6 chyb, kterým byste se měli vyhnout při fotografování krajiny širokoúhlým objektivem

Při fotografování širokoúhlým objektivem se často stane, že se v záběru ocitne mnoho objektů, prvků, které narušují kompozici obrazu a odklánějí pozornost od hlavního objektu. Snímek pak působí nevyváženě, a leckdy až chaoticky. Při pořizování širokoúhlých krajinných fotografií je proto třeba víc než kdy jindy dbát na přípravu záběru.

U širokoúhlých snímků je dle Madse Iversena žádoucí, aby byl záběr proostřen od popředí až po pozadí. Celoplošné ostrosti je možné dosáhnout přicloněním objektivu, autor videa doporučuje hodnoty clony F11 nebo F16; vyšší clonová čísla s sebou nesou nebezpečí distorze, a tudíž celkové změkčení obrazu.

Mads Iversen doporučuje pokusit se najít ideální kompozici metodou pokus-omyl. Jednoduše pořídíte vícero snímků s odlišným úhlem záběru (pomocí přizoomovat nebo změny vzdálenosti od hlavního objektu) a následně vybere ten nejzdařilejší. |Mads Peter Iversen

Jestliže už se však rozhodnete zaplnit podstatnou plochu záběru popředím, je důležité, abyste tak činili s jasným záměrem a promyšleně |Mads Peter Iversen

Perspektivní zkreslení může být součástí tvůrčího záměru, např. u záběru stromů může působit poměrně přirozeně a podtrhnout majestát dřeviny, obvykle však oku příliš nelahodí, a v některých případech je dokonce nežádoucí, zejména u snímků architektury. |Mads Peter Iversen

Použití polarizačního filtru se širokoúhlým objektivem s sebou nese jistá úskalí. Polarizační efekt (zvýraznění nebeské modři a dramatičtější podání oblak) se aplikuje pouze na část oblohy v záběru, což působí značně nepřirozeně. |Mads Peter Iversen