ale i nedefinovatelné jemné křivky, neznámé rostliny, iluze a realita a hlavně neobvyklé barvy. Náměty jsou čerpány ze života, ale možná i ze snů. Logika zde nechává volné pole emocím. Vítejte ve světě, kde je možné zcela všechno - pokud si to dovedeme představit. Petra Kučerová nám ukázala jednu z možných cest.