Společnost Sigma patří po hlavních tahounech fotoprůmyslu mezi největší výrobce objektivů a v posledních letech tyto objektivy obsazují první místa všech žebříčků kvality. Jaký bude další vývoj?
Koncem září navštívil Českou republiku ředitel společnosti Sigma, pan Kazuto Yamaki, jehož otec společnost Sigma v roce 1961 založil. O pár let později se Kazuto Yamaki poprvé ocitl ve výrobních prostorách Sigmy, kde na přilehlých loukách lovil nejrůznější hmyz a motýly.
V druhé polovině dvacátého století patřila Sigma mezi jednoho ze tří výrobců alternativní optiky pro zrcadlovky – společně se Sigmou to byl Tamron a Tokina – tato trojice se pak snažila konkurovat na poli vyměnitelných objektivů velkým hráčům, jako je Canon a Nikon.
Kazuto Yamaki před snímkem zaměstnanců spolu s jeho otcem
Bohužel však nebyly úspěchy Sigmy příliš velké, za sice nižší cenu byla značka schopna nabídnout papírově a parametrově shodné nebo lepší objektivy, než konkurence. Ovšem velkým problémem bývala obrazová kvalita a především pak její nestabilita – zkrátka každý objektiv vykazoval jinou obrazovou kvalitu.
Dobové vzpomínky fotografů hovoří o tom, že museli objektivy v obchodech „přebírat“ než našli ten, který měl ideální kresbu. Pokud však takový objektiv začali používat, pěli na něj ve většině případů chválu. Ovšem v důsledku tyto zkušenosti odradily nemalé množství budoucích zákazníků.
Jak může být něco levnějšího?
Hlavním tahákem byla u Sigmy vždy cena, která byla řádově nižší než u zavedených výrobců. Tento fakt byl důsledkem strategie, kterou Yamaki ve svých továrnách prosazoval – small office and big factory.
Dalším přístupem, který Yamaki ve společnosti prosazoval a jeho syn jej taktéž převzal, je vertikálně orientovaná výroba. Sigma se vždy snažila mít pod kontrolou kompletní životní cyklus objektivu – tedy od návrhu a testování, přes konstrukci a výrobu až po finální prodej. Díky tomu mohla svým zákazníkům nabídnout kvalitní produkty za nižší cenu.
Jak je vidět ze snímku prezentace, výroba je poměrně obsáhlá
Pouze vybrané a jednoduché součástky Sigma nakupovala od dodavatelů, pokud však tito nebyli schopni dodat zboží v požadované kvalitě, obvykle se začalo vyrábět přímo v továrně. Velkou výhodu měl a nadále má Yamaki také v poloze továrny. Ta leží v oblasti Aizu, kde jsou obyvatelé velmi loajální a tvrdě pracující, což se samozřejmě promítá i do kvality práce, která je v Japonsku už tak na dost vysoké úrovni.
Nová koncepce
V roce 2012 se do vedení společnosti postavil Kazuto Yamaki, a to poté, co jeho otec zemřel. Oproti dřívější strategii výroby, kdy dostávali inženýři úkol vytvořit „nějaký“ objektiv, změnil Kazuto směřování společnosti a vsadil na zcela novou koncepci.
Tu navrhl na základě svých zkušeností z pozice design manažera a optical manažera – když se zadá inženýrům ve vývoji kompletní koncept, odvedou nejlepší práci, pokud je ale důležitých příliš mnoho parametrů které se musí skloubit, nastane obvykle problém a ke slovu přicházejí větší kompromisy.
Kazuto Yamaki se zástupcem společnosti Hama Jakubem Stejskalem
V nové koncepci se dělí objektivy do tří samostatných a přesto provázaných řada – Contemporary, Art a Sport – které se od sebe liší v různých parametrech, jako je například odolnost, rychlost ostření apod. Jak sám Yamati řekl, tak pro každého fotografa je důležité něco trošku jiného, a tudíž jsou i objektivy připraveny pro jejich různorodé potřeby.
Yamaki vsadil vše na jednu kartu a to se mu vyplatilo, v roce 2012 přichází na trh objektiv Sigma 35 mm F1,4 DG HSM Art a sklízí obrovský úspěch především díky perfektní obrazové kvalitě. Další objektivy postupně následují a v současné chvíli je na trhu přes dvacet objektivů, které spadají do jedné ze tří řad.
Zajímaví také je, že Sigma uvádí objektivy, které nejsou (až na výjimky) přímou konkurencí již vyrobených objektivů u konkurence. Což je vcelku logické. „Před každým návrhem objektivu se ptáme, co nového přinese našim zákazníkům, v čem bude lepší a v čem jim pomůže,“ doplňuje Yamaki.
To je také případ jednoho z posledních uvedených objektivů Sigma 14 mm F1,8 DG HSM Art, který je podle něj ideální například pro noční fotografii, a to díky širokému ohnisku a výborné světelnosti. Zajímavé je, že na rozdíl od veškerých dílů pro výrobu objektivů, Sigma nemá vlastní výrobu skla, čočky nakupuje od dvou výrobců – Hoya a Ohara – kteří dokonce na základě jejich požadavků vyvíjejí nové druhy skla, které splňují náročné požadavky.
V budoucnu plánuje Sigma uvést na trh další objektivy, které však budu něčím výjimečné a budou se odlišovat od konkurence. Nemalý potenciál vidí Yamaki také ve výrobě objektivů pro bezzrcadlovky, které jsou podle něj velkým trhem do budoucna. První vlaštovkou by měly být objektivy s bajonetem Sony E, které bude možné nasadit přímo na bezzrcadlovky Sony Alpha bez nutnosti používání adaptéru.
Další zajímavou službou, kterou Sigma jako jediná na trhu nabízí, je změna bajonetu u stávajícího objektivu – zákazník, který mění značku aparátu tak nemusí kupovat nové objektivy, ale pouze si nechá vyměnit bajonet, což je cenově mnohem výhodnější.
