Vracíme se k jedné starší fotografii týdne. Její autor Tomáš Donát svými vlastními slovy popisuje, jak vzniklad. Zajímavé je, že nejde o digitální snímek, ale o sken negativu pořízeného středoformátovým filmovým fotoaparátem.
Shelter (foto: Tomáš Donát)
Osobní zkušenost mi ukazuje, že „dobré fotky“ vznikají často shodou dobrých náhod. Bylo tomu tak i u mého snímku s názvem „shelter“. Jednou jsem si všiml, jak se má dcera plazí pod divan v obývacím pokoji. Měl jsem právě založený film s jedním volným políčkem, které chtělo zaplnit. Celková délka focení od nápadu, přes přípravu až po stisknutí spouště trvala asi deset minut.
Fotil jsem na fotoaparát Hasseblad 500 c/m s nasazeným objektivem Sonnar 4/150 mm, na
černobílý film Fomapan 100 professional (vyvolaní pomocí R09 v poměru 1:40), časem 1/8 s a clonou f4, ze země. Trochu jsem se toho obával, protože svítilo pouze světlo ze stropu, venku už byla tma. Neměl jsem žádné přisvětlení, nebyl na to čas. Nápomocná byla pouze drátěná spoušť. I tak byl ale největší oříšek udržet mou dva a půl letou dceru nehybně alespoň na dvě vteřiny. Jako jedinou rekvizitu jsem použil bílé prostěradlo.
Nejsem velkým příznivcem výrazné postprodukce. Neumím to a krom toho mi schází trpělivost. Proto úpravy spočívaly v odstranění prachu z filmu a v doladění křivek a úrovní. Mohu říct, že výsledná fotografie je téměř totožná s tou původní. Úprava včetně skenovaní negativu trvala asi deset minut.
