Jak je to doopravdy s perspektivním zkreslením a kompresí prostoru?

1. června 2018
TWEET SDÍLET
Snímek ploché krajiny bez hloubky, obrovský nos a malinké uši fotografované osoby... S takovými záběry už jste se určitě nejednou setkali. Jak tyto deformace vznikají a kdo za ně může?

Každý, kdo někdy v ruce držel fotoaparát, si při fotografování (nejen) portrétů jistě všiml jedné věci: při použití širokoúhlého objektivu dochází ke zkreslení tváře a prohloubení – zvýraznění – perspektivy, zatímco při použití teleobjektivu dochází ke zploštění – kompresi – perspektivy, takže se zdá, že fotografovaný objekt a pozadí se nacházejí blíže u sebe.

Co je to perspektiva

Klepněte pro větší obrázek

„Perspektiva je optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké. Jev způsobuje také to, že u stejných objektů postavených za sebou do jedné řady se objekty vzdálenější od pozorovatele jeví blíže u sebe (perspektiva tedy způsobuje optické zkracování linií).“  

[zdroj: Wikipedia]

 

Tento jev pak vede mnohé fotografy k domněnce, že zkreslení u širokoúhlého záběru a kompresi u dlouhého záběru způsobují použité objektivy – v angličtině se dokonce používá termín „lens compression“ (čes. komprese objektivu). Právě tento mýtus se ve svém videu rozhodl vyvrátit fotograf Lee Morris z webového magazínu Fstoppers. Své tvrzení, že komprese a zkreslení perspektivy nemají co do činění s objektivem, ale jsou způsobeny vzdáleností fotoaparátu od fotografovaného objektu a od pozadí, dokazuje dvěma experimenty.

Klepněte pro větší obrázek

V prvním se pokusil ze širokoúhlého záběru vytvořit záběr odpovídající snímku pořízenému teleobjektivem. Z totožné vzdálenosti vyfotografoval objekt – v tomto případě postavu – s nastavenými ohnisky 400 mm a 24 mm. Ze širokoúhlého záběru posléze udělal výřez odpovídající obrazu (se zachovanou velikostí a proporcemi hlavního objektu), který byl pořízen teleobjektivem. Prvky v pozadí i perspektiva zůstaly stejné.

Klepněte pro větší obrázek

Teorie: Jestliže je od vás fotografovaný objekt vzdálený 1 m a pozadí 50 m, pokud ustoupíte vzad o 1 m, vzdálenost mezi vámi a objektem se zdvojnásobí (vzroste o 100 %), a velikost objektu tedy bude poloviční, zatímco vzhledem k pozadí se váš odstup změní minimálně (pouze o 2 %) a perspektiva zůstane takřka totožná.

Klepněte pro větší obrázek

V druhém pokusu provedl autor videa pravý opak než v experimentu číslo jedna: se 70mm objektivem vytvořil záběr odpovídající snímku pořízenému s ohniskem 15 mm. Opět ze stejné vzdálenosti nejprve pořídil záběr kola širokoúhlým 15 mm objektivem a poté naprosto stejnou scénu se zcela totožnou perspektivou vytvořil složením několika snímků pořízených 70 mm objektivem.

K vytvoření záběru s libovolnou perspektivou by vám tedy teoreticky mohl stačit jediný objektiv… a editace v počítači prostřednictvím výřezů či skládání. V praxi je to samozřejmě nesmysl, a to i když vynecháme další proměnné jako např. hloubka ostrosti. Nicméně je dobré si uvědomit, že pojmy vztahující se k perspektivě jsou často nepřesně používány, a v horším případě i nesprávně chápany.

Témata článku: Technika, Fotoškola, Objektivy, Širokoúhlé objektivy, Ohnisková vzdálenost

Určitě si přečtěte

Fotografie týdne: Pohlazení – o smrti a její důležitosti pro bytí

Fotografie týdne: Pohlazení – o smrti a její důležitosti pro bytí

Středověký člověk, jak upozorňuje Jacques Le Goff, má ke smrti dvojí silný vztah. Smrt je především branou do nebe. Je tím, pro co žijeme, můžeme sledovat těšení se na smrt, která je vysvobozením z pozemského utrpení a strádání.

Michal Černý

Fujifilm X-T30: Výkon ve stylovém kompaktním těle [test]

Fujifilm X-T30: Výkon ve stylovém kompaktním těle [test]

V dnešním testu se zaměříme na třetí generaci pokročilých APS-C bezzrcadlovek Fujifilmu. Model X-T30 sdílí podstatné vlastnosti s vlajkovou lodí systému Fujifilmem X-T3. Co vše fotoaparát zvládne a k čemu se hodí?

12 Helena Vyplelová