Ke zautomatizování práce při tvorbě panorámat a prostorových fotografií nejrůznějších objektů, jež si můžete prohlédnout ze 360 stupňů, slouží speciální zařízení.
Takzvaný 3D Master je konstruován primárně k fotografování panorámat, zřejmě jej však mnozí uživatelé budou chtít použít především pro fotografování produktů – například pohledy z různých stran by mohly sloužit pro leckterý e-shop. Důvodem je i to, že výdrž v exteriéru není nevyčerpatelná, musíte jej neustále živit elektrickou energií, v terénu tedy čtyřmi AA akumulátory.
Dvě trojnožky
V základním balení najdete samotný přístroj a rameno, které slouží k připojení fotoaparátu pro focení na výšku. Proč zrovna na výšku? Protože panorámata se v ideálním případě fotografují v užším formátu, díky čemuž zachytíte vertikálně více informací, a navíc se částecne eliminuje i sférické zkreslení. Samozřejmě, můžete připojit fotoaparát i klasicky, tedy bez vertikálního ramene.
Další různé varianty, ve kterých lze 3D Master pořídit, pak obsahují příslušenství sloužící ke konkrétním činnostem (například podložky nebo odlišné propojovací kabely).
Ač by se mohlo zdát uvedení takového zařízení s fotoaparátem do chodu složité, je otázkou pouhých několika minut. Pro focení panorámat se k propojení s fotoaparátem používá kroucený kabel zapojený do zdířky pro kabelovou spoušť. Koncové konektory kabelu se pak liší v závislosti na značce a typu fotoaparátu. Zastoupeni jsou všichni hlavní výrobci digitálních zrcadlovek vyjma Olympusu a Panasoniku.
Kroucený kabel můžete nahradit třímetrovým kabelem (prodávaným k základnímu balení zvlášť) určeným pro focení 3D pohledu na produkty. V druhém případě totiž není fotoaparát připojený na kloubovém rameni, ale na stativu a otáčí se samotný objekt.
Ano, většinou budete potřebovat dva různé stativy – jeden pro fotoaparát, druhý pro 3D Master. Při focení lehčích předmětů sice můžete postavit 3D Master na pevnou podložku, k zachování dostatečné stability je však nutný druhý stativ.
Snadné ovládání, ale…
U panorámat je nutné dodržet všechny zásady pro focení, tedy fotografovat v manuálním režimu s ručním ostřením a pevně nastaveným vyvážením bílé. Šíři – nebo úhel, chcete-li – celkového záběru určujete v menu 3D Masteru. Zde pomocí čtyř tlačítek přímo na přístroji nastavujete úhel rotace a počet opakování. Můžete tak určit, nakolik se budou vedlejší snímky překrývat a z kolika částí se bude výsledné panoráma skládat. Nešvar, na který narazíte, je bohužel spjat právě s přenastavováním hodnot.
Veškeré fotografování už pak obstará samotný přístroj. Rovněž může některým ateliérním fotografům vadit absence přímého propojení 3D Masteru s počítačem a vhodným softwarem, na kterém byste mohli jednotlivé parametry pohodlně nastavit. Vše jste tak nuceni nastavovat přímo na 3D Masteru samotném.
K připevnění panoramatického ramene (1) s kloubem slouží destička, kterou přitáhnete napevno dalším šroubem ze strany kolébky. (2) Na druhý konec ramene pak patří umístit fotoaparát, který s 3D Masterem propojíte dodávaným kabelem. (3) Ten volíte v závislosti na typu fotoaparátu, který používáte. Typy synchronizačních kabelů se liší napříč značkami, ale i mezi produktovými řadami.
Jedna plus jedna rovná se dvě
Práce s 3D Masterem by nebyla zajímavá, kdybyste si přesně nemohli rozmyslet, v kolika krocích a v jak velkém úhlu budete chtít fotografovat – a to jak panorámata, tak i produktové snímky. Rozsah, kterého můžete dosáhnout, se pohybuje v rozmezí 0 až 540 stupňů a stejně takový je i počet jednotlivých snímků.
Jestliže například zvolíte nastavení pro tři fotografie, které se budou vždy lišit o 60°, pak fotoaparát zaznamená, že přístroj pořídí snímek v úhlech nula, šedesát a sto dvacet stupňů. Čas prodlevy před a po exponování pak můžete korigovat v rozsahu 0,0 až 99 sekund, což se hodí především při dlouhých časech expozice.
Dále můžete nastavit například rychlost nebo směr rotace. Nic však není zadarmo – pro změnu hodnot budete muset vždy stisknout příslušné tlačítko. Neexistuje zde bohužel možnost měnit hodnoty i během stisku. Takže pro změnu z 30 snímků na 300 vás čeká pár stovek stisknutí. Což není úplně šťastné řešení.
K 3D Masteru je v první sérii dodáváno zdarma (jak to bude dál, zatím není jisté) dálkové ovládání, které supluje ovládací prvky na přístroji. Díky němu nemusíte na přístroj vůbec sahat a případně i způsobit jeho nechtěné posunutí, byť v řádech milimetru. Pomocí červené spouště S (Shutter) zahájíte sekvenci snímání, nebo potvrzujete svou volbu v menu. Tlačítko M slouží pro přístup do menu, plus a minus pak zajistí pohyb v menu a případné změny hodnot.
Pro focení 3D pohledů na konkrétní produkty slouží umělohmotná kruhová podložka o průměru 20 cm. Šroubuje se k menší kruhové destičce připojené přímo k 3D Masteru. Podložku můžete sehnat ve čtyřech barevných variantách – černé, bílé, šedé a zelené. Jeden kus se prodává za necelých pět set korun.
Rozhraní programu 3D Maker
Skládání dohromady
S přístrojem jsou dodávané dvě aplikace. Cool Stitch na slepování panorámat a 3D Maker pro vytvoření animovaných 3D pohledů. Zatímco panoráma můžete skládat v podstatě v libovolném editoru, který jejich složení umožňuje, 3D pohledy už tolik standardní nejsou.
V tu chvíli by leckoho mohlo zamrzet, že 3D Maker svému uživateli mnoho možností nenabídne. Jste totiž odkázáni čistě na nastavení, která aplikovali vývojáři. Jediné vaše volby jsou při vkládání série fotografií a velikosti výsledné animace. Program sám pak vytvoří složku, do které nahraje náhledy na jednotlivá políčka (v podobě filmového pásu v jednom obrazovém souboru), JAR a HTML dokument. Z webu výrobce však máte možnost stáhnout si skript, který již dovolí nastavit další parametry, a vložit jej do konkrétního webového rozhraní. Skript naleznete na adrese www.photoneurope.cz/3d-skript.
Kompletní článek najdete v časopisu DIGIfoto 3/11.