Výstava Známosti na zapřenou s podtitulem Zahraniční fotografové 20. století ve sbírce Moravské galerie o sobě mnohé vypovídá už svým názvem. V představě, co nám tato expozice může nabídnout, se dostaneme ještě o kousek dál, pokud prostudujeme text Antonína Dufka. V něm kurátor výstavy uvádí způsoby, jakým Moravská galerie snímky v době, která nepřála kontaktům se západním světem, získávala.
První fotografie dostala galerie od jejich majitelů žijících v České republice, další možnosti představovalo osobní setkán s fotografy, či dopisy se žádostí o zaslání snímku. Bohužel finanční prostředky na takovouto sbírku byly (jak již spojení „na zapřenou“ napovídá) nulové. Přesto na žádost zareagovali dva fotografové - Bill Brandt a Ralph Gibson. Posledním způsobem, kterým se sbírka rozšířila, byl dar Jindřicha Štreita. Ten vyměňoval své fotografie za snímky zahraničních fotografů a takto vzniklou sbírku daroval Moravské galerii.
Bill Brandt, Akt, 1957
Z tohoto nesystematického sbírání fotografií nemohl vzniknout ucelený soubor, který by nějakým způsobem prezentoval, či sledoval nějakou linii. Přesto má smysl výstavu Známosti na zapřenou navštívit. Hlavním důvodem je koncentrace zajímavých snímků od neméně zajímavých fotografů, mezi kterými si snad každý návštěvník najde fotografii, která ho osloví.
Na výstavě máte možnost shlédnout snímky od více než čtyřiceti fotografů, nejstarší pochází z konce předminulého století, nejmladší je z roku 2004. Z této široké škály vyniká například snímek Wernera Bischofa, který byl mimochodem první, jenž galerie získala. Fotografie z cyklu Matka a dítě z roku 1946 spadá do série Bischofových snímků z poválečného Německa, na kterých je zachycena bída způsobená politickou situací: oblečení aktérů, oprýskaná zeď a dítě, které vnímáme jako příliš staré na kojení.
Werner Bischof, Z cyklu Matka a dítě, 1946
Na druhou stranu odráží fotografie matky s dítětem i jistý Bischofův optimismus ztělesněný v postavě dítěte, které symbolizuje novou generaci i lepší časy. Divákovi, který navštívil nedávnou Bischofovu výstavu v Obecním domě v Praze, zapadne tento snímek do celkové představy o fotografově tvorbě a možná se mu vybaví například snímek Děti hrající si v troskách (1945), který zachycuje podobnou myšlenku jako fotografie z Moravské galerie.
Kromě Bischofa zaujmou například portrétní fotografie Evelyn Richter či polského fotografa Krzysztofa Pruszkowski, který na jednom ze svých snímků zachytil režiséra Romana Polanského. Působivosti tomuto snímku dodává hrubé zrno i okamžik, ve kterém byl režisér zachycen – uprostřed holení. Z holandských fotografů jsou zde zastoupeni Paul den Hollander se zátišími vytvořenými v teráriích na jeho zahradě a Theo Derksen, z jehož tvorby prezentuje galerie několik snímků ze souboru Homeless Images. Tyto fotografie vznikly v Brně, když Derksen zavítal do moravské metropole na vernisáž své výstavy v Ambitu Moravské galerie v roce 2004.
Krzysztof Pruszkowski, Marie-Colette vložila ruce do těsta, 1995
Na závěr nelze nezmínit vynikajícího britského fotografa Billa Brandta. Na fotografiích, které jsou pro jeho tvorbu nejcharakterističtější, vystavěl fotograf jakési mystické divadlo, na kterém se odehrávají scény se surrealistickými prvky. Nejinak je tomu u snímku Akt (1957), který je prezentován v Moravské galerii. Tato fotografie není zachycením nahého těla, jedná se spíše o metaforu aktu v podobě lidského ucha umístěného na snovou pláž se skaliskem v pozadí.
Výstavu Známosti na zapřenou Zahraniční fotografové 20. století ve sbírce Moravské galerie - můžete navštívit do 8. května v Uměleckoprůmyslovém muzeu na Husově ulici v Brně.