LEGENDY: Hasselblad 501CM – každý ho chtěl a v Rusku ho zkopírovali

Středoformátový fotoaparát Hasselblad se stal legendárním přístrojem už v době svého uvedení na trh v polovině 20. století. Dodnes se s ním však můžete setkat v mnoha fotoateliérech, ať už v analogové nebo v digitální variantě.

Málokterý fotoaparát je natolik ikonickým, jako je tomu v případě švédského Hasselbladu. Snad jen kinofilmová Leica má v historii fotografie podobné postavení. Teprve za těmito dvěma ikonami stojí modely od asijských společností Canon a Nikon.

Ve své podstatě je to poměrně zajímavá situace, jelikož v začátcích analogové fotografie dominovaly profesionálnímu trhu právě tito dva výrobci – Leica a Hasselblad – jeden z Německa a druhý ze Švédska. A v obou případech se jednalo o natolik populární a pro běžné smrtelníky nedostupné stroje, že se je rozhodli v Rusku zkopírovat a uvést na trh pod vlastními názvy Zorki a Kiev.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Proč legenda?

Historie značky Hasselblad se začala psát koncem 19. století ve Švédsku, tehdy uzavřel Viktor Hasselblad strategické partnerství s Georgem Eastmanem (zakladatel Kodaku) a Hasselblad se stal výhradním distributorem Kodaku. Postupně však i Hasselblad vyvinul svůj vlastní fotoaparát na svitkový film a dal tak vzniknout jednomu z nejznámějších modelů.

Do roku 1948, kdy byl představen model Hasselblad 1600F, se jednalo o samostatné kousky, které byly tu spolehlivější, tu méně spolehlivé. Ovšem Hasselblad 1600F se dočkal již poměrně stabilní konstrukce a v rámci jeho návrhu bylo vychytáno nemalé množství chyb a tím zvýšena spolehlivost. Mimo to však byl tento model specifický svojí konstrukcí a navíc přinesl design, který se s mírnými změnami přenesl i do řady 500, mnohdy označované jako V systém.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Samotná řada 500 spatřila světlo světa v roce 1957 a bez přestávky se vyráběla v různých variantách a inovacích až do roku 2003. Velmi specifická je pro tuto řadu – a vlastně i pro tu následující řadu H – modulární konstrukce, která se skládala z krychlovitého těla fotoaparátu, k němuž se připevňoval vepředu objektiv, vzadu kazeta se svitkovým filmem a shora pak matnice a hledáček.

Klepněte pro větší obrázek

Kazeta byla k dispozici v několika různých variantách a stejně tak i hledáček, do něhož jste mohli koukat shora anebo zezadu, to když byl nasazen hledáček se zvětšujícím okulárem. Specialitou byl také motorový pohon u modelu 500EL/M.

Poslechněte si, jak zní zrcátko a závěrka při expozici snímku v Hassebladu 501CM.

Ten vyvinul Hasselblad na požadavek americké NASA, která si jej vyžádala pro potřeby snímání ve vesmíru už v roce 1962. Ne náhodou se stal Hasselblad prvním fotoaparátem nejen ve vesmíru, ale také na Měsíci. Přistání mise Apollo 11 na Měsíci v roce 1969 bylo zdokumentováno právě modelem Hasselblad 500EL/70.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Digitální éra

Do roku 2002 vyráběl Hasselblad fotoaparáty pouze s manuálním režimem ostření, téhož roku však byl na veletrhu představen model Hasselblad H1 (odtud také označení H řada), který přinesl zásadní změny – jednak to byl vestavěný autofokus a jednak také změna objektivů. Zatímco řada V používala objektivy Carl Zeiss, v případě H řady byla dodavatelem objektivů společnost Fuji.

Nedlouho po uvedení modelu H1 se naplno rozběhla éra digitální fotografie, v níž se snažil zabodovat i Hasselblad. Zpočátku bylo působení této značky na digitální trhu velmi opatrné a váhavé. Vedle koupě firmy Imacon, která vyráběla jedny z nejlepších filmových skenerů, se pustil také do digitalizace v podobě tzv. datových stěn.

V podstatě se jednalo o digitální stěnu, která měla prakticky stejný tvar jako kazeta na svitkový film, díky tomu bylo možné nasadit datovou stěnu i na několik desítek let starý model řady 500 a fotografovat. Stejně tak tomu bylo i v případě nových modelů řady H.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Toto technické řešení však nemělo příliš velký úspěch, a to z několika důvodů – jedním byla velikost použitého snímače, který měl rozměr cca 36 × 36 mm, tedy násobně menší, než tomu bylo u klasického svitku 6×6 cm. Dále to byla rychlost práce s digitální stěnou, která byla všechno jen ne pohotová. A v neposlední řadě pak byla na vině pořizovací cena, která dosahovala astronomických hodnot – stěnu s rozlišením 22 Mpx jste v roce 2004 zaplatili téměř milion korun (33 000 USD).

Postupem času se však i Hasselblad etabloval na poli digitální fotografie a po několika úsměvných pokusech o navázání spolupráce s jinými značkami – kdy se prodával například přebrandovaný digitál od Sony za značně vyšší cenu – se firma opět našla v profesionální sféře, kam patří.

Aktuální model řady H nese označení H6D 400C a dokáže pořizovat snímky s rozlišením až 400 Mpx, a to díky technologii posunu snímače, kdy se jedna scéna exponuje čtyřikrát a následně se získaná data skládají dohromady. Hasselblad naskočil v loňském roce i do vlaku jménem bezzrcadlovky představil poměrně zajímavý model X1D.

Témata článku: Technika, Hasselblad


Vybrali jsme nejlepší metroidvanie posledních let. Dobrodružství s příchutí plošinovek

Vybrali jsme nejlepší metroidvanie posledních let. Dobrodružství s příchutí plošinovek

I když tento žánr vznikl na konci minulého století, tak je mezi hráči velmi oblíbený i v dnešní době. Sice už nemá takovou popularitu u velkých studií, ale menší vývojářské týmy dokazují, že metroidvanie mají stále co nabídnout.

Martin Nahodil
MetroidvaniaTéma
Domluvy nad prodloužením licence FIFA se brzdí. Organizace chce moc peněz

Domluvy nad prodloužením licence FIFA se brzdí. Organizace chce moc peněz

Smlouvání o prodloužení smlouvy mezi EA a organizací FIFA se zpomalují. Důvodem jsou peníze.

Michal Maliarov
FIFAEAByznys
Far Cry 7 se možná více soustředí na online složku a multiplayer

Far Cry 7 se možná více soustředí na online složku a multiplayer

Ubisoft zkusí zcela nový přístup k sérii.

Michal Maliarov
Far CryUbisoft
Evropští astronomové pořídili fotografie 42 planetek hlavního pásu. Většinu vidíme takto poprvé

Evropští astronomové pořídili fotografie 42 planetek hlavního pásu. Většinu vidíme takto poprvé

** Přístroj SPHERE získal podrobné snímky 42 planetek z hlavního pásu ** Na studii se podíleli i čeští vědci ** Dosud jsme znali podrobně jen tři planetky z hlavního pásu, které navštívily kosmické sondy

Petr Kubala
Astronomie
Sledujte start rakety Atlas 5 se sondou Lucy

Sledujte start rakety Atlas 5 se sondou Lucy

Jiří Černý
Vesmírné starty
Týden Živě: Čipy nejsou a jen tak nebudou. Chybí i další suroviny

Týden Živě: Čipy nejsou a jen tak nebudou. Chybí i další suroviny

** Škoda Auto opět varuje, že utlumí výrobu ** Spočítali jsme , kolik používáte doplňků v prohlížeči ** Sledujte souhrn událostí končícího týdne

Filip KůželJakub Čížek
Týden ŽivěVideo