Daguerrotypie je jednou z nejstarších fotografických technik, která spatřila světlo světa v roce 1893 a jejím autorem je Louis Daguerre. Zjednodušeně řečeno je daguerrotypie něco jako dnešní instantní fotografie, avšak s použitím zcela jiných chemických reakcí.
Stejně jako pozdější fotografické procesy, i ten první je složen ze tří částí, kdy je nejprve exponován snímek na postříbřenou či stříbrnou destičku, která je vyvolávána parami rtuti a následně ustálena za pomoci chloridu sodného (později thiosíranu sodného).
Celý proces pořízení snímku je poměrně náročný a zdlouhavý – vzhledem k malé citlivosti média se pohybovala expozice v řádech minut i hodin – navíc každý snímek je nereprodukovatelným originálem, který časem stárne a může degradovat.
A právě takový snímek se dostal do rukou pracovníků z Muzea moderního umění, kteří natočili celý proces konzervace daguerrotypie z roku 1842, jejímž autorem je Joseph-Philibert Girault de Prangey.