lojza  |  22. 02. 2020 10:30

"Zkušení astrofotografové preferují co nejkratší ohniskovou vzdálenost (mezi 10 až 18 mm). Proč? Jednoduše proto, že do širšího záběru vměstnáte větší část oblohy (např. celou Mléčnou dráhu)."
No, nevim, když se člověk podívá na nějaký web pro astrofotografii, tak zkušení astrofotografové se zaměřují na objekty hlubokého vesmíru jako jsou galaxie a mlhoviny, případně detaily měsíce a pod a na široké ohnisko tam toho moc není.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Snoopy  |  22. 02. 2020 11:04

A nefotí oni ty objekty hlubokého vesmíru skrzevá teleskopy? Jestli ony ty širokáče nebudou pro focení hvězdné oblohy, Mléčné dráhy, meteorických rojů, polární záře apod. nad nějakou zajímavou krajinou, nasvíceným stromem, či jiným objektem.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
P  |  22. 02. 2020 22:53

~

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Doggg  |  23. 02. 2020 07:15

Deespace se fotí samozřejmě skrze teleskopy.
Nicméně je pravda, že většina "pěkných" astro fotek je pano focená na 24-50mm ohnisko. Takže imho neplatí doporučení co nejširší je nejlepší (samozřejmě je i "disciplína" single shot, případně když se s tím člověk nechce babrat v postu...).Když jsem na článek klikal tak jsem čekal trošku víc rešerše a pochopení pro problematiku...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
lojza  |  25. 02. 2020 13:47

prosimvás, nepopíral jsem, že astrofotografové nemůžou používat širokáče, komentuju tvrzení, že pro zkušené astrofotografy je to preferované ohnisko. Přitom pro astrofotografy je noční krajinka s nasvíceným šutrem a mléčnou dráhou něco v kategorii ostatní co si cvaknou při několikahodinovém sběru dat nějaké mlhoviny.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Frenky ztratil trenky  |  22. 02. 2020 11:06

Co je to za nesmysl, že dlouhý čas způsobuje šum?? To je vidět, jak jsou ty články ,,odborné". DIGIARÉNA VÍME VŠE!

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Frenky ztratil trenky  |  22. 02. 2020 11:11

Se světelným objektivem dostanete na snímač víc světla. To vám umožní použití kratších časů, což je v astrofotografii hodnota kolem 20 s, a zabráníte tak degradaci obrazu šumem, k níž dochází při příliš dlouhých expozicích. No to je ale moudro. Fakt, tohle snad nemyslíte vážně?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Daf  |  22. 02. 2020 11:48


neznám moc fotografů co fotí občas nějakou tu hvězdičku :) se sklem pod 300 :). Navíc se vám to začne nad 5-7 sec mazat díky rotaci Země... takže nejlépe Astromodul s kompenzací pohybu a podobné vychytávky

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
L.  |  22. 02. 2020 13:48

Jenže ona je to pravda. Na dlouhých expozicích roste světelný šum a je to jeden z důvodů, proč je lepší skládat astro fotky z víc fotografií s kratší expozicí, než dělat jednou dlouhou. (Druhý důvod je pohyb hvězdného pole.)

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Frenky ztratil trenky  |  22. 02. 2020 14:10

Šum nemá nic společného se samotnou délkou expozice, ale předně s ISO citlivostí. Ta jako jediná hraje zásadní roli ve vztahu k šumu. Clona a čas v tom nekonfiguruje vůbec. A i logicky, delší expozice posbírá více světla, takže to je fakt hovadina na N tou.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Kalamity jeane  |  22. 02. 2020 15:33

A co tohle, chytráci?https://www.astro-forum.cz/viewtopic.php... Krátká citace:Z příkladu je zřejmé, že čím kratší expozice volíme (při fixní celkové délce snímání, což je hlavní parametr, který určuje, jak slabé objekty půjdou zachytit), tím větší výsledný šum bude. Takže v principu volbou dlouhého expozičního času člověk nic nezkazí. Jenže je taky vidět, že od určité expoziční doby se už prakticky výsledný šum nemění.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
piErcE  |  22. 02. 2020 18:10

hovadina to samozrejme neni. delsi cas - vice sumu je proste stejne logicke, jako tvrzeni, ze voda je mokra.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
L.  |  22. 02. 2020 18:19

Není to hovadina, je to fyzika. Jak vlastně vzniká šum? Čip nám počítá elektrony uvolněné fotony. Jenže elektron může být uvolněn nejen fotonem, ale i teplotním pohybem. Elektrony se pochopitelně (i teplotně) uvolňují průběžně. Takže šum (v absolutní hodnotě) je tedy primárně ovlivněn dvěma veličinami: Teplotou a dobou, po kterou ty teplotně uvolněné elektrony počítáme - dobou expozice.Naopak, ISO nemá na šum primárně žádný vliv (neovlivňuje počet elektronů, které zachytíme), má vliv až sekundárně tím, že zesílí signál a tedy i ten primární šum.Jelikož je teplotní šum náhodný, tak má tendenci se částečně statisticky vyrovnávat a jeho úroveň nestoupá lineárně (viz odkaz Jane). Proto tohle fotografové normálně neřeší a vlastně ani neví. Když by prodloužili dobu a zvedli ISO, tak jim primární šum sice klesne, ale sublineárně a zesílení šumu způsobené nutným zvýšením ISO jim stoupne lineárně a tedy si ve výsledku pohorší.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
L.  |  22. 02. 2020 18:59

Sorry, mělo být: "když by zkrátili dobu expozice a odpovídajícím způsobem zvýšili ISO".

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Kalamity jeane  |  22. 02. 2020 20:00

No to jsou ale moudra. To si jsi psal ten článek, co, přiznej se. A teď to potřebuješ obhajovat, aby si nevypadal jak trumbera.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Kalamity jeane  |  23. 02. 2020 00:10

Radši přiznej, že jsi napsal hloupost, než toto.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Jan  |  23. 02. 2020 11:50

Dlhsia expozicia sposobuje narast sumu. Myslim, ze je to vplyvom narastajuceho tepla. Vacsina fotakov ma funkciu "Long exposure noise reduction" a nemyslim, ze je tam zo srandy.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Franku  |  24. 02. 2020 09:51

Tady se ale bavíme o pár sekundách expozice, což nemá na nějaké zahřátí vliv vůbec. Je na první pohled že ten článek psal amatér kteří tomu vůbec nerozumí. Jane, nejdřív by si o tom něco nastudoval než tu jen tak plácal do vody.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
dlouhan frank  |  24. 02. 2020 12:34

"Se světelným objektivem dostanete na snímač víc světla. To vám umožní použití kratších časů, což je v astrofotografii hodnota kolem 20 s, a zabráníte tak degradaci obrazu šumem, k níž dochází při příliš dlouhých expozicích. "
asi nechápeš psaný slovo, nebo se ti ho prostě chápat nechce, protože chceš jenom trolit. takže ti to zkusím přeložit, polopatit: díky světelnýmu sklu můžeš nastavit kratší čas bez toho, že bys musel zvyšovat citlivost snímače (obraz nebude tolik zrnitej, zašuměnej kvůli vysokému ISO), a zároveň se nastavením kratšího času vyhneš dlouhý expozici, při který taky vzniká šum, i když jinýho charakteru než u vysokýho ISO. Podle výrobců vzniká tendlten "šum" (v důsledku zahřívání) už od několika sekund, obvykle, například u Nikonu Z se totiž už od 1 sekundu trvající expozice aktivuje jeho redukce. náhoda? střelba od boku? Nemyslim si
takže nejdřív studuj a pak plácej

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vlasta  |  24. 02. 2020 12:35

Mě to taky připadá tak, že to psal někdo, kdo tomu absolutně nerozumí, že nemá vůbec ponětí o focení mléčné dráhy, hvězd. Jak kdyby si to útržkovitě někde spojil a udělal z toho článek. A vy, co tady tak kibicujete, fotili jste vůbec někdy mléčnou dráhu, hvězdy, hvězdokupy, že do toho kafráte. Jistěže je to hovadina, že dlouhý čas způsobuje šum. Kdo z vás vůbec ví, na jaké časy se fotí mléčná dráha a viz ten text o telezoomu, který, jak bylo správně poukázano v článku naprosto chybí. Souhlas, amatéři, teoretici, co nic neví, jen kritizují kde co a kde koho. VIZ ten Jan. To je jedna teória za druhou, ale vesměs jen smyšlenky. To je podle mě ten, co dal na digimanii jednu bídnou fotku z A7III motýla a myslí si, že je kdovíjak dobrý.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
dlouhatan frank  |  24. 02. 2020 12:42

spíš to vypadá, žes dlouhou expozici nikdy nepouzila, ne? zkus zagooglit třeba long exposure noise a podivat se, jak to vypadá. mimochodem , i ve fotoeditoru najdeš nástroj pro odstraněni tohoto typu šumu. že by snad zase snaha o nějaký fičury na neexistujicí problémy?

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
dlouhatan frank  |  24. 02. 2020 12:50

vlasto, kde tak rychle sehnala tu klikací úderku? pozri trebars sem: https://www.bhphotovideo.com/explora/photography/tips-... ...

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vlasta  |  24. 02. 2020 14:18

Ten šum, který je v tom článku ale rozhodně nevznikne po pár sekundách exponování. To by museli fotit nějakým starým šitem, pak bych tomu věřil. Při focení mléčné dráhy fotíš na pár sekund, ne na dlouhé desítky sekund, nebo snad minuty. Podle mě jsi ten, kdo psal článek, tak to tak urputně hajíš, aby tě neměli za zvíře, které moc inteligence nepobralo (slušně řečeno, na ostro, za osla).

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vlasta  |  24. 02. 2020 14:21

Jo a nepleť si mě s ženskou, tam jen chybí diakritiak, Vlasťa.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
osel  |  24. 02. 2020 14:29

Tvoje slova: "Jistěže je to hovadina, že dlouhý čas způsobuje šum."
Takže teď už přiznáváš, žes kecal, a von nějakej ten šum při dlouhé expozici přecejen vzniká... aspoň už nejseš za tažné zvíře. A autor nejsem, takový s.ačky nepíšu.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Vlasta  |  24. 02. 2020 15:25

No aspoň, že se umíš pojemenovat V tom článku, cos tady dal odkaz se píše něco o tom, že by takový šum vznikal při několika sekundových expozicích? Mluvíš o starých DSLR vykopávkách. A pak, novější CSC mají kvalitní chlazení jak čipu, tak procesoru, takže seš vedle jako jedle, pane Osel.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
helena  |  24. 02. 2020 20:41

Dobrý večer, pánové,
přidávám do diskuze odkaz na článek pana Pohribného, který dlouhou expozici používá jako kreativní prostředek ve své tvorbě a má s ní tedy bohaté zkušenosti. Článek je navíc z minulého roku, tedy maximálně aktuální.
https://www.fotoaparat.cz/clanek/2610/skola-svetla-... ...
Dovolím si citovat pasáž z úvodu článku:
„Především budete u dlouhých expozičních časů (tj. nad 1 s) obecně narážet na základní problém digitálních snímačů – nárůst šumu v obraze, což se zobrazí jako nepříjemné barevné plochy či body na snímku a zhoršení ostrosti v detailech. Zjednodušeně řečeno je příčinou digitálního šumu náhodné uvolňování či přeskakování elektronů přímo na snímači fotoaparátu. Čím delší je expozice, tím je snímač déle napájen elektrickou energií z akumulátorů a více se zahřívá, takže v jeho okolí vzniká větší elektromagnetické rušení, a tím více elektronů může přeskočit z jedné světlocitlivé buňky do druhé a vygenerovat tak náhodný šum. U kvalitnějších novějších, větších a dražších snímačů je jev méně výrazný díky kvalitnější technologii a ochranným opatřením, a tak tento jev začne být patrný až při expozicích přes 10 i více sekund."
A toto píšu v článku já: „To vám umožní použití kratších časů, což je v astrofotografii hodnota kolem 20 s, a zabráníte tak degradaci obrazu šumem, k níž dochází při příliš dlouhých expozicích. “ 20vteřinová expozice je delší než 10vteřinová, nemýlím-li se.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Kalamity jeane  |  26. 02. 2020 00:10

Je to podstatně více, jak jen 10 sekund, co se to začne projevovat na novějších čipech. Jak psal Vlasta, pokud někdo píše o starých DSLR, tak tam bych se tomu nedivil, ale u nejnovějších CSC lze exponovat dlouhé minuty bez tohoto šumu. Příště si Heleno o tom aspoň více nastudujte, viz poukaz na focení telezoomy vám tam zcela chybí a je z toho cítít velká neznalost. Jinak vše v dobrým.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
helena  |  26. 02. 2020 09:08

Pravdou je, že je v článku nedostatečně zdůrazněno, že se jedná o rady pro začínající "astrofotografy", kteří nechtějí investovat do příliš drahé výbavy, kam bezesporu spadají světelné teleobjektivy, a nedisponují nejnovější technikou, ale mají třeba doma onen starší model DSLR. Ale doufám, že cílové skupině tohoto článku budou některé informace v něm obsažené přece jen k užitku.

Odpovědět  |  Souhlasím  |  Nesouhlasím
Zasílat názory