Petr Dvořák (s přezdívkou Oko-nomada v galerii DIGIarény) autor dnes vyhlášené fotografie týdne, popisuje pozadí vzniku svého snímku O jedněch Hamondkách a dvou fotoaparátech.
O jedněch Hamondkách a dvou fotoaparátech (foto: Oko-nomada)
Běžně na koncertech nefotografuji, chodívám si je užít jiným způsobem a fotoaparát nechávám doma. Koncert mistrů konaný v Galerii v Jedlové u Poličky byl první a zatím poslední výjimkou a to ze dvou důvodů: jednak se konal v místě kde prožil můj otec, který mě naučil dívat se kolem sebe a zasvětil do "tajů" fotografie, dětství a já tam nikdy nebyl. A druhým důvodem bylo, že uvidím svůj hudební idol z mládí na vlastní oči v prostředí, s lehkou nadsázkou lze říct, takové malé zahradní slavnosti.
Napadlo mě, že by tam mohly být nebývalé možnosti k fotografování, dostat se k hudebníkům na kontakt. Což se naplnilo netušenou měrou. Ten den nebylo příznivé počasí, bylo chladno a každou chvíli se přehnala dešťová přeháňka. Na koncert se nečekaně vyčasilo, no akorát přestalo pršet. Obloha však zůstala zamračená, takže světlo nijak nepřálo.
Collegium Musicum byli jako poslední vystupující. Nebyl jsem zdaleka sám, kdo je chtěl zachytit z blízka, pódium bylo po celou dobu obležené spoustou fotografů. Bylo možné si na chvilku i stoupnout na pódium a udělat fotografii v podstatě na kontakt od hudebníka. V průběhu koncertu se mi podařilo exponovat docela slušný počet fotografií. Opět jsem fotografoval svým stylem, pocitově. Koukal se kolem sebe, fotoaparát neustále připravený. Pokud jsem tušil fotografii přiložil hledáček k oku a v pravou chvíli zmáčkl spoušť, což se pochopitelně ne vždy povedlo.
A jaký byl postproces u této fotografie? Kompozici se snažím vytvořit už před zmáčknutím spouště. Takže jsem ji nejprve nepatrně ořízl. Potom pomocí úrovní v Zoneru ztmavil a dál už následoval rámeček, zmenšení, nezbytné doostření a výsledek byl venku. Ještě, jak mám ve zvyku, následoval proces "zrání". K žádným dalším úpravám však už u této fotografie nedošlo.