Michael Somoroff: fotografování jako přirozená cesta

Není to zrovna výhodná pozice, fotit fotografy. V prvé řadě, jak známo, fotografové se neradi fotí. Odkrývají raději portréty jiných osobností, než svůj vlastní. Anebo jsou natolik ješitní, že nedokážou přijmout práci jiného fotografa?

I tak se to dá vysvětlit. Michael Somoroff se odvážil namířit svůj fotoaparát na ty nejlepší z nejlepších. A s odporem se rozhodně nesetkal.

Pětapadesátiletý fotograf si nenechat si tyto snímky pro sebe a z 25 portrétů fotografických legend vytvořil knihu, kterou v říjnu letošního roku představil v New Yorku. Některé snímky, z nichž ty nestarší autor zhotovil před 35 lety, nebyly dosud nikde prezentovány. „Kniha Moment. Mistři Fotografové: Portréty od Michaela Somoroffa“ zahrnuje portréty těch největších ikon fotografie 20. století. Mezi portrétovanými jsou jména jako Lilllian Bassman, Brassaï, Elliot Erwitt, Andreas Feininger, Ralph Gibson, André Kertész, Mary Ellen Mark, Duane Michals, Arnold Newman, Helmut Newton nebo Jacques Henri Lartigue.

 
Alfred Eisenstaedt, 1980 | Andreas Feininger, 1980 | André Kertész, 1982

Tento Newyorčan má za sebou pestrou kariéru, kterou započal již při studiích umění na New School for Social Research coby dvacetiletý mladík. Stál u zrodu komerční fotografie, takové jakou ji známe dnes. V Evropě fotil pro prestižní módní magazíny, v Americe prorazil zase jako úspěšný reklamní fotograf a režisér.

Jiní poznali Michaela pro změnu jako inspirativního umělce, který používal ke své tvorbě často nová média. Michaelova díla jsou zastoupena v mnoha významných sbírkách po celém světě, mimo jiné v Museum of Modern Art v New Yorku, The Museum of Fine Arts v Houstonu, nebo The Smithsonian Institution, ve Washingtonu.

 
Arnold Newman, 1979 | Art Kane, 1979 | Duane Michals, 1980

Příliš snadná cesta k fotografování

Michael Somoroff o sobě tvrdí, že byl vždy v první řadě fotograf. Už to, že se jím stal a že fotografy také fotil je při prozkoumání jeho životopisu jaksi přirozené. K fotografii ho přivedl jeho otec Ben Somoroff, jeden z nejlepších fotografů ve své době. Michaelovu matku Alici Bruno známe zase jako úspěšnou modelku, kterou proslavila především kampaň pro Eileen Ford. „Už od devíti let jsem pro otce na částečný úvazek ‚pracoval‘ a v 12 nebo 14 letech jsem mu pomáhal přímo na place. Pro časopis jsem poprvé fotil v 16 letech,“ vzpomíná dnes Somoroff.

 
Ben Somoroff, 1977 | Bert Stern, 1979 | Cornell Capa, 1978

Známí fotografové provázeli Michaela již od počátku jeho života. Vždyť u kolébky mu stál Henry Wolf, který se zároveň stal i jeho kmotrem. A za to, že měl své první vystoupení na International Center of Photography v roce 1979, vděčí Michael Richardu Avedonovi, který jeho portfolio prosadil u Cornella Capa.

Elliot Erwitt, 1980 | Ernst Haas, 1980 | Fritz Kempe, 1983

To už ale našeho dvaadvacetiletého hrdinu pojilo velké přátelství s Arnoldem Newmanem, Louisem Faurerem anebo Benem Rosem. V té době vznikaly první osobité portréty známých fotografů rodící se z dlouholetého přátelství a hluboké úcty. Irving Penn mu tenkrát doporučil, aby s portrétováním nepřestával. Ze sérií snímků, které vznikaly pod rukama mladého Somoroffa, byl Penn doslova nadšený.

FC Gundlach, 2011 | Frances McLaughlin-Gill, 1978 | Helmut Newton, 1983

Největší vliv měl na Michaela ale samozřejmě jeho otec, který ho zároveň s vlivnými fotografy seznámil. Ačkoliv Ben Somoroff zemřel před bezmála 27 lety, jeho syn má na něj stále živé vzpomínky. Důležitou roli v tom hrají pochopitelně fotografie, které Michaelovi otce stále připomínají. O jeho památku se stará Michael dodnes coby dědic veškeré práce, které po sobě Ben Somoroff zanechal.

Heman Landshoff, 1979 | Horst P. Horst, 1980 | Jeanloup Sieff, 1983

A stejně tak uchovával portréty známých fotografů, mimo jiné i svého otce, které zařadil do své nejnovější knihy Moment. Otálel s jejich zveřejněním několik desítek let a řada z osobností, které jsou v knize vyobrazeni, již nežijí. „Lidé kolem mě si myslí, že jsem nechtěně udělal portrét doby, "moment" v historii fotografie. Všechny tyto portréty byly provedeny těsně před tím, než na scénu přišel počítač. To znamená, že mám portrét z vrcholu analogové fotografie, což je důvod, proč se kniha také nazývá ‚Moment‘,“ vysvětluje Michael.

Mnohaleté hledání pravdy

Michael Somoroff měl vždy velmi vřelý vztah k filozofii. Může se nám zdát trochu zvláštní, aby fotograf, navíc komerční, hledal ve své práci něco pravdivého, když fotografie sama o sobě už je vlastně klam vznikající pod taktovkou jejího autora. Avšak Michael je opačného názoru. Celý život se zabýval hledáním způsobu, jak ve své fotografii vyjádřit skutečnost a zprostředkovat ji ostatním. Studoval mnoho let filozofii a dle jeho slov na něj měl velký vliv Hegel, stejně jako postmodernisté Derrida a Bataie.

Lillian Bassman, 2011 | Mary Ellen Mark, 2011 | Robert Doisneau, 1983

„I když jsem fotograf, moje práce je o intimnosti a schopnosti napojit se srdcem. Měl jsem to štěstí zachytit spojení mezi mnou a objektem a výsledkem je fotografie, která vypovídá více o vztahu s někým, než aby to byl pouze obrázek jiné osoby. V tom je kvalita mých fotografií, všechny jsou totiž portréty vztahů, nikoliv portréty konkrétních lidí,“ říká fotograf, který se více než 30 let věnoval také studiu kabaly.

 
Ralp Gibson, 1980

Dnes se Michael Somoroff stále živí jako komerční fotograf. Zaměstnávají ho především televizní reklamy, které tvoří pro MacGuffin Films Ltd., což je jedna z nejlepších komerčních společností na světě. Pokračuje taktéž ve focení osobností ze světa fotografie. Poslední snímky, které do své knihy vložil, jsou z roku 2011 a pocházejí z New Yorku, kde také tento slavný fotograf dodnes žije.