Problém inscenování fotografií, popř. manipulování s obrazovým obsahem provází fotožurnalistiku od dob jejího vzniku, a nevyhnul se ani velkým osobnostem fotografie, např. Steveu McCurrymu, či prestižním fotografickým soutěžím typu World Press Photo Award.
Tentokrát se do hledáčku ochránců novinářské etiky dostal švýcarsko-italský fotograf Michele Crameri, který mezi lety 2015 a 2018 dokumentoval život nájemných vrahů v Hondurasu a za sérii Sicario, a work like any other, jež na toto téma vznikla, získal (dle údajů na webových stránkách fotografa) minimálně 15 ocenění.
Snímek obrazovky ze stránek projektu Sicarios, a work like any other, autor fotografií: Michele Crameri
Během tří let fotograf čtyřikrát navštívil honduraské město San Pedro Sula, aby zde dokumentoval profesi nájemných zabijáků a důsledky jejich konání. Na záběrech jsou zaznamenána místa zločinu (také včetně obětí), policejní vyšetřovatelé, pozůstalí zavražděných či scény z pohřbů zabitých. A na několika fotografiích jsou zachyceni při práci samotní sicarios – čili nájemní vrazi, podle nichž je série pojmenována – jak na objednávku drogových kartelů mávají zbraní, vydírají a vyhrožují zabitím.
Především právě posledně jmenované snímky vedly k nařčení Crameriho z inscenování jednotlivých záběrů a uvedení lživých popisků. Na problém upozornil průvodce (a zároveň fotoreportér) Orlin Castro, který fotografovi pomáhal proniknout mezi členy místních gangů, a také dva místní fotografové – Tomas Ayuso a Francesca Volpi.
Muž v zeleném tričku je ve skutečnosti fotoreportér a Crameriho průvodce Orlin Castro, foto a popisek: Michele Crameri
Dle jejich tvrzení jsou na fotografiích sice zachyceni skuteční sicarios, leč situace jsou inscenované na pokyn fotografa. Na jednom ze snímků představuje oběť s pistolí u hlavy dokonce sám průvodce Castro, na jiném nájemný vrah míří na přední sklo taxíku, který fotograf ve skutečnosti používal coby dopravní prostředek během svého pobytu v San Pedro Sula. U obou fotografií jsou uvedeny popisky s vymyšleným příběhem i postavami.
Na celý případ upozornili redaktoři webu Fstopers, kteří poctivě oslovili i druhou stranu sporu. Michele Crameri nejdříve nařčení odmítal a posléze se odmlčel, aby nakonec zinscenování záběrů a jejich nepravdivý komentář přiznal a na svých webových stránkách se omluvil.