V mraku vzdáleném 7 500 světelných let zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled fascinující fázi vývoje hvězdy. Ta se jmenuje J025157.5 + 600606 a nachází se v mlhovině Soul Nebula v souhvězdí Kassiopea.
Hubbleův vesmírný dalekohled (zkratka HST z Hubble Space Telescope) je dalekohled, který na oběžnou dráhu Země do výše 600 kilometrů vynesl v roce 1990 při letu STS-31 americký raketoplán Discovery. Současně obíhá Zemi ve výšce asi 569 km. Dalekohled předává na Zemi obrazy vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Jeho umístění mimo ni tak umožňuje pořizovat velmi ostré snímky vesmírných těles. Od svého vypuštění se stal jedním z nejdůležitějších dalekohledů v historii astronomie a významně se zasloužil o prohloubení poznatků o vesmíru. Přispěl k mnohým klíčovým objevům, které pomohly astronomům lépe porozumět základním problémům astrofyziky. Velmi ceněné jsou například snímky tzv. Hubbleových hlubokých polí s nejvzdálenějšími objekty, které zatím lidstvo bylo schopno ve vesmíru pozorovat. Zdroj: Wikipedie
Samotný mrak je součástí celého komplexu mlhovin. Hvězda J025157.5 + 600606 pak ukazuje to, co je známé jako FrEGG, tedy volně se vznášející odpařující se plynné globule (Free-floating Evaporating Gaseous Globules).
Kde najdete J025157.5 + 600606.
Ty byly objeveny teprve nedávno a pro svůj vznik potřebují velice specifický soubor podmínek. Jsou tvořeny z chladných shluků hustého molekulárního vodíku, které se hroutí pod svou vlastní gravitací. A právě proto se tedy tyto hvězdy rodí jen v hustých molekulárních mračnech.
Hvězdy narozené uvnitř FrEGG mají ve srovnání s mnohem masivnějšími hvězdami typu O a B relativně nízkou hmotnost, a to díky jejich hustotě. Tyto hvězdy jsou tak chladnější a především menší, na druhou stranu mají o poznání delší životnost. Navíc se předpokládá, že právě tímto procesem vzniklo před miliardami let i naše Slunce.