V sobotním článku jste se mohli dočíst o novém digitálním fotoaparátu Nikon Coolpix P5100. Jeho nedávno představený předchůdce Coolpix P5000 prošel naším redakčním testovacím kolečkem. Pro nezasvěcené – rozdíl mezi oběma zmíněnými modely je pouze v rozlišení snímače, novější digitál má 12 Mpx, námi testovaný kousek pak 10 Mpx.


Základní technické parametry fotoaparátu:
- snímací prvek: 1/1,8", CCD 10,0 Mpx (efektivně)
- max. výst. rozlišení: 3 648 × 2 736 bodů
- paměťové médium: SD/ SDHC/MMC, interní paměť 16 MB
- objektiv: 36–126 mm, F2,7–5,3
- optická stabilizace: ano, Nikon Vibration Reduction
- LCD displej: úhlopříčka 2,5", 230 000 obrazových bodů
- možnosti napájení: Li-Ion akumulátor, síťový napáječ
- záznamový formát: JPEG
- video: 640 × 480 px, 30 sn./s, ozvučené, limitované kapacitou pam. karty
- rozměry: 98 × 64 × 41 mm, 200 gramů
Coolpix P5000 svojí konstrukcí navazuje na úspěšnou řadu kompaktů s širokým ohniskem, které Nikon vyráběl před dvěma a více lety. Typickým zástupcem byl Nikon Coolpix 5400. Ačkoliv se postupem času těla digitálních fotoaparátů zmenšovala, základní prvky zůstaly stejné. Pravá část těla je protažena v grip s pogumovaným povrchem. Na zadní straně těla pak najdete malou gumovou plošku, která je přesně v místech, kam dosedne palec při držení fotoaparátu.


To, že se P5000 hlásí k nejvyšší třídě kompaktnů potvrzuje i rozmístění ovládacích tlačítek. Na zadní straně najdete vedle displeje pětici tlačíítek, podobně jako je tomu u digitálních zrcadlovek Nikon. Vpravo od displeje je potom křížový ovladač s potvrzovacím středem.
Optický hledáček, umístěný ve středu zadní stěny, má zabudovány dvě diody pro signalizaci nabití blesku a zaostření. Na bočních stranách jsou poutka pro upevnění popruhu, v dnešní době, kdy je většina digitálů vybavena pouze očkem pro zápěstní poutko to jistě potěší.


V levé části horní strany najdete sáňky pro externí blesk – jeden z nadstandardních prvků digitálu. K fotoaparátu doporučuje výrobce používat blesk SB-400. V pravé horní části je krom spouště s okružím pro ovládání zoomu a otočného voliče režimů také dialogové kolečko pro nastavení hodnoty vybraného parametru či pro pohyb v menu. Funkčně je toto kolečko velice podobné dialogovým kolečkům digitálních zrcadlovek.



Práce s fotoaparátem je snadná a rychlá, a to především díky dobré ergonomii při zachování malých rozměrů. Ve srovnání s přímým konkurentem Canonem PowerShot G7 není aparát o mnoho větší, nabízí však lepší úchop. Na druhou stranu PowerShot G7 má více tlačítek přímého přístupu a samostatný volič pro nastavení citlivosti snímače.


Šasi těla je vyrobeno z magneziové slitiny, riziko poškození fotoaparátu je tedy o něco nižší, než v případě plastové konstrukce s kovovým pláštěm. Energii dodává Li-Ion akumulátor s poměrně dobrou výdrží. Snímky se ukládají na paměťovou kartu SD nebo do interní paměti s kapacitou 21 MB.

Pokračování 2 / 5
Funkce a vybavení
Fotoaparát je osazen snímačem o velikosti 1/1,8" s efektivním rozlišením 10 Mpx. Maximální velikost snímku je tedy 3 648 × 2 736 bodů, k dispozici je dalších pět přednastavených rozlišení (5, 3, 2, 1 Mpx a VGA rozlišení). Citlivost snímače je možné nastavit v rozmezí ISO 64 až ISO 3 200 v krocích po 1 EV. Nejvyšší citlivost ISO 3 200 je dostupná pouze v kombinaci s 5Mpx rozlišením. Pokud zvolíte tuto citlivost, aparát se automaticky přepne na nižší rozlišení bez nutnosti zásahu do nastavení.


Fotografie se ukládají ve formátu JPEG, u něj je možné volit ze tří stupňů komprese. Formát RAW bohužel není k dispozici a je to jednou ze slabin fotoaparátu. Naopak při natáčení ozvučených videosekvencí (640 × 480 px, 30 sn./s) je možné bez omezení používat optický zoom. Pokud nejste příznivci úprav fotografií v počítači, možná vám přijde vhod možnost zvolit si před snímáním způsob podání barev, k dispozici je několik přednastavených voleb a také vlastní nastavení ostrosti, sytosti a kontrastu.



Zvláštní funkce, se kterou jsem se zatím u jiného digitálu nesetkal se nazývá pevná clona, při její aktivaci v menu se fotoaparát snaží udržet zvolenou clonu co nejblíže nastavené hodnotě při změně ohniska. V opačném případě se clona mění se změnou ohniska výrazněji.
V levém horním rohu zadní stěny je funkční tlačítko Fn., kterému můžete přiřadit jeden z vybraných parametrů – citlivost, kvalita či velikost obrazu, vyvážení bílé, redukce vibrací. Nejčastěji asi zvolíte vyvážení bílé či citlivost, neboť tyto parametry jsou často používané a jejich nastavení v menu je poměrně zdlouhavé. Zmíněná redukce vibrací pracuje na principu plovoucích optických členů, podobně jako je tomu u stabilizovaných objektivů Nikkor. Její aktivace je však možná pouze přes menu nebo přes funkční tlačítko.


max. velikost | max. velikost
Ukázka práce stabilizátoru obrazu – vlevo zapnutý, vpravo vypnutý
Samotné menu je rozděleno do dvou částí, do jedné se vstupuje přes tlačítko MENU, do druhé pak přes SETUP – jedna z pozic otočného voliče režimů. Druhé jmenované slouží k základnímu nastavení fotoaparátu, nabídka pod MENU je pak určena pro nastavení parametrů fotografování. Některé položky z nabídky SETUP bych však uvítal spíše v druhém menu. Orientace a pohyb v obou nabídkách jsou jednoduché, nejistým uživatelům pomůže textová nápověda, která se zobrazí po otočení zoomovacího prstence do pozice T. Pro výstup z MENU stačí namáčknout spoušť, při dalším vstupu do nabídky budete opět na naposledy upravovaném parametru, a to i když mezi tím fotoaparát vypnete.



Režim zobrazení displeje
Komponovat snímek je možné jak v hledáčku, tak na displeji, druhou možnost považuji za lepší, neboť hledáček pokrývá přibližně 80 % scény, ořezům se pak nevyhnete. Na druhou stranu v nouzi při nedostatku energie jistě hledáček najde své uplatnění. Displej má velikost 2,5" a rozlišení 230 000, barevné podání je korektní.



Režimy zobrazení displeje při prohlížení snímků
Jelikož se jedná o pokročilý kompakt, je samozřejmostí nabídka všech expozičních režimů – P, A, S, M. V režimu programové automatiky můžete pomocí kruhového voliče měnit nastavenou dvojici clona-čas (tzv. Shift – při změně nastavení se na displeji vedle písmene P zobrazí malá hvězdička). Rozsah časů od 1/2 000 s až do 8 s je pro většinu fotografických situací dostatečný, třeba při snímání noční oblohy ale můžete delší časy postrádat. Časy lze v manuálním režimu nastavovat jen po celých stupních EV.



Funkce D-Lighting je známá ze všech digitálů Nikon
S rozsahem clon je to již horší. Na širokém ohnisku je k dispozici deset hodnot od F2,7 po F7,6. Na druhém konci objektivu však čeká nemilé překvapení v podobě rozsahu F5,3–F7,3 ve čtyřech krocích. Možnost většího zaclonění by se hodila zejména ve slunečných dnech. Tady opět P5000 mírně ztrácí ve srovnání s PowerShotem G7, který má funkci ND filtru.
Pokračování 3 / 5
Obrazová kvalita, testy
Obrazová kvalita je na velmi dobré úrovni. Objektiv dosahuje výborného rozlišení 1 900 lph na nejširším ohnisku, po vyzoomování objektivu klesá rozlišení na stále velmi dobrých 1 700 lph. Celková ostrost je v ploše dobrá, pouze okrajové oblasti vykazují měkčí kresbu. Sférické zkreslení je na širokém ohnisku patrné i na reálných scénách, nepůsobí zásadně rušivě, je však větší než u většiny konkurence, na dlouhém ohnisku je sférické zkreslení prakticky nulové.
Velice dobře se také objektiv vypořádal s chromatickou aberací, na reálných snímcích ji nenajdete v celém rozsahu objektivu. Z důvodu malého rozsahu a pedevším odstupňování expozičních časů jsme nemohli exaktně otestovat senzitometrickou charakteristiku fotoaparátu a zjistit tak objektivní expoziční rozsah. Při praktickém testování se však ukázalo, že fotoaparát bez problémů zvládne většinu fotografických situací. Při silně kontrastních scénách se však nevyhnete přepalům či podexponovaným místům.
Automatika vyvážení bílé pracuje spolehlivě, a to zejména při denním osvětlení, kdy jsou snímky v mírně teplejších barvách. Při snímání v interiéru bývá práce automatiky taktéž spolehlivá. Pokud je však v místnosti smíšené osvětlení, je lepší využít ruční kalibrace vyvážení bílé.
Šum
Při nízkých citlivostech nemá fotoaparát se šumem problémy. Pro vetšinu uživatelů bude maximální akceptovatelnou citlivostí hodnota ISO 400. Při citlivosti ISO 800 již dochází k mírnému posunu barevnosti a ztrátě konttrastu, ale stále je to hodnota bez problémů použitelná. Osobně mi však nevadí ani šum při citlivosti ISO 1 600, ačkoliv je viditelný, zůstává ještě zachována část obrysové ostrosti a snímky nepůsobí jako olejomalba.

max. velikost
Snímek pořízený při citlivosti ISO 1 600, čas 1/30 s, clona F3,5
V tmavších partiích snímku bývá šum samozřejmě viditelnější. Jeho průběh je však monochromatický a více se podobá filmovému zrnu. Také díky tomu, že všechny tři barevné kanály se drží pohromadě a modrá složka neustřeluje mimo graf. V menu najdete také volbu redukce šumu, její aktivace však na výsledný snímek, podle mého názoru, neměla zásadní vliv.
Naměřili jsme
Rychlostní parametry fotoaparátu, včetně ostření jsou průměrné, první snímek pořídíte přibližně po třech sekundách, snímek bez namáčknutí umí digitál v čase kolem jedné sekundy. Velice pomalé je však ukládání snímků, a to téměř 2,5 s (!). Po tuto dobu není možné fotografovat, a na displeji je zobrazen vyfotografovaný snímek. Právě dlouhá doba ukládání snímku je asi jedním z největších negativ jinak kvalitního fotoaparátu. Měření jsme prováděli s vypnutým i zapnutým displejem a s paměťovou kartou Kingston o kapacitě 512 MB, ve všech případech byla doba ukládání stejně dlouhá.
Nikon Coolpix P5000 |
první snímek | 2,96 s |
snímek bez namáčknutí | 1,09 s |
snímek s namáčknutím | neměřitelné |
ukládání-připravenost k dalšímu snímku | 2,38 s |
rychlost sériového snímání | 0,9 sn./s |
max. počet snímků v sérii | 5 |
měřeno s paměťovou kartou | Kingston SD 512 MB |
Pokračování 5 / 5
Celkové hodnocení
Nikon Coolpix P5000 je vydařeným návratem výrobce v kategorii pokročilých kompaktů vyšší třídy. Ačkoliv má základy na kterých lze stavět (předchozí modely Coolpix 5400 či Coolpix 8400), je zde několik malých nedostatků.
Obrazový výstup je na velmi dobré úrovni, a to jak v automatickém režimu, který pracuje spolehlivě, tak i v pokročilých režimech, kde máte nad výsledným snímkem větší kontrolu. Šum je patrný již od citlivosti ISO 400, jeho průběh je však příjemně monochromatický a výsledná fotografie má blízko ke kinofilmové zrnitosti. Optická stabilizace pracuje spolehlivě a ani při nepřetržité aktivaci nemá výraznější vliv na spotřebu energie. Při testování jsme na jedno nabití pořídili přes tři stovky fotografií.
Největším nedostatkem digitálu je pomalé ukládání snímků, které překračuje dobu dvou vteřin. Pokročilejší fotografové by jistě ocenili možnost ukládání snímků do formátu RAW, který je pro ozdější editaci mnohem lepší. Také širší počáteční ohnisko objektivu by přišlo vhod.
Pro denní používání je fotoaparát ideální – dostatečné rozlišení a malé rozměry v kombinaci s velkou výdrží a stabilizací obrazu ocení téměř každý. Dobrou zprávou je i klesající cena, v internetových obchodech nyní pořídíte Coolpix P500 těsně nad hranicí deseti tisíc korun.
Plusy:
- optická stabilizace
- výdrž
- uživatelské tlačítko
- ergonomie
Mínusy:
- absence reálného histogramu
- dlouhé ukládání snímku
- absence ukládání do RAWu
Cena:
Zdroj: