Kdo by nechtěl mít doma alespoň jeden kousek fotografické techniky hrdé značky Leica? Panasonic vám tuto možnost dává i v podobě portrétního objektivu DG Nocticron 42,5mm s výjimečnou světelností F1,2 a zabudovaným stabilizátorem obrazu.
Tlustý a tenký
Že v tomto případě nepůjde o žádný podvrh, o renomovanou značku propůjčenou tuctovému výrobku, to bohužel naznačuje i cena převyšující 40 000 Kč. My jsme měli možnost objektiv vyzkoušet na těle Panasonic Lumix DMC-GX7.
Na první pohled jde o značně nesourodou dvojici. Objektiv je poctivý kus skla a kovu, jako ze staré školy. Materiálem se na něm rozhodně nešetřilo, o čemž svědčí i bezmála půlkilová hmotnost (přesněji 425 g). Celkový dojem ještě umocňuje robustní sluneční clona. Tělo GX7 naopak patří k nejmenším bezzrcadlovkám se zabudovaným hledáčkem.
Porovnání testovaného objektivu se setovým zoomem
Mohlo by se tedy zdát, že si spolu nebudou moc rozumět, objektiv bude fotoaparát převažovat. Jako mnohem vhodnější se jeví nasadit objektiv na vlajkovou loď Panasoniku, klasickou zrcadlovku (i velikostí) připomínající model GH4. Přesto se nám zapůjčená kombinace velmi osvědčila. Dokonce mám dojem, že těžký objektiv dodává tělu potřebnou stabilitu, celek se velmi dobře drží a díky jemné závěrce společně s absencí sklopného zrcátka lze udržet i nezvykle dlouhé časy.
Displej to zachrání
Tělo GX7 už není žádná novinka, představeno bylo v létě loňského roku. Na internetu lze najít jeho podrobné recenze. Na DIGIareně jsme se s ním ovšem ještě nesetkali, začnu tedy několika postřehy k němu.
Koncept přístroje s hledáčkem zapuštěným do těla se mi moc líbí. Už od chvíle, kdy se mi do rukou dostal Sony NEX6, jej považuji za ideální řešení pro bezzrcadlovky. Umožňuje zachovat minimální rozměry, kompaktní a nenápadný vzhled přístroje. Čekal jsem tedy, kdy obdobné tělo představí také Panasonic.
S modelem GX7 jsem se jej konečně dočkal, dokonce s vylepšením v podobě možnosti vyklopit hledáček směrem vzhůru. Přesto mi první pohled do hledáčku přinesl zklamání: je menší a méně jasný, než aby mohl konkurovat hledáčkům lepších zrcadlovek. Po čase jsem si ale zvykl, ukázalo se, že jas stačí na to, aby i za velmi slunečného dne byl motiv v hledáčku ještě rozeznatelný. Naopak při špatném osvětlení poskytuje elektronický hledáček GX7 zřetelnější obraz, než je tomu u běžné zrcadlovky. Celkově ve mně tedy hledáček GX7 nevzbudil nadšení, ale nepředstavoval by pro mne ani překážku pro zakoupení tohoto přístroje.
Nepoměr velikostí je zcela zřejmý
Výhrady mám také k ovládání pomocí tlačítek na zadní straně přístroje, zejména k volbě zaostřovacího bodu. Ten se volí pomocí křížového ovladače. Nejdříve je nutné zvolit směr vlevo, ten aktivuje nastavení autofokusu. Druhým stiskem, tentokrát směru dolů, teprve aktivujete výběr zaostřovacího bodu. Až poté lze dalším tisknutím tlačítek čtyřsměrného ovladače zaostřovací bod posouvat. Tlačítka jsou navíc malá, blízko sebe, s fotoaparátem u oka jsem měl velký problém stisknout to správné a přiměřenou silou.
Masivní sluneční clona udělá z objektivu pořádnou „trubku“
Zaostřovací bod lze naštěstí volit také pomocí dotykového displeje, a to dokonce i při současném pohledu do hledáčku. Přinejmenším pro volbu bodu v pravé polovině snímku je to nejrychlejší a nejpohodlnější možnost, do levé poloviny už jsem palcem pravé ruky pohodlně nedosáhl, ale i to by se možná dalo natrénovat. Naopak příjemně mne překvapila výdrž akumulátoru. Panasonic uvádí 350 snímků na jedno nabití, dle mých zkušeností jde o reálnou hodnotu, která se dá i překročit.
Pokračování 2 / 2
Obrazová kvalita a demosnímky
Tradiční kvalita
Tělo GX7 má rozměry 122 × 71 × 53 mm, je tak prakticky stejně velké jako maličký Olympus E-M10, ale díky nevyčnívajícímu hledáčku o celý centimetr nižší, kompaktnější.
GX7 má hmotnost 402 g, tedy prakticky stejně jako E-M10. Tělo je opatřeno gripem, který možná nepůsobí příliš masivně, ale zajišťuje dostatečně spolehlivé držení přístroje, a to i v kombinaci s větším a těžším objektivem, jako jeLeica DG Nocticron 42,5mm F1,2 ASPH. Power O.I.S. Celá sestava pak váží přes 800 g, přesto dobře sedí v rukou.
V kombinaci s jemnou závěrkou a samozřejmě i bez sklopného zrcátka je výsledkem, že jsem bez zapnutého optického stabilizátoru byl schopen dosáhnout většiny přijatelně ostrých záběrů (pro reportážní použití) ještě při 1/13 s, nebo prakticky všech při 1/25 s – zdůrazňuji, že objektiv má v přepočtu na kinofilm ohniskovou vzdálenost 85 mm. Po zapnutí stabilizátoru pak byla vcelku ostrá většina snímků ještě při 1/3 s. K tělu zbývá ještě dodat, že přestože je závěrka jemná a tichá, můžete v menu aktivovat čistě elektronickou – pak je fotoaparát prakticky neslyšný.
Ukázka práce stabilizace
Mechanická stavba objektivu odpovídá ceně. Opravdu jsem na ní nenašel nic, co by se dalo zkritizovat. Alespoň na pohled působí i dostatečně odolně – ale k dlouhodobému testu odolnosti jsme samozřejmě příležitost neměli. Ačkoliv se má jednat o portrétní objektiv, výrobce jej neopomněl vybavit velmi rychlým autofokusem. Při jednorázovém ostření za přijatelných světelných podmínek s tělem GX7 téměř nezaznamenáte zpoždění.
Trochu jiná je situace při ostření kontinuálním, ale tady jde spíše o vlastnost těla – GX7 používá ostření detekcí kontrastu, které není schopno předvídat směr potřebného přeostření. V praxi se to projeví tak, že objektiv neustále přeostřuje kolem správné pozice, ale činí tak velmi rychle a jen v malém rozsahu. V hledáčku je proto vidět slabé chvění. Rychlost ostření je taková, že přístroj i tak dokáže sledovat rychlejší pohyb – testoval jsem na přibližujících se bruslařích a cyklistech.
Ukázka spolehlivosti kontinuálního ostření
Ne všechny snímky jsou správně zaostřené, ale u těch, které nejsou, se autofokus zjevně chytil na kontrastní pozadí (zvolil jsem totiž větší zaostřovací oblast, do které pozadí zasahovalo – bál jsem se, že u ještě menšího bodu by už autofokus nenašel na části obličeje dostatečný kontrast), problémem tedy nebyla samotná rychlost ostření.
Leica DG Nocticron 42,5mm F1,2 ASPH. Power O.I.S kreslí ostře už při nejnižší cloně F1,2, a to až do rohu snímku – ostatně, posuďte sami:
Ostrost kresby postupně při clonách F1,2 až F16
Velmi těžkou zkouškou je pro většinu objektivů protisvětlo. Testovaná Leica jej zvládá výborně. Snažil jsem se najít úhel, při kterém je kresba nejvíce narušená – a opravdu jsem našel. I tady je ale narušení kresby odlesky ohraničené na malý prostor, do okolí se světlo nerozptyluje, většina plochy si zachovává dostatečný kontrast.
Nejvíce snímek poškodí slunce kousek za okrajem záběru. Stačí ale malá změna úhlu a odlesky zmizí.
Také plošné protisvětlo zvládá objektiv velmi dobře.
Snímek v plošném protisvětle.
Ani dalšími vlastnostmi své majitele Leica DG Nocticron 42,5mm F1,2 ASPH. Power O.I.S nejspíše nezklame. Bokeh je příjemně měkký, chromatická aberace zanedbatelná.
Vysoká světelnost objektivu dovoluje příjemně rozmazat pozadí.
Hodnocení
Tentokrát jsem se s testovanou technikou opravdu nerad loučil. Panasonic GX7 je pohotový malý přístroj, který bych neměl problém mít pořád s sebou. Jeho nenápadnost je skvělá například pro street photo. Má své mouchy v podobě menšího hledáčku či nepraktického ovládání tlačítky, ale ty se mu dají snadno odpustit.
Leice DG Nocticron 42,5mm F1,2 ASPH. Power O.I.S pak nemám co vytknout, samozřejmě kromě ceny. Jistě, podobnou službu vám ve většině situací může udělat objektiv za čtvrtinovou cenu. Ale lidé si kupují různé luxusní věci, tak proč ne tuhle.
Demosnímky
