Jak na fotky ze surových RAW dat

Jestliže bychom měli být důslední, je třeba zmínit ještě formát TIFF, který používají někteří fotografové při přípravě fotografií pro velkoformátové tisky.

Dokonce se v minulosti tento formát souborů objevil i v možnostech nastavení některých digitálních zrcadlovek. V poslední době se pak také u některých modelů objevuje formát HEIF.

RAW nebo JPEG

Zásadním rozdílem mezi oběma formáty je z pohledu ukládání snímků celkový proces, kdy v případě JPEGu dostanete tzv. „hotovou“ fotografii, kterou si můžete stáhnout z paměťové karty, případně ji upravit a ihned ji například prezentovat na internetu nebo ji vytisknout.

U formátu RAW tomu tak ale není, v tomto formátu se totiž neukládají fotografie, ale pouze tzv. obrazová data, tedy informace o tom, co na zachyceném snímku je, avšak nejedná se o hotový snímek. Jestliže tedy chcete fotografie v RAWu zobrazit, poslat je někomu či vystavit v online galerii, je třeba obrazová data vyvolat. Je to vlastně podobné, jako vyvolávání fotografií v temné komoře, kde tyto vznikaly na základě osvitu negativního obrazu na filmovém pásu – ostatně odtud také pochází označení RAWu, jako digitálního negativu.

Dalším podstatným rozdílem je komprese u jednotlivých formátů. Nejběžnější JPEG používá ztrátovou kompresi, kdy se část obrazových informací zahazuje, aby měl soubor menší datovou velikost – při této operaci se využívá nedokonalosti lidského oka, které rozdíl většinou nepostřehne (není-li komprese příliš velká).

Photoshop: Nastavení komprese JPEG

Prezentace fotografií prostřednictvím internetových stránek je nenahraditelný způsob, jak svá díla představit celému světu. O dalším využití ani nemluvě. Skrývá však několik překážek. Jednou z nezanedbatelných podmínek, je velikost výsledného souboru.

V případě souborů v RAWu se využívá komprese bezztrátová, takže se zachovávají veškeré obrazové informace, které snímač digitálu zachytil. Z toho důvodu jsou také snímky uložené do RAWu několikanásobně datově objemnější než v případě JPEGu. De facto tedy můžeme říct, že při fotografování do RAWu vymáčkneme z digitálu to nejlepší, co z něj můžeme dostat po stránce obrazové kvality.

Proč RAW?

Odpověď na tuto otázku může být velmi obšírná a také velmi jednoduchá, my se budeme držet té druhé možnosti – protože vám umožní mít větší kontrolu nad tím, jak bude výsledná fotografie vypadat. Samozřejmě s tímto tvrzením nemusí souhlasit každý a pravdou je že postupem času někteří fotografové zjistí, že jim při jejich způsobu práce fotografování do RAWu nic zásadního navíc nepřináší. Další skupina pak nedá na RAW dopustit je pro ně jediným možným formátem pro ukládání snímků.

6 důvodů proč fotografovat do JPEGu a RAW si nechat v záloze

Pro mnoho fotografů je snímání do surového RAWu jedinou možností, kterou při ukládání fotografií používají. Ovšem pokud nejsme profesionálové, kteří se fotografováním živí, proč opovrhovat JPEGem?

Pravda je jako obvykle někde uprostřed. Obrazová kvalita současných fotoaparátů je však natolik dobrá, že fotografování do RAWu má smysl zejména v případech, kdy snímáte expozičně náročné scény, které mají velký dynamický rozsah a při uložení do JPEGu byste o jeho část přišli. V takovém případě je ukládání do RAWu a jeho následní vyvolání ideální cestou ke skvělému snímku.

Je však nutné si uvědomit, že fotografování do RAWu s sebou nese také nutný návazný čas pro zpracování snímků, který může být delší než při úpravách v JPEGu. Výraznou měrou se zde totiž promítne nejen rozlišení snímače a s sním spojená datová velikost souboru, ale především pak výkon počítače pro vyvolání surových dat – při větším množství snímků s vyšším rozlišením se může počítač i vy řádně zapotit.

Efektivní práce s fotografiemi především pro začátečníky

Prakticky u jakékoli činnosti, která se opakuje, je možné vytvořit si stereotypní návyky, které nám ušetří nejen čas, ale především zefektivní samotnou práci. Jaké by měly být návyky u fotografů?

Pokud budete fotit pouze do RAWu, neznamená to samozřejmě, že byste se nemohli na pořízený snímek podívat a zkontrolovat jej. Společně s obrazovými daty se ukládá i malý náhled fotografie, určený právě ke kontrole zaostření, kompozice apod. Rozhodně však neuvidíte snímek plný detailů do okamžiku, než jej otevřete v příslušném programu pro zpracování RAWů. Pokud byste tedy fotili do RAWu a následně se snažili fotografii upravit v editoru, který konverzi RAWů neumí, zobrazí se buďto chybová hláška anebo budete upravovat pouze tento malý náhled fotografie

Hurá do fotokomory

Pro zpracování RAW souborů je třeba k tomu určeného softwaru, minimálně jejich konverzi do JPEGu můžete provést ve firemních editorech jednotlivých výrobců, kteří je nabízejí obvykle volně ke stažení na webových stránkách, případně bývá program přibalen na CD nebo DVD přímo u fotoaparátu.

Bezplatně dostupné programy výrobců fotoaparátu však zvládají konverzi pouze RAW souborů z fotoaparátu stejné (jedné) značky a mnohdy nabídnou velmi strohé uživatelské rozhraní a pouze základní editační funkce. V mnoha případech jsou velmi podobné, jako nástroj pro konverzi RAWu přímo ve fotoaparátu, který u některých modelů taktéž najdete a který samozřejmě mnoho funkcí nenabídne.

To je také důvodem, proč se většina fotografů uchyluje k používání programů třetích stran, které zvládají jednak konverzi RAW souborů z různých digitálů, ale navíc nabídnou i pokročilejší editační funkce. Asi nejrozšířenějším je v tomto směru program Adobe Photoshop Lightroom nebo jeho sourozenec Adobe Photoshop s bezplatným konverzním modulem Adobe Camera RAW. Konkurencí nejrozšířenějším programům tvoří Affinity Photo a Capture One. Z českých zástupců můžeme doporučit Zoner Photo Studio.

Vzniká český editor videa, Zoner Photo Studio X už se neorientuje jen na fotky

A jaká budou nejčastější úpravy RAW souborů? Částečně bude záležet na vašem workflow, míře úprav a času, který chcete postprodukci věnovat. V případě, že je fotografie správně exponovaná, obvykle postačí export surových dat do JPEGu s tím, že provedete základní úpravu v podobě práce s úrovněmi nebo křivkami. Pamatujte na to, že snímky v RAWu neprocházejí zpracováním obrazovým procesorem, nebudou tedy tak líbivé, jako je tomu u JPEGů.

Budou-li vaše požadavky na editaci fotografie větší, je pravděpodobné, že budete chtít provést některou z následujících úprav:

• Úprava barevnosti snímku z důvodu nepřesného vyvážení bílé barvy
• Eliminace přepalů a podexpozice

Výše uvedená trojice úprav je asi tou nejčastější, ve všech třech případech se v podstatě jedná o úpravu světel a stínů pomocí nastavení exportu obrazových dat do JEPGu. Rozdíl oproti úpravě samotného JPEGu je především v tom, že neupravujete přímo obrazový soubor, ale zmíněná obrazová data – tedy říkáte programu, jakým způsobem má data zpracovat a vyvolat, abyste dosáhli kýženého (=zobrazeného) výsledku, který je obvykle odlišný od JPEGu, produkovaného přímo digitálním fotoaparátem.

Úprava barevnosti snímku

Velmi častým problémem, při fotografování zejména v interiéru, bývá nekorektní barevnost fotografií, způsobená nevhodným vyvážením bílé barvy. Ačkoli jsou fotoaparáty v rámci automatického vyvážení bílé poměrně spolehlivé, smíšené umělé osvětlení jim činí potíže asi nejčastěji.

Při úpravě JPEGu dochází k destruktivním úpravám a změna teploty osvětlení není zcela přesná. Oprava RAWu s následným exportem do JPEGu je zcela jednoduchá a rychlá. Pro názornost si ukážeme snímky upravené ve fotoeditoru Zoner Photo Studio X, kde je k tomu určen modul Vyvolat.

Změna barevnosti snímku z důvodu nevhodného vyvážení bílé je zcela prostá, v nástrojích je třeba v oddílu vyvážení bílé zvolit správné vyvážení bílé a tím dosáhnete korektní barevnosti snímku. Na obrázcích je původní fotografie focena s celoplošným měřením expozice, prioritou clony a automatickým vyvážením bílé, které nezkalibrovalo fotoaparát zcela dobře a snímek má nádech do žluté.

Eliminace přepalů a podexpozice

Často se také stává, že v průběhu fotografování zapomenete změnit nastavenou korekci expozice, případně se zkrátka expozice nepodaří, avšak kompozičně je snímek dobrý. V takovém případě vás také může zachránit úprava obrazových dat v RAWu.

Následující snímky ukazují jednak původní podobu fotografie, následně upravený RAW soubor s následným exportem do JPEGu a pro srovnání také úpravu se shodným nastavením provedenou přímo na zdrojovém JPEGu (snímek byl pořízen v kombinaci RAW + JPEG). Všimněte si značného rozdílu mezi všemi třemi snímky, zejména pak mezi dvojicí upravenou jednou v JPEGu a jednou v RAWu.

Opět je třeba se zaměřit na nástroje v modulu Vyvolat, tentokrát však na skupinu Expozice, kde u přeexponovaného snímku stáhnete expozici a poupravíte množství světel a stínů, analogicky pak u podexponovaného snímku expozici přidáte.

Následující dvojice fotografií pak ukazuje, jak je možné snímek v RAWu zesvětlit a dosáhnout tak korektní barevnosti i expozice. Při zesvětlování je vhodné aplikovat i základní odšumění fotografie, výrazné zesvětlení totiž „vytáhne“ šum, který může v některých případech být příliš rušivý.