Fotografická tvorba v devíti obrazech, jimiž se prezentuje Michal Škrabálek, nutí k hlubokému zamyšlení. Jsou to zasmušilé snímky, ponuré scenérie a světy zachycené v anonymních odstínech šedi. Ulice, skály, voda a oblaka. A jeden jediný portrét jménem Utrpení, který si právě vysloužil kompliment „Fotografie týdne“.
I další názvy prozrazují, že svět nemusí být vždy růžový – Opuštěnost, Neznámo či Samota, to vše jsou pohledy na život z té méně radostné stránky. Máme jedinečnou příležitost vychutnat si temný emocionální koktejl okořeněný špetkou melancholie. K zakousnutí autor servíruje myšlenky, citáty a komentáře k zamyšlení: „Existuje sedm druhů připoutanosti, která nás ovlivňuje natolik, že si způsobujeme vlastní utrpení – připoutanost k věcem, lidem, minulosti, penězům, vlastnímu tělu, vlastním myšlenkám a touze zvítězit. Nikdy nejsme spokojeni s tím, co máme – chceme více. Pokud však budeme utrpení vnímat pouze jako zkušenost, kterou máme projít, překonáme ho...“
Před námi je portrét vrásčitého muže, z jehož výrazu je cítit nezměrná bolest. Můžeme jen hádat, zda jeho utrpení pramení z bolesti těla, nebo spíše duše. Hlavní scéna je výrazně posunuta vlevo, takže v druhé části snímku vzniká zneklidňující prázdný prostor. Podle vlastních slov autora byl při tvorbě snímku použit bodový zdroj světla, takže se lokální plasticita osvětlené tváře v jiných místech zase doslova propadá do tmy. Drobné prasklinky a skvrny, docílené závěrečnými úpravami v Photoshopu, ještě umocňují špinavý, popraskaný pocit zhroucených iluzí a všudypřítomnou bolest, tryskající z každého póru trpícího člověka.

Největší utrpení si každý způsobujeme sám.
Ačkoli v naší galerii se dá potkat množství opravdu schopných autorů, kteří ze sebe ještě ani zdaleka nevydali vše, Michal Škrabálek nasadil dalším lovcům emocí laťku pěkně vysoko. Vytvořil fotku, ze které zamrazí. Snad jen drobné mínus na závěr – výrazný podpis a vodoznak v okrajové části trochu zhoršují výsledný skvělý dojem z atmosféry snímku. Není to však nic, s čím by se nedalo poprat. A i když se možná tento talentovaný autor utápí v přílišné „temnotě“ okolního světa, má tu své fanoušky, kteří jsou přesvědčeni, že si ocenění Fotografie týdne zaslouží. Přidávám se tedy s gratulací a přáním dobrého oka a pevné ruky do dalších (a snad i trochu světlejších) zítřků...