stále žasnu  |  14. 10. 2014 19:54

Takže nadpis láká, že se něco v článku dozvíme a na konci je odkaz na video v angličtině. A to jako všichni v Čechách rozumí anglicky ?????????????????????Kdo ne má smůlu, dozví se velkýýýýýýýýýý PRD. PRO REKLAMU ZA PENÍZE UDĚLÁME COKOLI ŽE ???

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
kuk  |  21. 10. 2014 07:38

To víš novináři už dávno vymřeli teď sou jen kopírovači, který ani nerozuměj tomu co kopírujou.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Když ne Vy, tak já Lišák  |  19. 03. 2017 19:23

A nebo přijdou opisovači jako já, ale věř mi, opisovat uspořádaně ze staré hlavy vědomosti staré padesát let je fuška. Pan profesor Skopec (náš Rudlánek blahý paměti) by mi asi snížil známku z dějin fotografie. Snad jsem to tak moc nepomotal, ale člověk, který o tom čte poprvé, to možná vidí jako guláš.
Dodatek ke spodnímu textu: Číslo T nemůže být nikdy nižší (tedy lepší) než číslo F, protože v optické soustavě se žádné světlo nelíhne, jen (aspoň nepatrně) ztrácí.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Když ne Vy, tak já Lišák  |  19. 03. 2017 18:48

Tento problém nastal s vícečočkovými světelnými netmelenými objektivy už v devatenáctém století. Na korigování všech aberací u světelnějšího objektivu bylo třeba více čoček z různých skel, ale ouha, geometricky světelnější objektiv propouštěl podstatně méně světla než by měl. Sedmičočkový objektiv bylo možno vypočítat a vyrobit, ale ne použít. Většina světla se buď poztrácela, nebo zamlžila obraz. Prostě mlha ve sklepě. Na vině byly odrazy na rozhraních vzduch-sklo a sklo-vzduch. Tak se začalo tmelit. Kdo viděl řez "olympijským" Sonnarem 180mm, 1:2,8, ví o čem to je. Asi v roce 1936 firma Carl Zeiss přišla s antireflexními povlaky čoček a problém se tím dále zmírnil, až několikanásobné (SMC Takumar šestinásobné) vrstvy problém téměř vyřešily.
A teď k jádru čísla T. Už před 2. světovou válkou zjistili filmaři a fotografové, že po výměně objektivu jim expozimetr lže (TTL měření přišlo až po šedesátém roce), tak si přidali "pravdivou" stupnici (T=true) clon a někteří výrobci je (pokud vím, tak v americe) následovali. Nu a dnešní mnohočočkové zoomy by bez výkonných počítačů nikdo nedal dohromady a bez nejlepších antireflexů by nebyly k použití ani jako hračka. Přesto problém "T", jak se s údivem dočítám, přežil do digitální doby, kdy výsledek vidíme dřív než z "polaroidu".

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory