Stahování natočeného videa z kamery do počítače se zdá být pouze rutinní záležitostí. Programy dodávané výrobci kamer obvykle nabízejí jen základní paletu nástrojů a často nezvládají o moc víc než prostý transfer záznamů. Pokud se ale nechce spokojit s málem, máte řadu dalších možností.
Spolupráce mezi digitální kamerou a počítačem, na němž chceme videozáznam dále upravovat v některém z editačních programů, může probíhat několika způsoby. Nezáleží tolik na konkrétní kameře, ale spíše na střihové aplikaci či hardwarové konfiguraci.
Bez počítače?
Pokud si dnes pořídíte digitální videokameru, předpokládá se, že máte k dispozici počítač s takovou výbavou, aby spolu obě zařízení dokázala úspěšně komunikovat. Je pochopitelně možné používat kameru i bez dalšího zpracovávání záběrů na počítači. Při připojení kamery k televizoru lze spuštěné video například nahrávat na videorekordér, tedy na pásku VHS. K tomu ale nepotřebujete kameru digitální: její kouzlo tkví právě v možnostech dalšího zpracování, prezentace a archivace záznamů.
Video po ohnivém drátě
Video lze do počítače dostat několika způsoby. Záleží na tom, o jaký zdroj se jedná, zda o zdrojové video v digitální, nebo analogové podobě. Nezbytné je v každém případě vzájemné propojení jejich portů odpovídajícím kabelem.
V digitálních kamerách (respektive na nosičích v nich, například kazetách miniDV) jsou záznamy uloženy ve formátech DV, popřípadě DVCam. Pro přenos záznamů je nutné kameru propojit s počítačem prostřednictvím běžných standardů USB nebo FireWire. Klíčem pochopitelně je, jaký výstup podporuje konkrétní model kamery, protože počítač lze v případně nutnosti relativně snadno přizpůsobit. Porty USB jsou dnes již běžnou součástí počítačové výbavy a nabízejí je i kamery. Ale ani standard IEEE-1394, označovaný také jako FireWire, není nedostupný. V ideálním případě je jeho podpora součástí základní desky počítače (stejně jako USB), případně je možné jej získat v podobě samostatné karty PCI.
Propojení na úrovni běžných portů ve většině případů plně postačuje. Video převodem nijak neutrpí, a ani na počítač nejsou kladeny žádné speciální nároky týkající se například jeho výkonu. Tedy nic, s čím by si běžný uživatel neporadil.
Výjimku tvoří kamery, které podporují záznam na DVD-R, a tedy místo na miniDV kazety nebo paměťové karty zapisují na běžné vypalovací DVD médium. Toto řešení se nepoužívá často, nevyžaduje ovšem propojování kamery. Místo toho se záznam uložený na DVD vloží do běžné mechaniky v počítači a přenos probíhá běžným přesunem dat – ta jsou navíc přímo v kameře ukládána ve formátu MPEG-2, takže daný disk je kompatibilní s přehrávači DVD.
Stahování analogového záznamu (například z videokazety VHS), a tedy jeho plná digitalizace, už vyžaduje zapojení jiných technologií. K převodu je nutné použít speciální, takzvanou grabovací kartu. Software dodávaný k digitálním kamerám tuto možnost nepodporuje, ovšem například Premiere pochopitelně ano. Jde ostatně o jednu z primárních funkcí tohoto softwaru, který vznikl ještě v době, kdy digitální kamery neexistovaly.
