Digitály (resp. automatické fotoaparáty obecně) expozici nastaví ne vždy zcela správně. Jejich automatika se často nechá zmást, a to především za nestandardních světelných podmínek. Typickým příkladem je, když na snímku dominuje bílá nebo naopak černá barva (třeba tričko portrétované osoby). Z vlastní zkušenosti jistě můžete potvrdit, že při prohlížení právě stáhnutých fotek v počítači jsou mnohé tmavější nebo naopak světlejší, než by odpovídalo ideálu. Právě tomu předejdete používáním bracketingu, alespoň tedy u problematičtějších záběrů.
Princip bracketingu spočívá v tom, že po stisknutí spouště se záběr nevyfotí pouze jednou, ale v rychlém sledu po sobě hned několikrát – ve většině případů 3x. První snímek je zpravidla expozicí normálně, druhý je podexponován (tzn. tmavější) a třetí naopak přeexponován (světlejší). Vy pak v počítači nebo přímo na displeji fotoaparátu vyberete ten snímek, jehož expozice je nejlepší.
Tři po sobě exponované snímky. První má expozici standardní, druhý je podexponován a třetí přeexponován.
V menu digitálu můžete nastavit, jak velký má být v expozici rozdíl mezi jednotlivými snímky. Většinou se nabízí rozpětí 0-2 clonová čísla, odstupňována po jedné třetině. Nejčastěji je vhodné nastavit cca 0,6 hodnoty clony, při větších rozdílech jsou krajní snímky již příliš světlé, resp. tmavé.
Nastavení rozdílu expozice mezi jednotlivými snímky v menu digitálu.
Zadaná hodnota v tomto případě je 0,6 clonového čísla.
Mnohé digitály nabízejí možnost pomocí bracketingu fotit nejen snímky s rozdílnou expozicí, ale také například odlišnou ostrostí, kontrastem nebo barevnou saturací.
Bracketing je velmi užitečnou funkcí, která je mezi fotografy neprávem opomíjena. Přitom ji dnes nabízí již značný počet digitálů, pomineme-li nejlevnější kategorii. Paměťová karta se sice při použití bracketingu zaplňuje několikanásobně rychleji, to však dnes, kdy nejpoužívanější Compact Flash o velikosti 1 GB stojí leckde již pod 3000 Kč, také nepředstavuje příliš velký problém.
Pokračování 2 / 2
Spojení snímků v grafickém editoru
Pomocí bracketingu a grafického editoru můžete vyzrát i na malý dynamický rozsah snímačů digitálů. Z každé expoziční varianty vyberete tu správně prokreslenou část a spojíte je do jednoho snímku. Zpravidla takto stačí spojit pouze dva vybrané obrázky.
Fotografujete-li se stativem, můžete použít metodu z dřívějšího článku naší fotoškoly. Pokud však stativ stále s sebou nenosíte, nemusíte zoufat. Snímky lze k sobě správně spasovat v libovolném grafickém editoru, jenž umí pracovat s vrstvami. Příklad si ukážeme v aplikaci Adobe Photoshop, stejně tak je však možné použít například GIMP.
Nejprve ze tří expozičních variant vyberte dvě, jež mají optimálně prokreslenou tmavou, resp. světlou část. Obě otevřete v Photoshopu. Vyberte nástroj Přesun (V) a myší při současném držení levého tlačítka přetáhněte světlý snímek do tmavého. V paletce Vrstvy vidíte, že světlý snímek se zkopíroval do samostatné vrstvy. Snižte její krytí na cca 50 %.
Světlejší snímek se zkopíroval do samostatné Vrstvy 1. Pro možnost spasování dočasně snižte krytí této vrstvy na cca 50 %.
Dostatečně si zvětšte (např. na 400 %) některé kontrastní místo v levé části snímku a obrázky na sebe spasujte tak, aby se dokonale kryly. Pro lepší přesnost můžete místo myši použít kurzorové klávesy.
Zvětšená část snímku před spasováním
Dále si stejně zvětšte některé místo v pravé části snímku a zkontrolujte, zda snímky lícují i zde. Pokud ne, musíte opravit natočení druhého snímku. Nejdříve zadejte příkaz Obraz | Velikost plátna, v dialogovém okně zaškrtněte možnost Relativně a do polí Šířka a Výška zadejte cca 3 cm. Nástrojem Obdélníkový výběr (M) vyznačte oblast snímku (bez právě přidané plochy plátna) a stiskněte Ctrl + T pro libovolnou transformaci. Uchopte prostřední „terč“ a umístěte jej do srovnaného místa v levé části obrázku.
Umístění „terče“ do srovnaného místa v levé části snímku
Nyní si na cca 400 % zvětšte pravý okraj snímku. Pokud myší najedete kousek vně vyznačeného výběru, kursor se změní v zalomenou šipku. Stiskněte levé tlačítko myši a snímek pootočte tak, aby se kryla i jeho pravá část.
Srovnání natočení snímku
Nakonec stiskněte Enter a Ctrl + D pro odznačení výběru. Nástrojem Ořez (C) vyznačte část fotografie bez rámečku a stiskněte Enter.
Krytí Vrstvy 1 vraťte na 100 %. V paletce Vrstvy stiskněte dole tlačítko druhé zleva, čímž pro Vrstvu 1 vytvoříte masku.
Vytvoření masky vrstvy
Nyní jako horní barvu nastavte v panelu nástrojů černou, zvolte nástroj Štětec (B) a vyberte pro něj vhodně velkou neostrou stopu. Štětcem nyní ve snímku přemalujte ty oblasti, které chcete ztmavit. Pokud požadujete provést ztmavení jen částečně, černou barvu nástroje změňte na některý z odstínů šedé. Ztmavení zrušíte přemalováním bílou barvou.
Vymalování štětcem oblastí, jež mají být tmavá
V oblasti přechodu světlé části v tmavou nemůže být žádný při fotografování pohybující se předmět, neboť jeho tmavá a světlá část by na sebe nepasovaly (v případě použití šedé barvy štětce by byl zobrazen dvojitě). Nakonec vrstvy můžete sloučit příkazem Vrstvy | Do jedné vrstvy, případně jas a kontrast snímku ještě doladit například pomocí Úrovní.
Konečná podoba snímku