Specifické podmínky, specifické požadavky, specifický fotoaparát. Taková byla mise Apollo 11 z pohledu techniky, která nám na zem přivezla fotografie slavné Armstrongovy stopy.
Je tomu několik dnů co NASA zveřejnila, pravděpodobně také na počest zesnulého Niela Armostronga, kompletní archiv fotografií pořízených na povrchu Měsíce. Fotografie si můžete prohlédnout zde. Snímky jsou více než působivé. Pro fotografa však vyvstává otázka, jak a čím byly snímky pořízeny.
Extrémní podmínky, žádný digitál
Vesmír, minimální nebo žádná gravitace, teplotní výkyvy více než 150 °C, ovládání skrz nemotorné rukavice skafandru. To vše v roce 1969. S podobnými podmínkami by měl problém i leckerý dnešní fotoaparát. Před více než 40 lety splnil podmínky Hasselblad, s na zakázku navrženým a vyrobeným modelem „Hasselblad Data Camera“.
Hasselblad Data Camera, upravený Hasselblad 500EL
Prvního praktického použití se upravený Hasselblad 500EL dočkal 20. července 1969 právě na misi Apolla 11. Kromě upravaného ovládání fotoaparátu přizpůsobeného použití kosmonauty bylo na přístroji nezbytné vyřešit několik dalších, na zemi spolehlivě fungujících detailů.
Vesmírná mise si vyžádala mnoho kompromisů
Upravena musela být závěrka, vyvinuto bylo speciální mazivo. Při použití standardního maziva hrozilo vlivem vakua a extrémních teplot znečištění zásadních části aparátu, obzvláště objektivu. Zrcátko a ostřicí matnice byly nahrazeny neprůsvitnou destičkou. Ve skutečnosti byl fotoaparát tak „očesán“, že jej mnozí laici i odborníci začali nazývat nejdražší dírkovou komorou světa.
Jeden ze snímků, pořízených na povrchu Měsíce
Samostatný fotoaparát by však příliš nenafotil bez objektivu. Ten dostal na starost Carl Zeiss. Objektiv disponoval pevným ohniskem 60 mm a maximální světelnosti F 5,6. Dalším specifickým a neméně důležitým dílem přispěl Kodak, jenž dodal speciální film.
Fotografovalo se samozřejmě na svitkový materiál o šířce 70 mm. Na jednu svitkovou kazetu bylo možno pořídit až 200 snímku. Kazety bylo možné v aparátu měnit, ovšem pouze bez přítomnosti světla (kazety nebyly světlotěsné).
V Moři klidu leží 12 Hasselbladů
Po skončení 22 hodinové návštěvy byl první měsíční fotoaparát zanechán na povrchu Měsíce. Posádka měla za úkol dovézt zpět 25 kg vzorků kamení, vybavení v této hmotnosti tedy zanechala na povrchu. Mezi lety 1969 a 1972 zůstalo na Měsíci celkem 12 kusů „Hasselblad Data Camera“, které dodnes leží v Moři klidu.
12 kusů těchto Hasselbladů stále leží na povrchu Měsíce
Galerie fotografií
Z kompletní galerie fotografií jsme vybrali několik ukázkovkých. Když uvážíte, v jak náročných podmínkách astronauti fotografovali, téměř bez možnosti komponování, jsou snímky více než povedené.
Fotografie pořízené vesmírnou verzí Hasselbladu 500EL
zdroje: Alex Galmeanu, blog, NASA