Jak pořídit v terénu co nejlepší portrét, když na něj máte pouze 10 minut? Fotografové britského deníku The Guardian mají několik osvědčených tipů.
Když není moc času nebo nevyhovuje lokace, potřebuje každý fotograf několik osvědčených nápadů, o které by se mohl opřít. Novináři z The Guardian přinesli pár tipů na to, jak pořídit neobyčejné portréty na obyčejných místech v krátkém čase.
Jakmile skončí interview s nějakou osobností, není na snímek moc času. Většinou jde o velmi zaneprázdnění lidi a navíc je potřeba stihnout uzávěrku. David Bailey, jeden z fotografů britského deníku kdysi řekl: „Pracuji velmi rychle. Deset minut, to je zhruba tolik, kolik potřebuji, abych pořídil portrét.“
Představte si, že jste dostali za úkol vyfotografovat člověka, se kterým probíhá rozvor. Dorazíte na místo na poslední chvíli a k dispozici máte pouze tmavou místnost a pár minut času. Co uděláte?
Žaluzie, schodiště nebo střecha
Jedním z oblíbených způsobů Sarah Lee je například využít světla procházejícího skrz žaluzie. Samozřejmě se to nesmí přehánět, ale jednou za čas pořídit takovýto portrét neuškodí a snadno dojde k ozvláštnění jinak tuctového prostřední kancelářské budovy.
Oslepen světlem… velitel policejní stanice v londýnské čtvrti Brixton. Autorkou je Sarah Lee, zdroj: Guardian
Dalším zaručeným tipem, který využívá kromě Sarah také řada dalších fotografů, je portrét pořízený na požárním schodišti či na střeše. Má to tu výhodu, že lze během krátkého času osobu přesunout z hotelového pokoje vymalovaného křiklavými barvami nebo naopak šedivé kanceláře na lepší místo, aniž byste zároveň urazili velkou vzdálenost.
Požární schodiště ozvláštní snímek díky výrazným liniím a hodí se tak pro portréty menších skupin mužů jako u kapely Mercury Rev na fotografii od Graema Robertsona, zdroj: Guardian
Na focení máte navíc na takových místech klid, pouze si je potřeba dát pozor na vítr, aby neměl na vlasy fotografované osoby negativní vliv. Ideální je také za horších světelných podmínek použít blesk.
David Levene zase s hrůzou vzpomíná na den, kdy vzal generálního tajemníka OSN, Kofiho Annana, na střechu budovy. Musel zajistit, že na snímku nebude vidět nepořádek okolo ani okraje střechy, a v pozadí zůstane jen modrá obloha. Takže jej požádal, aby si stoupnul na malé schůdky. Jako důkaz nechybí fotografie Kofiho nohou.
Fotografie Kofiho Annana pořízená Davidem Levenem na střeše, všimněte si modré oblohy. Na druhém snímku Kofiho nohy, zdroj: Guardian
Jednou z variant snímků pořízených na střeše či požárním schodišti je také tzv. „kapela u zdi“. Tu lze využít, pokud máte skupinu mladých lidí, které se vám podařilo přesvědčit k tomu, aby opustili prostor kanceláří nahrávací společnosti a vyšli na ulici.
Britská hudební skupina Wild Beasts, fotografie Graeme Robertson, zdroj: Guardian
Běžně to vypadá tak, že fotograf zvolí neobyčejnou část cihlové zdi, například s graffiti. Pak k ní postaví fotografované osoby a snaží se najít nějakou odvážnou pózu. Pokud nic nevymyslí, bude muset udělat veškerou práci zeď, takže se hodí, když je na ní nějaký street art nebo tam třeba roste břečťan.
Zrcadlení táhne
K jednomu z oblíbených nouzových řešení Sarah Lee patří také použití odrazu například v zrcadle: „Tuto techniku lze využít s jakýmkoliv povrchem odrážejícím světlo. Pokud je navíc portrét vytvořen s citem, může být odraz velice zajímavý, ať už je našikmo, napřímo nebo zachycen na snímku jen částečně.“
Snímek s využitím odrazu světla od Sarah Lee, na fotce Tamara Rojo z Královské Opery, zdroj: Guardian
Sílu této kompozice opravdu nelze podceňovat, často bývá používána i v ateliérech a může vést k překrásným fotkám, obzvláště žen. Pokud vše selže, nabízí se ještě možnost použití země jako pozadí. Stačí najít pěkný koberec.
Stačí světle hnědý koberec, kočka a hned máte nevšední portrét… Fotografie od Murda MacLeoda, na snímku Maggie O’Farrell, zdroj: Guardian
A jaké triky používáte vy, abyste vytvořili co nejlepší portrét, když vás tlačí čas?