Fotografie týdne o kovářích, kteří již nejsou všeumělové

Snímek Kutí od Jovral zachycuje právě taková místa. Kováře kovajícího koně, pečlivou sadu pohybů v neopakovatelné atmosféře tvorby, která vracející se k Héfastovi odemyká otázku po člověku zhotovujícím ve světě své bytí. A to v činnosti tak intuitivní a rytmické, že se z fascinace z ní lze jen těžko vyvázat.

Dadakovas nabízí snímek z tehdy.., který působí jako ilustrace dětské knížky, nabízí pohled na havrana ve větvích, na někoho schovaného a přesto viditelného, na pohled do nebe i do nejtemnějších představ o pekelných zvířatech lidové mytologie.

I ticho lze vyfotografovat. Někdy můžeme mít pocit, že fotka je zachycením obrazu, ale ve skutečnosti je něčím, co jde nad něj. Právě tuto skutečnost se snaží ilustrovat snímek od Ivan 76.

Mostecké ráno ukazuje, že možná i prostory, do kterých bychom to neřekli mohou být malebné, estetické, krásné. Právě to se snaží ukázat kostelnik84.

A Jokr7 se dívá do života lidí na ulici. Jeho fotografie snídaně u Tiffanyho... je tažením do otázky kdo žije kolem nás, zda si dost uvědomujeme, že všude kolem nás jsou lidé, kteří něco potřebují, i když třeba žijí jiným životem nežli my. Často stačí drobnost, která z nás udělá člověka.