Parametry, pak prezentují jako výhody, čemuž obchodníci rádi sekundují. Co je tedy podstatné? Výrobci fotoaparátů dobře vědí, na co zákazník slyší a rádi ho ujistí i v omylu. Pracoval jsem dlouho v obchodě, kde nás intenzivně školili.
Závěry byly pro zákazníka neradostné. Mnohokrát opakovanou „pravdu“ (např. pomocí sloganů a reklam) bude zákazník akceptovat. Zákazník koupí to, co chce obchodník prodat atd. Podíváme se na nákup fotoaparátu a odhlédneme při tom od sloganů, reklam i zájmu na prodeji.
Pojďme očistit vlastnosti fotoaparátu od balastu a jít na dřeň. Ať máte tělo fotoaparátu z titanu, 20 režimů měření expozice, 60× zoom nebo hodnotu ISO 25 600, vždy je nejdůležitější velikost snímače a světelnost objektivu. Jednoduše řečeno: čím větší snímač, tím lépe a čím větší světelnost objektivu (menší clonová čísla), tím lépe.
To platí pro zrcadlovky, bezzrcadlovky, kompakty, prostě pro všechny fotoaparáty, dokonce napříč kategoriemi. Teprve pak přijdou na řadu klasické otázky: co chcete fotit, na jaké úrovni, jaký bude výstup atd.
Větší obrazové buňky ve snímači mají lepší zisk využitelného signálu na úkor digitálního šumu a větší dynamický rozsah. Velikost buněk, tedy snímacích prvků, je přímo úměrná velikosti snímače a nepřímo úměrná počtu buněk v něm umístěných. S fyzikálními zákony se nedá nic dělat.
Velikosti typických snímačů fotoaparátů. Vzájemným porovnáním vidíte, že rozdíly jejich ploch jsou obrovské
V tomto kontextu je racionální hodnota pixel density (hustota obrazových bodů), vyjadřovaná v megapixelech na čtvereční centimetr. Jednoznačně platí, že menší číslo je lepší. Tyto hodnoty bohužel nikde nevidím.
Snímač Canon pro APS-C 18Mpx. Hustota obrazových bodů je 5,47 Mpx/cm²
Na cenovkách nebo základních informacích v e-shopech jsou hlavní údaje počet snímacích prvků (rozlišení snímače) a rozsah zoomu. Podle toho jsou fotoaparáty tříděny a řazeny. Že by to obchodníci uváděli jako odstrašující informaci? Ale tak to je.
V začátcích digitální fotografie bylo rozlišení snímače důležité, protože bylo nedostatečné. Sám jsem koupil jeden z prvních kvalitních 2 Mpx digipřístrojů za 30 000 Kč. Pak byla dlouho špice 6 Mpx. Dnes mají levné kompakty nejčastěji 14 nebo 16 Mpx a na malém snímači to dělá pěknou neplechu.
Neoříznutý snímek z uvedeného fotoaparátu, který jsem si koupil v roce 1999. Olympus C-2000Z, rozlišení 2,1 milionů bodů, CCD 1/1,8“, 3× zoom, F2–2,8. Solidní parametry a technicky slušný snímek. Fotil i do formátu TIFF a tisknul jsem z toho také A4 fotografie. Kdyby tam tehdy bylo 16 Mpx a 35× zoom, bylo by to podstatně horší
Používaný výraz rozlišení snímače je dost zavádějící a logicky vyvolává dojem, že více něco rozlišit je lepší. Rozlišení fotoaparátu je hodnota udávající počet snímacích prvků ve snímači fotoaparátu. Třeba 16 Mpx snímač má 4608×3456, tedy asi 16 milionů snímacích prvků a z nich může vzniknout fotografie (neinterpolovaná) zhruba o stejném množství bodů. Tento počet bodů bude mít výsledná fotografie pořízená přístrojem třeba bez objektivu. Pokud budete chtít vykreslit detaily snímku, bude nutný objektiv.
Světelnější je kvalitnější
Zásadním měřítkem kvality objektivu je ostrost, respektive kontrast obrazu jím vytvořený a z toho plynoucí vykreslení detailů. Bez kvalitního vstupu (objektivu) nemůže být dobrého výstupu (fotografie).
Jak poznáte dobrý objektiv při jeho výběru? Podle nejnižšího clonového čísla v celém rozsahu ohniskových vzdáleností. Čím nižší, tím lepší. Světelnější objektiv propustí více světla, které se podílí na vytvoření obrazu na snímači. Jeho optická soustava je také lépe vykompenzována. Obojí je pro snímek naprosto klíčové.
Kromě toho dobrá světelnost objektivu pomáhá i lepší účinnosti pasivního ostření a u zrcadlovek jasnějšímu obrazu v hledáčku.
Je to poněkud matoucí, ale změna o jeden stupeň v číselné řadě clonových hodnot –2;2,8;4;5,6 – znamená, že na snímač dopadá dvojnásobné množství světla. To je gigantický rozdíl.
Monofokální objektiv 50 mm F1,8 ve spojení se snímačem APS-C zrcadlovky dává přesvědčivé výsledky včetně rozostření pozadí. V tomto případě je cena objektivu 4 500.- Kč a těla 15 000.-, což je vzhledem ke kvalitě snímků přijatelné.
Obecně lze říct, že čím je objektiv světelnější, tím je jeho užitná hodnota vyšší. Kvalitní monofokální objektivy s neměnnou ohniskovou vzdáleností jsou absolutní špičkou nejen v podání kresby.
Pokračování 2 / 2
Příliš mnoho pixelů
Mnoho zákazníků obvykle vyžaduje co nejvyšší rozlišení snímače a co největší zoom. Obojí se setkává s nadšenou podporou marketingových odborníků. Obojí jde bohuže také proti kvalitě fotografií.
Pro tisk větších fotografií je nutné větší rozlišení snímače fotoaparátu, což zajistí přiměřený počet obrazových bodů. Na snímek o velikosti 10×15 cm pro kvalitní, profesionální tisk (300 dpi) stačí 2 megapixely. Stejně kvalitní A4(asi 20×30cm) zajistí 8Mpx, akceptovatelné jsou minimálně 3Mpx.
Fotograf komponuje snímek vždy v hledáčku nebo na displeji před expozicí, proto ztráta obrazových bodů při ořezu v editoru není velká.
K čemu jsou 14 nebo 16 Mpx kompaktní fotoaparáty se snímačem 1/2,3" (6,16×4,62mm)? Odpověď je: k ničemu. Kdo je profesionálem, má i odpovídající fotografickou techniku. Tou je snímač velikosti kinofilmu, případně APS-C a velmi kvalitní objektiv.
Co objektiv nedokáže optickou cestou dopravit na konkrétní snímač, to nezaznamenáte. Je zřejmé, že čím je snímač fotoaparátu menší a čím obsahuje více snímacích prvků, tím musí být rozlišovací schopnost jeho objektivu vyšší. Realita taková není a důsledkem je pouze zvýšení šumu, snížení zaznamenatelného rozsahu jasů a umocnění optických vad objektivů.
Rozlišovací schopnost objektivu informuje o rozměru nejmenších vnímatelných detailů, které jsou objektivem zobrazovány. Je to významné kritérium kvality objektivu a udává se v čarách/mm. Není tak fenomenální objektiv, který by rozlišil množství čar odpovídajících snímacím prvkům běžných kompaktů.
Upoutávky, které akcentují 18 milionů snímacích prvků na senzoru 1/2,3" jako záruku prokreslení všech detailů jsou jen a pouze úsměvné.
Přezoomováno
Objektivy kompaktů konstruované na menší senzory, mají extrémně krátkou ohniskovou vzdálenost a tím jsou menší, kratší, lehčí a levnější. To je důvodem velmi malých snímačů a velkých rozsahů ohniskových vzdáleností objektivů. Mohlo by se zdát že „za málo peněz hodně muziky“, ale ono je to „za málo peněz málo muziky“.
Důsledkem kompromisů v konstrukci zoomů, které vyplývají z fyzikálních zákonů, musí být nižší kvalita fotografií. Čím větší je rozsah ohniskových vzdáleností objektivu, tím je nutné uplatnit více kompromisů při jeho konstrukci na úkor ideálního řešení. Nebo také: čím větší zoom, tím horší optické vlastnosti soustavy. To platí pro výměnné i pevně zabudované objektivy.
Typická rodinná fotografie pořízená ultrazoomem 36×, reálná ohnisková vzdálenost 4 až 144 mm, (ekvivalent kinofilmu 22,5 až 810 mm). Použité ohnisko 53mm, expoziční čas 1/100 secF6,3ISO 160. V možnostech přístroje optimální hodnoty. Zaostřeno je správně, pohybová neostrost nehrozí. Ačkoli nebylo použito krajních hodnot zoomu, je podání kontrastu a ostrosti typické pro ultrazoomy, tedy špatné. Také rozsah jasů malý snímač neobsáhl a světla jsou přepálená.
Používám světelné objektivy s 3× zoomem, které považuji za praktické jak po stránce kvality snímků, tak možného využití. U kompaktů považuji za přijatelný 7× zoom. Myslím, že ne jenom pro mne jsou cennější polohy s širším ohniskem, než ty s malým úhlem záběru.
Otázka zní: jaký rozsah ohnisek potřebuji? Při odpovědi berte do úvahy fakt, že častou chybou je používání zoomového objektivu jako náhrady změny stanoviště fotografa. Výjimkou jsou situace, kdy jste nuceni snímat z jednoho místa. Takových situací je velmi málo a nepočítám mezi ně pohodlnost fotografa.
Toto je opodstatněné využití objektivu s velmi dlouhou ohniskovou vzdáleností. S kvalitou ultrazoomu však i nadšení amatéři nebudou spokojeni. Limitní hodnoty F5,7, ISO 800, ekv. 810 mm. Kontrast, ostrost, šum a horší rozostření pozadí (bokeh) jsou typické pro ultrazoomy.
Objektivy s velmi dlouhými ohniskovými vzdálenostmi mají jediné opodstatnění při fotografii, kde nemá autor možnost pohybu směrem k objektu (sport nebo zvířata). Pro tyto účely však kompakty s pevným objektivem v kombinaci s malým snímačem, tzv. ultrazoomy, diskvalifikuje nespolehlivé ostření a kvalita zobrazení plynoucí z jejich konstrukčního řešení.
Profesionální snímek v této disciplíně. Full-frame zrcadlovka, pevný objektiv 500 mm F4 s telekonvertorem 1,4x, což dává ohnisko 700 mm a snižuje světelnost o 1EV. Musím dodat, že vybavení je mnohonásobně dražší. Mezi prvním a druhým snímkem je naštěstí mnoho mezistupňů a i za podstatně méně peněz lze dosáhnout podobného, možná stejného výsledku.
Rozsah dnešních ultrazoomů je až neuvěřitelných 50×. Je to podobné jako s výše uvedeným rozlišením snímače. K čemu potřebuji takový ultrazoom s ohniskovou vzdáleností až 1200 mm? Odpověď je: k ničemu.
Někde jsem četl reklamu na ultrazoom, která vyzdvihovala možnost fotit na horizontu. K čemu je to dobré? V tak nízké kvalitě to není ani pro šmíráky.
Mám rád, když při reportáži dochází ke kontaktu mezi fotografovanými lidmi a fotografem. Taková interakce obohacuje snímky i autora. Proto používám objektivy s širším úhlem záběru. Obávám se, že mnohým ulrazoomystům je příjemná jejich „neviditelnost“ při focení lidí.
Ultrazoom ekv. 810 mm. 1/1000F5,7 jsou vyhovující, limitní hodnoty. Snímek je zcela nepoužitelný (možná jenom pro detektiva)
Hledání záběru je ten správný fotografický prožitek a významný tvůrčí nástroj. Opakem je postavení se před objekt a z výšky očí zoomem udělat výřez. Velký rozsah ohniskových vzdáleností objektivu není známka kvality a výkonnosti, ani výhoda pro fotografa. Je tomu právě naopak.
Citlivost ISO nic nezkazí
Ještě musím zmínit další oblíbený marketingový údaj, který je zavádějící, ale alespoň nezhoršuje užitné vlastnosti přístroje. Je jím „citlivost“ ISO.
Citlivost snímače digitálního fotoaparátu se fyzikálně nemění, je pořád stejná. Se zvýšením citlivosti se pouze jinak přepočítá získaný signál, včetně šumu. Tím se jakoby zvýší citlivost snímače. Nic to nezkazí, nic to nestojí s tím, že u fotoaparátů s malým snímačem jsou hodnoty ISO nad 800 nepoužitelné, ale číslo 6400 vypadá dobře.
Při výběru fotoaparátu nejprve řešte cenovou relaci, která je pro vás vyhovující. Lepší světelnost objektivu a velikost snímače bývá dražší. Nemusí to platit, když „oželíte“ něco méně podstatného.
Fotoaparát přináší vizuální sdělení, proto po technické stránce je nejdůležitější kvalita obrazu. Mnoho kompaktů dělá průměrné snímky, ale v rámci nelogického standardu rozlišení a zoomu. Při koupi jakéhokoliv fotoaparátu dejte na svoji úvahu a zkušenosti jiných více než na reklamu a marketingová mámení.