V úvodním dílu volného seriálu o GIMPu jsme program pouze nainstalovali a ořízli první fotografii. Dnes přidáme základní úpravy jasu, kontrastu a barev – a na závěr také jeden tip pro využívání klávesových zkratek.
Spusťte tedy GIMP a otevřete snímek, který chcete upravit (Soubor – Otevřít, klávesová zkratka CTRL+O). Ukázkový snímek je šedivý, tmavý, barvy uhýbají ke žluté. Při fotografování do formátu JPEG se vám takto výrazné vady asi nepodaří zcela odstranit (RAW dává podstatně větší prostor k úpravám), můžeme se ale pokusit alespoň o částečnou nápravu. Všechny nástroje, které budeme potřebovat, najdete v nabídce Barvy hned nad otevřeným snímkem.
Začít můžeme jednoduchým nástrojem Jas – kontrast. Jeho použití snad ani není třeba vysvětlovat. Má jen dva posuvníky, tažením horního směrem doprava činíte snímek světlejším (doleva tmavším), tažením dolního kontrastnějším. Práci s nástrojem tedy snadno zvládne i naprostý začátečník, bohužel jeho možnosti jsou příliš omezené, navíc musíte dávat velký pozor, abyste na snímku nevytvořili místa zcela černá nebo ještě hůře zcela bílá (vypálená).
Pro úpravu barev snímku můžete použít další nástroj – Vyvážení barev (v nabídce Barvy jej najdete hned na prvním místě). Má tři základní posuvníky, kterými ovládáte poměr mezi azurovou a červenou, purpurovou a zelenou, žlutou a modrou.
Nad posuvníky najdete přepínač Zvolte rozsah pro úpravu. Nastavené korekce se vždy projeví na celém snímku, tedy v místech světlých i tmavých, pomocí přepínače však můžete zvolit, v kterých částech nejvíce. Standardně vybraná volba Střední tóny vám asi bude ve většině případů vyhovovat. Chcete-li však vyvážit především světlá místa, samozřejmě se můžete přepnout na volbu Světla, pro tmavé partie zvolte naopak Stíny.
Korekce můžete také kombinovat, nastavit jiné pro světlé části snímku a jiné pro tmavé partie. Účinky různého nastavení můžete pozorovat na následujících dvou snímcích – oba vznikly pomocí korekcí 20 směrem k azurové a 20 k modré, jedna však s přepínačem nastaveným na světla, druhá na stíny.
Nejste-li spokojeni s celkovou sytostí barev, můžete ji ovlivnit pomocí dalšího nástroje z nabídky Barvy – nástroje Odstín – Sytost. Samotnou sytost upravíte tažením posledního posuvníku.
Zkušenější uživatelé pak mohou využít celé škály dalších možností nástroje a upravit odstín, světlost a sytost pro každou z šestice základních barev zvlášť – experimentujete-li rádi, najdete zde dostatek prostoru. Začátečníkům ale doporučuji zůstat u pouhého ovlivnění celkové sytosti, a to ještě mírného. Jinak se snadno dopracujete k nepoužitelnému výsledku, jako například na další ukázce.
Pokud vás úpravy snímku dovedou do slepé uličky, budete se asi chtít vrátit zpět. O jeden krok se snadno vrátíte pomocí volby Upravit – Zpět, klávesová zkratka Ctrl+Z. Pro návrat o více kroků je výhodné využít dialogové okno Zpět, které je součástí sdruženého okna Vrstvy, Kanály, Cesty, Zpět – toho, které se standardně otvírá hned při spuštění GIMPu. Pokud jste si je zavřeli, otevřete je znovu z nabídky Dialogy – Vytvořit nový dok – Vrstvy, kanály a cesty, případně si můžete otevřít jen samotný dialog Zpět (nabídka Dialogy – Historie změn).
Pro návrat až k původnímu snímku tak, jak vypadal po otevření v GIMPu, slouží volba Soubor – Navrátit. Využijte ji nyní, pokusíme se totiž upravit snímek znovu, tentokrát pomocí oblíbeného nástroje Úrovně. Najdete jej opět v nabídce Barvy. Práce s ním je snadno pochopitelná i pro začátečníky – základem je histogram snímku, tedy vlastně graf rozložení jasů. Na vodorovné ose jsou jednotlivé úrovně jasu od 0 (zcela černá) po 255 (zcela bílá). Svislá osa pak ukazuje relativní zastoupení příslušné úrovně jasu. Čím vyšší je graf nad konkrétní úrovní jasu, tím více je tato úroveň na snímku zastoupena.
Na ukázkovém snímku jsou například (podle očekávání) nejvíce zastoupeny tmavé a střední úrovně. Ve světlých úrovních graf rychle klesá. Z histogramu je dále vidět, že na snímku chybí zcela černá a zcela bílá místa (graf v těchto místech klesne až na nulu).
Úrovně můžete nastavit pomocí tří trojúhelníčků – posuvníků pod histogramem. Levým posuvníkem nastavíte, jakou vstupní úroveň má GIMP ještě považovat za zcela černou. Já jsem jej například nastavil na hodnotu 11 – vstupní úroveň 11 se tedy na výstupu zobrazí jako zcela černá (s úrovní 0). Pravým posuvníkem naopak nastavíte, jaká úroveň už bude pokládána za zcela bílou (na ukázce je to 239 – vstupní úroveň 239 se na výstupu zobrazí jako zcela bílá 255).
Zbývá prostřední posuvník, pomocí kterého lze ovlivnit celkový jas snímku (přesněji, nastaví úroveň gamma korekce). Posunutím doleva (k hodnotám gamma větším než 1) se snímek stává celkově světlejším, přičemž se úroveň krajních bodů nemění. Naopak posunem doprava můžete snímek ztmavit. Na ukázce vidíte, že jsem nastavil úroveň gamma 1,40. Tak výrazné zesvětlení se ale při práci s osmibitovým formátem JPEG obvykle projeví viditelnými ostrými přechody mezi některými úrovněmi jasu.
Obvykle se snažím vyhnout větší korekci než 1,20. Vyžaduje-li snímek více, může být otázkou, zda není vhodnější vyfotografovat jej znovu, s přesnějším nastavením expozice, a případně zvolit formát RAW, který bez viditelných negativních důsledků umožní přece jen výraznější korekce.
Nástroj Úrovně můžete využít i pro korekce barev. Nahoře nad histogramem naleznete rozbalovací seznam Kanál, standardně je v něm vybraný Jas. Vy ovšem můžete seznam rozbalit a zobrazit si histogram kteréhokoliv z kanálů RGB (červeného, zeleného a modrého). Pod každým histogramem opět budou tři posuvníky, změnou jejich pozice ovlivníte zastoupení barevného kanálu ve výsledném obraze.
Na předchozích obrázcích například vidíte, že v modrém kanálu naprosto chybí světlejší odstíny. Posunutím pravého posuvníku doleva zvýšíte množství modré barvy v obraze (a potlačíte tedy žlutou). Obdobně červenou můžete potlačit posunem levého posuvníku (u červeného kanálu) doprava, případně změnou hodnoty gamma.
Po nastavení hodnot podle předchozích obrázků vypadá výsledek takto:
V modrém kanálu bylo původně skutečně málo informace. Výraznější korekce barev v takovém případě povedou ke vzniku nepěkných barevných skvrn na výsledném snímku. Při fotografování do formátu JPEG je proto velmi důležité zvolit správné vyvážení bílé už před samotnou expozicí, pozdější možnosti k nápravě mohou být nedostatečné.
Zejména zkušeným uživatelům je určen další nástroj – Křivky. Při ovlivnění úrovní jasů v obraze dávají uživateli větší volnost než nástroj Úrovně, tato svoboda ale může být pro začátečníky nebezpečná – použití vyžaduje větší cvik.
Nástroj má opět podobu grafu. Na vodorovné ose jsou znovu vstupní úrovně, na svislé ose však tentokrát najdete výstupní úrovně. Ve výchozím nastavení je grafem přímka, která vlastně neříká nic jiného, než že se každá vstupní úroveň promítne na stejnou výstupní úroveň – tedy například úroveň 0 na 0, 5 na 5, 167 na 167. Podobný efekt jako krajní posuvníky u nástroje Úrovně bude mít, když po vodorovné ose posunete počáteční a koncový bod přímky. Podobného efektu jako změny hodnoty gamma pak dosáhnete, když přímku uchopíte zhruba uprostřed a prohnete ji.
Z původní přímky ale tentokrát můžete vytvořit křivku prakticky libovolného tvaru – na libovolném místě ji můžete chytit a vytvarovat podle svých představ. Tak přesně nastavíte, jak se vstupní úrovně jasů promítnou na výstupní úrovně. Dosáhnete tak například projasnění stínů při zachování středních hodnot jasu a kresby v nejsvětlejších partiích. Esovité prohnutí zase povede ke zvýšení kontrastu, ovšem při zachování kresby nejsvětlejších a nejtmavších částí.
Teoreticky můžete posunout začátek přímky zcela nahoru a konec zcela dolů:
Úroveň 0 se pak promítne na 255, úroveň 255 naopak na 0 – asi tušíte, že výsledkem bude negativ. Možnosti křivek jsou tedy skutečně bohaté, záleží jen na vás, nakolik se je naučíte využívat. Navíc i u tohoto nástroje máte k dispozici rozbalovací seznam Kanál – kromě křivky pro jas můžete upravovat také jednotlivé barevné kanály.
Zatímco správné použití Křivek vyžaduje zkušenost, zejména začátečníkům je určen nástroj Sada filtrů – najdete jej opět v nabídce Barvy.
Vpravo si vyberete Okna funkcí, které chcete použít, například Odstín a Sytost. Posuvníkem Výraznost pak nastavíte sílu efektu. Zbytek je jasný – prostě kliknete na tu variantu snímku z nabídky, která se vám zdá být nejlepší.
Nástroje v nabídce Barvy jsou velmi užitečné a často používané, zejména Úrovně. Nemají však přiřazeny klávesové zkratky. To by činilo z GIMPu velmi nepohodlný nástroj. Naštěstí vám dává možnost velmi jednoduše a libovolně přiřazovat vlastní klávesové zkratky všem funkcím, kterým chcete. Tuto možnost ale nejdříve musíte povolit.
V hlavním okně GIMPu v nabídce Soubor vyberte Předvolby. Vlevo klikněte na položku Rozhraní. Vpravo pak zaškrtněte položky Používat dynamické klávesové zkratky a Uložit klávesové zkratky při uložení. Nyní už můžete přiřadit libovolné funkci klávesovou zkratku prostě tím, že na tuto funkci v nabídce najedete a pak, místo abyste klikli myší a tím funkci aktivovali, prostě stisknete klávesy, které chcete použít jako klávesovou zkratku. Chcete-li nástroji Úrovně přiřadit klávesovou zkratku Shift+U, kliknete na nabídku Barvy, najedete na nástroj Úrovně a stisknete klávesy Shift a U.
Nastavte si klávesové zkratky ke všem nástrojům, které často používáte, vaše práce v GIMPu se tak neobyčejně zrychlí a zpříjemní.