Společnost Lytro opouští trh s fotoaparáty a nabírá nový směr, jehož hlavními jmenovateli jsou virtuální realita a profesionální zařízení pro záznam videa. Je to začátek revoluce v natáčení filmů?
Lytro, tzv. plenoptický fotoaparát, sice přinesl spoustu v tehdejší době revolučních novinek, jako jsou interaktivní 3D obrázky, a především možnost ostření po pořízení snímku, nedokázal však přinést obrazovou kvalitu, která by byla schopná konkurovat moderním fotoaparátům.
Z obchodního hlediska byl koncept komerčního produktu Lytro jednoduše propadák a není proto divu, že dospěl ke svému nevyhnutelnému konci. Odchod z fotografického trhu potvrdil výkonný ředitel společnosti Lytro Jason Rosenthal ve svém příspěvku na blogu Backchannel.
Proč nebyly fotoaparáty Lytro úspěšné?
První fotoaparát Lytro se na trhu objevil v roce 2011 a vzbudil oprávněný poprask. Extravagantní design, kvádřík, který vám umožní pracovat s rovinou ostrosti až po pořízení snímku? To je přece skvělý nápad! Ovšem po podrobnějším zkoumání specifikací a prvních uživatelských recenzích nadšení značně ochablo.
2011
Hardwarová výbava prostě nemohla konkurovat tehdejším moderním fotografickým přístrojům, přičemž mizerná, resp. žádná ergonomie, malý, ač dotykový displej s nízkým rozlišením (128 × 128 px) či omezené možnosti ovládání expozice byly jen malým negativem ve srovnání s tím nejzásadnějším zádrhelem – malým výstupním rozlišením 1 080 × 1 080 px a celkově nevalnou obrazovou kvalitou.
Takové rozlišení snímku je použitelné pro webovou prezentaci nikoli pro pokročilejší zpracování fotografií, např. ve formě tisku. Nehledě na to, že snímky se ukládaly do speciálního formátu a jejich editace byla možná pouze ve fotoaparátu nebo v nativním programu Lytro Desktop, odkud je bylo možné exportovat v podobě JPEG, popř. GIF. A vstřícná nebyla ani cena výrobku, která se v době oznámení podle velikosti interní paměti pohybovala v rozmezí od 11 do 14 tisíc.
2014
Mnohem slibnější byla druhá generace s názvem Lytro Illum, která byla oznámena roku 2014. Výrobce přišel s originálním designem a propracovanější ergonomií, bytelnou optikou (zoomem 30–250 mm, po přepočtu na 35mm film, s konstantní světelnosti F2), solidní hardwarovou výbavou – 4palcový výklopný dotykový displej a pokročilejší ovládání – k dispozici byly všechny klasické fotorežimy (P, S, A, M).
Ovšem stále nebyl vyřešen jeden zásadní nedostatek, malé výstupní rozlišení. Ve specifikacích se sice můžeme dočíst, že jednopalcový snímač nabízí rozlišení 40 megaray, což zní docela zajímavě, ovšem po přepočtu této „3D“ jednotky se jedná o pouhé dvourozměrné 4 Mpx čili obrázek o velikosti 2 450 × 1 634 px. I přesto se musí přístroj vypořádat se zpracováním obrovského množství dat, což si vybírá svou daň i v rychlosti snímání, Illum umožňuje pořídit sérii fotografií rychlostí jen 3 sn./s.
Aby se společnosti vrátily výrobní náklady – výroba exkluzivních jednotlivých částí byla finančně velmi náročná, muselo Lytro nasadit hodně vysokou pořizovací cenu. V době oznámení se jednalo o zhruba 45 tisíc korun. Tato částka ovšem poměrně rychle padla, tohoto času lze Lytro Illum pořídit za cca 20 000 Kč.
Pomyslným hřebíčkem do rakve fotoaparátů Lytro byla též technologie Post Focus z dílny Panasonicu, sice naprosto odlišná přístup k dodatečnému zaostření, nicméně s podobnými výsledky.
2015
Přesto je patrné, že se vývojáři snaží do posledního dechu – ještě na konci loňského roku vydali aktualizaci softwaru Lytro, který přinesl možnost pokročilejších úprav speciálního formátu (včetně retuší), do něhož se snímky z Lytra ukládaly, a dokonce možnost exportu „živých obrázků“ do Adobe Photoshopu s možností jejich následné editace.
Král je mrtev, ať žije král?
Technologie light-field však neumírá! Jen se od spotřebitelské fotografie přesouvá do oblasti profesionálního videa a virtuální reality. První důkazem změny „tržní“ orientace společnosti Lytro bylo loni oznámené Lytro Immerge.
Toto zařízení, které i vzhledem k ceně není určeno k veřejné spotřebě, umožňuje zachycení série obrazů (videosekvencí) v úhlu až 360 °, přičemž díky použití light-field technologie je v každém pixelu zaznamenána nejen informace o barvě a intenzitě světelného paprsku, ale i o jeho směru a přesném umístění v prostoru. Výsledkem je dokonalá kopie reálného prostoru, která umožní divákovi nahlížet během přehrávání do „prostoru“ videozáznamu.
O tuto technologii projevila zájem hollywoodská studia, a proto Lytro aktuálně přichází s profesionální kamerou Lytro Cinema vycházející z konceptu Immerge. Kamera dokáže zachytit sérii snímků rychlostí 300 sn./s, přičemž rozlišení může dosáhnout až 755 megapixelů, a nabízí impozantní dynamický rozsah 16 EV. Ke zpracování obrovského objemu dat je k dispozici speciální server a nezbytnou součástí je také software pro úpravu a renderování videa.
Výhodou Lytro Cinema jsou nevídané postprodukční možnosti: je samozřejmě možnost vybírat oblast zaostření až po natočení videa, změna perspektivy, nastavení v podstatě libovolné snímkové frekvence aj. Díky informacím o hloubce scény není navíc potřeba používat zelené plátno, pozadí lze nahradit softwarově v kterémkoli místě záběru.
Tato lahůdka samozřejmě není určena obyčejným smrtelníkům a lze předpokládat, že se nikdy nebude vyrábět masově. Nicméně se jedná ze strany Lytra o velmi zajímavý krok, který by mohl proměnit podobu filmového průmyslu.