Občas nastane situace, kdy přemýšlíte jak vyfotografovat co možná nejlépe scénu, která se před vámi odehrává. Všechno není jen otázkou správné kompozice. Někdy je dobré zkoumat celou scénu delší dobu a dokonce se k ní i vracet. Hlavně při fotografování exteriérů.
Při jednom svém výletu jsem se procházel kolem zámku v Raduni u Opavy a přemýšlel, ze kterého pohledu by se nejlépe vyjímal na fotografii. Najít takové místo bylo velmi jednoduché. Ideální pohled se nachází přímo přes přilehlý rybník. Odrazy ve vodní hladině, byť bývají „pohlednicové“ a často opakované, vždy udělají svůj díl práce za vás.

Zámek vyfotografovaný v polovině května.
S výsledným snímek jsem ale nebyl spokojen. Po stránce kompoziční sice ano, ale ne po stránce obsahové. Nebe bylo mdlé a okolní stromy se teprve začínaly zelenat. Proto jsem se rozhodl, že se na „místo činu“ vrátím za lepších podmínek.
Svůj návrat jsem bral vážně a k tématu jsem se vrátil jedno srpnové odpoledne. Výběr místa a času již pochopitelně nebyl náhodný. Když jdete najisto fotografovat vybraný objekt, je dobré o něm dopředu vědět nějaké základní informace. Od minula jsem věděl, že okna zámku míří k jihozápadu, a tak je kvůli světlu nejlepší se k němu vypravit v odpoledních hodinách. Místo ze kterého budu fotit již také bylo zřejmé.

Zámek ve stejné kompozici zachycený koncem srpna.
Umístil jsem zámek i jeho odraz na vodní hladině přibližně podle pravidla třetin a exponoval jsem. Řekl jsem si ale, že zde nejsem jen pro zhotovení jednoho snímku. A cvičně jsem zkoušel i jiné kompozice.
Vždy když vám jde o zachycení nějakého tématu, kde máte možnost pohrát si se scénou, vyzkoušet více možností, udělejte to. Jak se lidově říká, dané téma „podojit.“ Nejen že můžete přijít na lepší a zajímavější kompozici, která před vámi nebyla, ale současně sbíráte zkušenosti pro další fotografování. Můžete si zlepšit své fotografické vidění.

Středová kompozice.
Zkusil jsem i tolik zavrhovanou středovou kompozici. Kdyby snad bylo v modré obloze několik malých bílých obláčků neváhal bych snímek umístit do svého archívu. Bez obláčků je modré nebe v levém rohu chudší. Jedná se sice o hezký snímek, který ale nepůsobí tak dobře jako zámek umístění ve zlatém řezu či panorama (viz. závěr článku).

Stále stejná scéna, tentokrát ve formátu na výšku.
Nezapomínejte, že i při fotografování krajiny, můžete fotoaparát otočit o devadesát stupňů a fotografovat ve formátu na výšku. Díky širokoúhlému objektivu a zachycení pařezu u mých nohou jsem tak zdůraznil prostor, který zabírá vodní hladina mezi mnou a zámečkem.

Složené panorama ze tří vstupních fotografií.
Nakonec jsem neodolal, roztáhl stativ a fotoaparát na něj posadil. Pořídil sérii několika záběrů při stejné expozici a vyvážení bílé. Ze tří vstupních snímků jsem v počítači složil výsledné panorama. Jak je vidět, tak zámek je při dobrém světle opravdu fotogenický. Současně jsem z jednoho místa, jedním objektivem, v podstatě ve stejný čas pořídil tři snímky, se kterými jsem spokojený. Osobní výtky mám ke středové kompozici (viz. výše) a k prvnímu pokusu zachytit zámek ve špatném počasí a ročním období.
Když máte dostatek času a prostoru, neváhejte se u jednoho tématu, byť bude sebeobyčejnější zastavit. Zkoumat jej nejen z jednoho místa a úhlu, jako já se zámkem na přilehlých fotografiích. Dokáži si představit že další snímky bych mohl pořídit i s nasazením teleobjektivu. Vracejte se pokud můžete na stejná místa v různých ročních obdobích. Nebojte se přiblížit k fotografovanému objektu a prohlédnout si jej ze všech stran. A téma tak nakonec vyčerpat úplně.