Určit správnou expozici v případech, kdy máte před sebou velké rozdíly mezi světly a stíny, může být problematické. Dynamický rozsah digitálních fotoaparátů se často stává nedostačující a kontrast fotografované scény jej (bohužel pro fotografy) úspěšně překonává. Již při samotném pořizování snímků je proto velmi vhodné používat přechodové filtry. Ty ztmaví světlé části, čímž sníží dynamický rozsah celé scény a zachrání kresbu ve světlé oblasti snímku.
Jsou situace, kdy digitální fotoaparát dokáže zachytit bez jakékoliv ztráty ve světlech či stínech celou škálu jasů – například krajiny se zataženou oblohou. Výhodou ale i v případě tohoto nepříznivého počasí bývá použití přechodového filtru ke ztmavení oblohy a zdůraznění „těžkých“ mračen. Pochopitelně si s takovou úpravou můžete poradit v počítači, ovšem s vynaložením dodatečného času a úsilí.
Zamračená krajina fotografovaná bez jakéhokoli filtru či korekce expozice. Nikon D70, Sigma 10–20 mm F4–5.6 EX DC HSM, F13, 1/125 s
Stejná scéna o několik minut poté s nasazením přechodového filtru. Nikon D70, Sigma 10–20 mm F4–5.6 EX DC HSM, Přechodový filtr Cokin G2, F13, 1/80 s
Opět první ukázková fotografie, tentokrát však upravená v aplikaci Picasa2
V ostatních situacích si ale musíte uvědomit, že světlé či tmavé oblasti fotografie se ztrátou kresby žádnou úpravou v počítači nenahradíte (pokud se nerozhodnete například celé „přepálené“ nebe vystřihnout a nahradit jiným). Jenže co dělat, když přechodové filtry s sebou nemáte a chcete mít na fotografii co možná nejvíce obrazové informace? Klasický postup při fotografování scény s velkým dynamickým rozsahem bez použití filtrů je vždy jasný – obětovat část kresby ve stínech nebo ve světlech. V těchto případech na výsledných fotografiích vznikají "přepaly."
„Přepaly“ jsou ty oblasti na fotografii, které nenesou žádnou obrazovou informaci. Kromě scén s velkým dynamickým rozsahem mohou také vzniknout záměrným pod- či přeexponováním. Některé fotoaparáty umožňují zobrazení „přepalů“ na pořízených snímcích. Dovoluje-li to váš přístroj, pak se naučte zpětnou kontrolu používat. Jestliže tuto funkci váš fotoaparát nepodporuje, pak sledujte reálný histogram. Pokud ani ten fotoaparát nezobrazuje, pak kontrolujte histogram na již pořízených fotografiích – z něj lze vyčíst zda je snímek přeexponovaný nebo podexponovaný. Je-li to nutné, pak vyfotografujte scénu znovu.
Histogram scény se ztrátou kresby ve světlech (bílá šipka znázorňuje hranici světel).
Histogram scény se ztrátou kresby ve stínech (černá šipka znázorňuje hranici stínů).
Histogram scény s dynamickým rozsahem, jež byl přístroj schopen zaznamenat celý.
Další možností, jak si poradit s „přepaly“ přinesl formát RAW. Část obrazové informace se dá zachránit „vyvoláním“ více různých snímku ze stejného zdroje a jejich následné prolnutí (tzv. „sendvič“) v počítači. Jestliže váš fotoaparát nepodporuje ukládání snímků ve formátu RAW, pak alespoň vyzkoušejte pořídit expoziční řadu: vyfotografovat sérii několika snímků lišících se pouze změnou hodnot EV o několik kroků. Například -2, -1, 0, +1 a +2 EV a následně vybrat ten expozičně nejzdařilejší. Spousta fotografů, kteří fotografují na kinofilm, u svých snímků tuto expoziční řadu stálé provádí. Pokud máte dostatek času a prostoru korigujte EV kroky tak, aby obraz byl těsně pod hranicí „přepalů“ – tím zachytíte nejvíce obrazové informace.
Snad poslední možností jak se „přepalům“ vyhnout je pomocí techniky zvané „sendvič“. Jinými slovy provedete vícenásobnou expozici téže scény s fotoaparátem na stativu, kdy první fotografii budete exponovat na světla a druhou na stíny. Obě tyto fotografie pak následně spojíte v počítači. Tak pokryjete větší škálu jasů než jedním snímkem. V některých případech se fotografují dokonce tři snímky. Nevýhodou je ale použití stativu, které v podstatě vylučuje fotografování měnících se scén, a také dodatečné úsilí při prolínání fotografií v počítači.
Když už vám nic jiného nezbývá „obětujte“ stíny pro zachování kresby v oblacích. Důvody pro tento postup mám hned dva. Za prvé: když procházím zpětně své fotografie a vidím ztrátu kresby v oblacích, pak mi připadá fotografie méně dobrá. Detaily ve stínech jsou často méně podstatné a navíc chybějící barevná informace ve světlech bije do očí.
Pravda, tento názor je čistě subjektivní a odvíjí se také od charakteru fotografií – například raději nechejte přeexponované nebe než abyste měli podexponované tváře lidí. Druhým důvodem je tzv. „přetékání“, kdy přeexponovaná buňka na CCD čipu předává část svého náboje okolním buňkám (viz ilustrační obrázek). Tak může dojít k nechtěnému znehodnocení snímku. Pokud snímek podexponujete nebo více zacloníte objektiv, pak máte nad tímto „přetékáním“ kontrolu.
Výřez ze snímku, který vznikl špatnou volbou expozice a došlo k „přetečení“ náboje do více buněk. Nikon D70, Sigma 18–200 mm F3,5–6,3 DC, F8, 1/5000 s
Pokračování 2 / 3
Přechodové filtry softwarově
Simulace fotografických filtrů v počítači mnoha fotografům nikdy nepřišla jako „to pravé“ a často bývá odsuzována. Souhlasím v tom, že pokud lze udělat perfektní snímek již při jeho pořizování, pak je to vždy lepší a jednodušší než při dalším zpracování. Nezanedbatelným argumentem bývá také úspora času. Když už však k těmto úpravám musí dojít, existuje pro ně velmi jednoduchý a rychlý postup. Pro snadnou úpravu a okamžité předání dál pomocí Internetu, můžete použít aplikaci Picasa2. Hlavními důvody proč právě tento program jsou v jeho jednoduchosti, úspoře času a bezeztrátové návratnosti v počítači provedených změn.
Picasa2 je freeware aplikace. Pro simulaci přechodových filtrů zde existuje funkce „Graduated Tint“
Už při fotografování snímek podexponujte tak, aby byla zachována kresba v oblacích. Poté jej mírně zesvětlete v Picasa2 nástrojem Fill Light. Přepnutím na záložku Effects se vám v nabídce nástrojů objeví Graduated Tint, na který klikněte.
Zde pomocí dvou jezdců nastavujete plynulost přechodu a intenzitu stínování vybrané části snímku. Když jezdec Feather přemístíte úplně vlevo a zesílíte stínování Shade, uvidíte, kde bude hranice mezi horní stínovanou částí a oblastí snímku bez umělého stínování. Všimněte si, že na upravované fotografii se objeví zelený křížek, který lez posunovat do stran a měnit tak sklon hranice stínování. Jeho posunem nahoru či dolů pak přesouváte celou hranici ve vybraném směru.
Fotografie je záměrně podexponovaná, aby byla zachována kresba v oblacích. Bude sloužit jako vstupní snímek. Nikon D70, Nikkor 18–70 mm F3,5–4,5, F8, 1/40 s
Ideální podoba vyfotografované scény simulací přechodu pomocí nástroje Graduated Tint
Po úpravě nezapomeňte uložit snímek pomocí hlavního menu (nebo zkratkou Ctrl + S), abyste s ním mohli pracovat nebo jej tisknout i v jiných aplikacích. Toto softwarové řešení se nabízí podobně jako přechodové filtry „pouze“ pro krajinářskou fotografii, kde je jasná hranice mezi světlými a tmavými částmi fotografie. V ostatních případech se budete sami muset rozmyslet jestli exponovat na světla či stíny.
Náročným uživatelům se může stát, že s výslednou úpravou nebudou spokojeni. Intenzivnější prací lze lepších výsledků dosáhnout v sofistikovanějších programech jako jsou GIMP nebo Adobe Photoshop, které oproti Picasa2 umožňují práci s vrstvami.
Pokračování 3 / 3
Ztmavení oblohy pomocí vrstev
Uživatelé programu Adobe Photoshop prominou, že jednotlivé kroky jsou psané přímo pro GIMP. Obě aplikace jsou si ale tak podobné, že lze docílit obdobných výsledků napodobením postupu, který zde uvádím.
Zamračená krajina bez předchozích úprav poslouží jako vstupní obrázek. Nikon D70, Sigma 10–20 mm F4–5.6 EX DC HSM, F13, 1/125 s
Vstupní fotografie by, podobně jako na příkladu s programem Picasa2, měla být mírně podexponovaná. Nejprve načtěte zvolenou fotografii, poté na panelu vrstev pomocí šipky zobrazte menu a vytvořte novou vrstvu. Ujistěte se, že nová vrstva je na panelu vrstev zvýrazněná.
Z panelu nástrojů zvolte Výběr obdélníkové oblasti (klávesová zkratka R). Výběrem si pak označte oblast, na kterou budete chtít aplikovat nejsilnější ztmavení. Tuto oblast pak vyplňte černou barvou pomocí nástroje Vyplňování barvou nebo vzorkem (Shift + B).
Invertujte výběr pomocí hlavního menu okna s fotografií: Vybrat → Invertovat (Ctrl + I). Z panelu nástrojů poté vyberte nástroj Vyplňování barevným přechodem (L) a aplikujte černobílý přechod na výběr, podle potřeby buďto svisle či s mírným náklonem. Vybranou oblast poté můžete odznačit: Vybrat → Nic (Shift + Ctrl + A).
Přepněte se na panel vrstev a nastavte režim prolnutí vrstev na Překrytí. Tím byste měli docílit ztmavení té části fotografie, kde na nové vrstvě byla černá barva a zesvětlení tam, kde byla barva bílá. Pomocí jezdce nebo zadáním číselné hodnoty na panelu vrstev můžete nastavit míru Krytí. Na následujícím obrázku je síla Krytí nastavena na 70 procent.
Protože ale účinek nové vrstvy nepřináší plně uspokojivý výsledek a ani přidání míry Krytí nepomohlo, rozhodl jsem se vytvořenou vrstvu zkopírovat a znásobit tak její účinek na původní fotografii. Na panelu vrstev kliknutím na šipku zobrazte menu a následně zvolte Duplikovat vrstvu. U nově vytvořené vrstvy rovněž můžete jezdcem změnit míru Krytí a ovlivnit tak výslednou fotografii.
Výsledná upravená fotografie pomocí dvou vrstev se shodnými přechody nastavenými na 70% krytí
GIMP vám také dovolí vybrat přechod z barvy popředí do průhlednosti. Pokud jej zvolíte, pak se nebude započítávat barva vybraná jako pozadí do přechodu vůbec a nedojde tak k zesvětlení části snímku. Výběr tohoto přechodu naleznete ve spodní části panelu vrstev.
Při několikanásobné aplikaci takto vytvořených vrstev se může stát, že na některých upravených fotografiích bude země příliš světlá než na původním obrázku. Nic vám nebrání napodobit tento postup i pro zemi a tak ji ztmavit, nebo již při vytváření vrstvy s přechodem na toto myslet a místo černobílého přechodu zvolit za bílou odstín šedé barvy.
Také v dříve zmíněném programu Picasa2 lze simulovat přechodový filtr několikrát po sobě, v různé intenzitě a v různé poloze hranice. Dokonce tyto úpravy můžete v použitých editorech i nadsadit oproti skutečnosti.
Ukázka několikanásobné aplikace přechodového filtru v programu Picasa2
Nikon D70, Nikkor 18–70 mm F3,5–4,5, F8, 1/200 s
Chcete-li si sami vyzkoušet jak taková jednoduchá simulace přechodového filtru probíhá, pak si zadarmo nainstalujte program Picasa2, který naleznete na internetových stránkách: http://picasa.google.com/index.html
GIMP je rovněž freeware program a jeho instalaci můžete nalézt na webových stránkách: http://www.gimp.cz/