Samyang RF 85mm F1,4 AF – osobitý portréťák (test)

V kategorii RF objektivů pomalu přibývají další a další modely. Přestože některá ohniska ještě chybí a taková Sigma se doposud k produkci pro tento segment nerozhoupala, je tu třeba Samyang, který alespoň pár objektivy dělá kupodivu velmi zajímavou konkurencí Canonu.

Dnes si představíme Samyang 85mm s automatickým ostřením a světelností začínající na sympatické hodnotě F1,4. Předem upozorňuji, že navzdory snaze o objektivní recenzi, jsem se nevyhnul subjektivnímu hodnocení.

Tento objektiv mi v totiž opět trochu upravil pohled na svět, a to nemyslím ani negativně ani pozitivně. To poznání, když máte dvě „pětaosmdesátky“ v ruce, a přitom je každá tak úplně jiná, se pokusím rozvést v dalších odstavcích.

Po vybalení nového Samyangu 85mm s RF bajonetem mě, podobně jako před rokem u 14mm brášky této autofokusové řady, hned zaujal kovový povrch a kvalitní zpracování vměstnané do 582 gramů.

Pro někoho mnoho, pro někoho akorát. Pro mé XXL ruce ideální. Na hladkém těle nejsou žádné výstupky, poměrně jemný je i plastový prstenec ostření, je pevný a nijak se neprohýbá ani při silnějším stlačení. Protáčí se bez dorazů.

Skvělou vlastností, která mi často schází u nových drahých RF objektivů, je kompaktní tělo – jednoduše ze Samyangu se nic nevysouvá, vše je zapouzdřeno v pevném hliníkovém těle.

Stupnici zaostření byste hledali marně. Přepínač je tu jen jeden jediný pro AF/MF ostření, má jasné polohy a drží.

Společně s objektivem vytahuji z krabice i sluneční clonu, která se snadno čtvrt-otočkou nasadí a má pevný doraz.

Řeknete si možná taková blbost, a máte pravdu, ale u Canonu se musí na podobný objektiv clona dokoupit samostatně, a tak z toho mám malé Vánoce. Filtry se dají našroubovat o průměru celkem běžných 77 mm.

Objektiv má kolem bajonetu gumové utěsnění proti prachu a vlhkosti. To potěší, když už jsou stejně všechny “eRkové” bezzrcadlovky více či méně proti vlhku chráněny. 

Plastová krytka RF bajonetu je hladká a za šera nebo potmě mívám problém trefit značku pro rychlé nasazení, ale to se mi stává i u Canonu.

První dojem? Příjemně rozložená hmotnost. Naprosto bezproblémové a tiché ostření díky zdvojenému sonickému motoru. Ten objektiv ostří dobře a všude kam zamířím. Tedy přesněji od 90 cm od kterých umí ostřit. Přijde mi to hodně, ale zvykám si. Autofokus reaguje i při nižší hladině světla.

V neosvětlené místnosti jsem nenašel kromě nekontrastní zdi nic, čím bych ho zmátl. Rychlosti zaostření nemám co vytknout, reakce snesou srovnání s rychlými USM motory, které jsem doposud používal přes EF/RF adaptér.

Už na náhledovém displeji si všímám, že kresba je měkčí a v protisvětle není těžké „koupit“ i nějaké ty odlesky.

Hvězdičky v protisvětle mají také zajímavý tvar. Celkový charakter kresby se mi ale líbí a práce s nízkou hloubkou ostrosti při této ohniskové vzdálenosti je návyková. Kdo hledá “břitvu” a řeší ostřící terče, bude asi zklamaný.

Na otevřenou clonu to nepřekvapí a je to krásný pohled. Měkčí charakter zůstává ale i s přicloněním. Rozhodně se nedá říct, že by špatně ostřil, to by bylo nedorozumění. 

Zdá se mi, že ostří výborně, ale od středu rychleji měkne směrem ke krajům. Nechci, aby to vyznělo nepřesně, vnímám to jako vlastnost a zdá se mi, že je to bod zlomu, který fotografy často rozděluje.

Pocitově je to, jako by na všech clonových číslech byla hloubka ostrosti oproti jiným objektivům podobné ohniskové vzdálenosti ještě menší a směrem k okraji snímku rychleji ubývala. Je to špatně?

Pokud bych tím měl nafotit produkty, bude mě to limitovat. Pokud fotím portrét, nevadí mi to. Také vinětace je na plnou díru patrná, ale s přicloněním už od F4 rychle mizí a navíc je snadno řešitelná již dostupným profilem pro Photoshop.

Mám tedy takové dilema. Ještě před pár lety bych neobhajoval měkčí kresbu objektivu, jakou tento Samyang produkuje. Ale tady mi to vůbec nevadí.

Doba se posunula. Při tom rozlišení a kvalitě dnešních bezzrcadlovek vidím rezervu. Plastová výsuvná éra nových RF objektivů Canon mi nějak nepřirostla k srdci, takže tady mi přijde že to do sebe tak nějak zapadá.

Fotím např. děti a užívám si rychlý autofokus a charakter kresby s nízkým clonovým číslem.

Barevný nádech se mi zdá pocitově lehce ke žluté, ale dobře se to koriguje. Pleťovka vypadá dobře. Vyvážení expozice jsem intuitivně používal prakticky stále těsně pod nulou.

Samyang AF 85mm RF se zdá pro natáčení videa velmi schopný. Automatické ostření není v režimu natáčení moc slyšet a je přesné. 

Zřetelné jsou jen dorazy při zastavení. Sledovat pohybující se objekt nebyl problém a na rozdíl třeba od objektivů Canon s motorem STM bych řekl že byl Samyang pocitově rychlejší a spolehlivější.