Portrét je velice široké téma a patří k těm nejúspěšnějším žánrům ve fotografii vůbec. Není snadné zachytit ve výrazu tváře celou osobnost člověka tak, aby byla čitelná pro všechny. Pokud však pochopíte základní principy, budete k úspěšnému portrétu o podstatný krok blíže.
Portrét se snaží zachytit člověka z vnějšku za účelem vyjádřit, co se ukrývá uvnitř. Nejčastěji se setkáte s fotografií obličeje, ale stejně tak může mít vypovídající hodnotu celá postava nebo dokonce skupina lidí. To vše je portrét! Od detailních rysů tváře až po zachycení člověka ve vztahu k okolnímu prostředí. Nejde nám o podobenku do občanského průkazu, ale o hlubší sdělení. Jen si musíte dobře rozmyslet, jaké a podle toho zvolit správný typ portrétu, prostředí a zpracování.
Přirozené prostředí
Možná se to nezdá, ale prostředí fotografovaného může činit důležitou součást portrétu.
Foto: Jan Novák
Při fotografování v interiéru se snažte použít přirozené světlo, neboť bleskem byste mohli atmosféru místa zničit. Bez stativu se zřejmě neobejdete. Předem si zjistěte, v které části dne je v místnosti nejlepší světlo. Okna umístěná na sever dodávají během dne měkké světlo odražené od oblohy. Naopak od jihu jsou vystavena slunci přímo. Kontrastní osvětlení může být díky malému dynamickému rozsahu čipu problematické, ale zase dodá prostředí na "plastičnosti". Ovšem ani tady by nemělo být nic na úkor obsahu portrétu, pamatujte, že nejvíc vám o člověku řekne jeho tvář a ruce.
Méně je někdy více
Daleko častěji se však setkáte s portrétem, který zachycuje pouze obličej. V takovém případě se naopak snažte pozadí zcela vyrušit a zaměřit se pouze na portrétovanou osobu. Nejdůležitější roli hraje světlo, které tvář modeluje. K dosažení dokonalého osvětlení je sice nejlepší ateliér se zábleskovými světly, ale s trochou snahy lze dosáhnout srovnatelných výsledků i ve skromných podmínkách. Až na výjimky je nejvhodnější měkké osvětlení, které nevytváří v obličeji rušivé stíny.
Kde vzít světlo
Nejjemnější osvětlení je venku při zatažené obloze. Nutné je však nastavit vyvážení bílé na "pod mrakem", jinak budou barvy příliš studené. Pozor je třeba dát i na pozadí. To by mělo být dostatečně jednolité, aby příliš nerušilo celý dojem. Velkým pomocníkem pro oddělení pozadí od obličeje je hloubka ostrosti. Čím menší bude, tím rozmazanějšího a plynulejšího pozadí dosáhnete. Pokud jste přesto nuceni fotografovat na přímém slunečním světle, pak vždy použijte blesk. Ten prosvětlí hluboké stíny a rozzáří oči. Některé fotoaparáty obsahují pro tento druh záblesku speciální nastavení označované fill-in (přisvětlení). Improvizovaný ateliér může vzniknout například tak, že asi metr a půl naproti oknu pověsíte bílé prostěradlo nebo polystyren a fotografovaného posadíte na stoličku doprostřed.
Dvakrát měř
Expozici měřte pokud možno bodově a na obličeji portrétovaného. Pokud nemá váš fotoaparát bodové měření, pak použijte zoom. Nebo se k objektu přibližte natolik, aby tvář vykrývala celý hledáček (přitom nemusíte mít ani zaostřeno).
Foto: Jan Novák
Struktura
Konečný dojem dotváří struktura pokožky obličeje. U starších lidí s výraznými rysy se často vrásky zdůrazňují tvrdým bočním světlem. Naopak mládí a svěžest potřebuje trochu pudru a líčení. Pro hladkost pokožky modelek se často používají tzv. změkčovací filtry. Za ty však nemusíte utrácet, pokud jste trochu zruční ve Photoshopu.
Nápad
Pokud zvládnete portrét po technické stránce, nabízí se široký prostor na experimenty. Zkuste použít obyčejné věci v neobvyklých kombinacích jako doplňky. S portrétovaným nevázaně mluvte, aby se uvolnil nebo dostal do patřičné nálady. Chybí vám trpělivý model? Nevadí, zkuste autoportrét na samospoušť.
Portrétní desatero:
1. Navažte kontakt s portrétovanou osobou
2. Zvolte vhodné pozadí
3. Snímejte v úrovní očí
4. Počkejte na správný výraz
5. Ostřete na oči
6. Využívejte celý formát
7. Komponujte na třetiny
8. Expozici měřte bodově na obličej
9. Vyhněte se hlubokým stínům
10. Blesk používejte jen pokud je světla dostatek |