Na jednom internetovém fóru jsem se nedávno setkal s radou takříkajíc „nad zlato“. Jeden fotoamatér radil druhému fotoamatérovi, ať se vykašle na RAW, protože ten je pro „profesionály“, je „zbytečně složitý“ a že „bohatě stačí fotit do JPEGu“.
Ano, řekl jsem si… bývaly doby, kdy fotky vznikaly pouze monochromaticky chemickou reakcí na měděné desce a taky to tenkrát stačilo. Proč se ale omezovat dnes, kdy je tu formát, jenž konečně umožňuje digitálním fotoaparátům zachycovat scénu tak blízko vnímání lidského oka, že lze ve výsledku takřka úplně odstranit jeho přetrvávající technické nedokonalosti?
Než se pustíte do dalšího čtení, rozhodněte se nyní dle rady výše zmíněného amatéra, zda vás RAW vůbec zajímá. Pokud se nespokojíte jen s kvalitativně ořezanou fotkou, jakou vám zprostředkuje automatika vašeho fotoaparátu, pak čtěte dále.
Levá nebo pravá? Odpověď na tuto otázku se rovná ekvivalentu mezi akceptováním
a zbytečným ignorováním možností snadno dostupných technologií
Ostych začátečníků před formátem RAW plyne především z předsudků, že je to něco složitého. Pravda je však mnohem prostší – RAW je pouze mírně složitější, než JPEG, a to pouze proto, že jej nestačí stáhnout z fotoaparátu a hned prohlédnout, ale musíte mu věnovat alespoň chvilku času při dalším softwarovém zpracování, které nazvěme „vyvoláváním“.
Je důležité uvědomit si tyto věci:
- RAW lze do JPEGu převést zcela automatizovaně, aniž byste museli věnovat pozornost jakýmkoliv nastavením, která se vám mohou jevit zprvu jako složitá;
- RAW scénu zachytí dle nastavení fotoaparátu stejně, jako by ji tento uložil do JPEGu, ovšem na rozdíl od něj vám dává možnost ji později výrazně zdokonalit, jelikož má k dispozici více obrazových dat;
- RAW využijete zejména pro zvýšení dynamického rozsahu scény; jeho možnosti jsou velmi široké, ale právě v oblasti stažení přeexponovaných světel a projasnění stínů tento formát proti JPEGu exceluje;
- Některé fotoaparáty vám umožní ukládat snímky současně do RAWu i JPEGu, takže pokud máte fotoaparát nastaven na vhodnou expozici, vyberete si pro úpravy v RAWu jen ty snímky, u kterých to bude potřeba a zbytek máte okamžitě k dispozici v JPEGu.
Nyní se již podívejme na to, jak snadné může být převedení RAWu na běžný JPEG. Jednoduchý postup naleznete v následující kapitole.
Pokračování 2 / 3
KAPITOLA 2 - Jak pracovat v Digital Photo Professional
Pakliže vás od využití RAWu brzdí představa, že k jeho zpracování budete potřebovat komplikovaný a drahý software, opět jste na omylu. Nepotřebujete Photoshop, Zoner Photo Studio, ani jiné komerční aplikace, protože většina výrobců dodává základní program pro tento účel jako doplněk ke svým fotoaparátům. Jsou to obvykle zjednodušené nástroje, s nimiž nedosáhnete takových výsledků, jako s těmi profesionálními, ale pro základní úkony a zlepšení kvality fotografie v souladu s filozofií RAWu zcela dostačují.
Stačí tedy, když zapátráte po instalačních CD s ovladači, která byla přibalena k vašemu fotoaparátu, případně se porozhlédnete po webu jeho výrobce a velmi pravděpodobně na takový software narazíte. Buďte si jisti dvěma věcmi – nemusíte za něj platit a je uživatelsky přívětivý.
V našem příkladu využijeme aplikaci Digital Photo Professional, kterou ke svým produktům dodává společnost Canon. Ten funguje jednak jako šikovný prohlížeč fotografií, jednoduchý editor a zvládá také zpracování RAWu (pochopitelně jen jeho verze od Canonu).
Pracovní prostředí aplikace Digital Photo Professional dodávané s fotoaparáty značky Canon
Po spuštění program nabídne procházení složek a zobrazení náhledů všech obsažených fotografií. Okamžitě přístupná tlačítka pomohou hbitě zobrazit detailní informace o vybraném snímku a provést nejzákladnější souborové a obrazové operace (otočení, ořez apod.). Velmi praktická je možnost dávkového zpracování, které na základě přednastavení hromadně převede vybrané fotografie do zvoleného formátu (JPEG nebo TIFF).
Pokud chceme některou z fotografií vyvolat ručně, dvojklikem ji otevřeme v samostatném okně pro zpracování RAWu. To vám nabídne tři záložky anglicky popsaných nástrojů ve formě posuvníků a histogramů. Pokud v této chvíli zíráte s otevřenou pusou, nechápete, co máte dělat a radujete se za existenci JPEGu, zkuste ještě chvilku vydržet, vyplatí se to.
Nenechte se vyvést z míry zdánlivou technickou náročností. Místo toho, se zamyslete, co chcete s fotografií vlastně provést. Nejčastěji budete vykonávat některý z těchto úkonů:
- Chcete zvýšit dynamický rozsah scény na maximum, které vám dovolil snímač vašeho fotoaparátu.
- Chcete upravit barevnost scény směrem k realitě, pokud na fotoaparátu nebylo vhodně nastaveno vyvážení bílé.
Vše ostatní už bez problémů zvládne běžný grafický editor a postačí vám k tomu JPEG. Tady si nyní ukážeme základní postup, s nímž se budete potýkat nejčastěji.
Pokračování 3 / 3
KAPITOLA 3 - Jak zvýšit dynamický rozsah fotografie v RAWu?
Dynamický rozsah snímku značí šíři spektra jasů a stínů, které je fotografie schopna pojmout. Prvotní omezení jí do vínku dává čip fotoaparátu, který většinou pracuje v 16bitovém režimu. Pokud je obraz okamžitě uložen do JPEGu, nastává jeho degenerace do pouhých 8 bitů, což vede k výrazné redukci dostupných dat a snížení kvality fotografie.
Oproti tomu RAW dokáže přenést bitů 12 nebo 14, proto je jeho datová základna mnohem bohatší. Pro vaši lepší představu, o jak ohromném množství informací zde píšeme, si porovnejte následující čísla, značící počet jasů v černobílé složce:
- 8bitový JPEG: 256
- 12bitový RAW: 4 096
- 14bitový RAW: 16 384
Fotíte-li tedy pouze do JPEGu, budou vaše fotografie navždy průměrné a pokud vzniknou ve světelně náročnějších podmínkách – což je ostatně velmi běžný jev – pak budou i vyloženě špatné.
Pro ilustraci se znovu podívejte na následující obrázek. Jedná se o tutéž fotografii, která byla exponována současně do formátu JPEG (vlevo) a RAW (vpravo). Zachycovaná scéna má příliš vysoký dynamický rozsah na to, aby ji osmibitový JPEG zvládl zachytit v celém spektru jasů. Fotoaparát byl nastaven tak, aby došlo k minimálnímu množství přepalů a zároveň přijatelnému podexponování tmavých částí s ohledem na to, že maximum bude zachráněno při následné softwarové úpravě.
Zatímco JPEG (vlevo) natvrdo uložil fotografii v drasticky ořezané kvalitě,
z RAWu (vpravo) lze stále vytáhnout zprvu neviděné detaily
Při ní však JPEG „nestíhá“ – při pokusu o vyjasnění stínů narazíte na neexistenci dostatku dat v podexponovaných partiích, černá zůstává černou a podobně, stažení jasů v obloze zanechá bílé díry v místech, kde už v histogramu JPEGu nezbylo pro data žádné místo.
Proti tomu RAW, i když také není dokonalý, nabídne mnohem širší rozkročení při hledání nejjasnější barvy na obloze i nejtmavšího místa kůry stromů. Hnáno do extrému, můžete s ním dosáhnout snímku, který bude připomínat obraz s opravdu vysokým dynamickým rozsahem (HDRI).
Nástrojová paletka pro vyvolávání RAWu v programu Digital Photo Professional
Jak zvýšit dynamický rozsah fotografie?
1. Nejprve si zobrazte si obrázek ve dvou variantách – před a po úpravách, abyste viděli, jakých efektů se vám s pomocí posuvníků daří nebo nedaří dosahovat. Učiníte tak volbou Before/after comparison z horního menu.
2. Jde nám nyní o jediné – dostat detaily do přesvícených a příliš tmavých partií snímku. Dosáhnete toho tak, že jezdcem Highlight potáhnete doleva, čímž stáhnete přeexponování oblohy a jezdcem Shadow doprava, což projasní stíny. Nastavení hodnot je individuální a záleží na dané fotografii.
3. Pokud je dynamický rozsah scény stále příliš příkrý, snižte její kontrast tažením jezdce Contrast doleva. Pamatujte si, že důležité je dostat do scény co nejvíce obrazových dat. I kdyby byl výsledkem v této fázi ploše působící obraz, můžete ho doladit následně v libovolném grafickém editoru.
4. Jestliže ani úprava kontrastu nestačí, sáhněte přímo do histogramu – s pomocí myši přizpůsobte ohraničující přímky grafu zleva a zprava tak, abyste dosáhli optimálního světla v záběru.
Výsledkem je fotografie, jaké by v určených podmínkách samotný digitální fotoaparát sám o sobě nedokázal dosáhnout (samozřejmě v tomto konkrétním případě by mohl pomoci přechodový filtr, ale to není tématem tohoto článku). Dodatečné doladění v grafickém editoru potom poskytne snímek, jenž už stojí za to někomu ukázat.
Otázka, zda do RAWu, nebo pohodlně do JPEGu, pak nestojí na tom, zda je některý z těchto formátů složitější na přípravu. Podstatné je jen to, jakou hodnotu vnímáte ve svých vlastních fotografiích – především tomu pak podrobíte péči, kterou svým snímkům věnujete a jakou si zaslouží.