Předesílám, že nejsem právě vyznavačem přílišné manipulace s fotografiemi a doslova nenávidím přemísťování osob, doplňování oblačnosti a podobné „zušlechťování“ fotek. Samozřejmě však nepohrdám funkcemi jako jsou histogram a křivky, barený tón a saturace, nebo retušování tváří osob. Tentokrát jsem jeden snímek „znásilnil“ trochu více, jeho kompozice za to stála.
Foťte o půlnoci
Že od soumraku do svítání patří fotoaparát akorát tak do brašny, si myslí jenom úplný laik. Ve městě je spousta zajímavých scén osvětlených umělým osvětlením nebo dokonce neony a podobně mocný světelný zdroj má i příroda – měsíc. Když mu správně asistuje vhodná „odrazná deska“, jak jina než vodní hladina, bude světla až dost. Samozřejmě scéně musíte pomoci vhodnou expozicí, která bude spočívat zejména ve využití velmi dlouhého expozičního času. To je jistě možné pouze při pevné stabilizaci fotoaparátu na stativu, ale ani bez něj nemusíte být úplně bezradní. Co takhle zídka, pařez, nebo jako v našem případě převrácená pramička… K hledáčku nebo LCD displeji budete možná muset trochu přikleknout, ale snad to bude stát za to.
Není-li to zcela nutné, nepouštějte se hned od začátku do zvýšených citlivostí snímače. S nízkou citlivostí ISO (např. 50-100) přece jen ušetříte nějaký ten obrazový šum. Hlavním zdrojem šumu však tak jak tak bude právě dlouhý expoziční čas, respektive zahřívání snímače, ke kterému při expozici dochází. Moderní digitály disponují pro tento případ funkcí „redukce šumu“ (noise reduction), kterou rozhodně neopovrhujte a v menu fotoaparátu ji aktivujte. Pro vyloučení chvění fotoaparátu při stisku spouště určitě použijte časovou spoušť (laicky řečená „samospoušť“), postačí s prodlevou 2 sekundy. U zrcadlovek tato funkce někdy bývá provázána s předsklopením zrcadla, případně tuto funkci aktivujte sami. Vyloučíte tím další zdroj případného rozechvění fotoaparátu.
Pro určení expozičních hodnot se zřejmě nebudete moci spolehnout na expoziční automatiku, světla je pro expozimetr přece jen dost málo. Použijte expoziční program M – Manual, kde nastavte nízké zaclonění a časy minimálně od dvaceti sekund výše. Každopádně je vhodné zkontrolovat expozici snímku náhledovým histogramem a provést několik variantních expozic. Mějte však na paměti, že „…přece se točí“ a noční obloha s měsícem a hvězdami se zdánlivě pohybuje – o průměr měsíce za cca pět minut. Z hlediska možných ezpocic docela dynamická scéna…
Náš zdrojový snímek byl pořízen fotoaparátem Canon EOS-1D Mark II, ale pro zde popisovaný účel dostatečně vyhoví prakticky jakýkoli digitál s programem manual a dostupností dlouhých expozičních časů. Tak jak popsáno výše, byla použita základní citlivost ISO 100, objektiv byl dokonce mírně zacloněn na F6,3 a expoziční čas byl 30 sec, což je u daného fotoaparátu mimo časy bulb maximem. Zde použitá fotografie je poněkud podexponovaná, správná expozice si žádala menší clonění nebo vyšší citlivost ISO.
Pokračování 2 / 2
Práce v „temné komoře“
Doladit fotografii k obrazu svému bude následně dílem bitmapového editoru v PC. Dále popíšeme dva z možných postupů v editoru Adobe Photoshop, ovšem podobných výsledků lze dosáhnout i v jiných editorech.
1. V prvním kroku je vhodné upravit nevhodnou expozici. Učiňte tak pomocí nástroje Úrovně z nabídky Obraz/Přizpůsobení (Ctrl+L). Snímek, který obsahuje zcela černá zákoutí i světelné zdroje má sám o sobě velký kontrast. Proto nedoporučuji manipulovat s krajními jezdci na ose úrovní, ale pouze s jezdcem prostředním. V tomto případě z důvodu podexpozice směrem vlevo, zde konkrétně na hodnotu výstupu 1,80. Snímek se tím významně prosvětlí, ale zůstane zachována noční atmosféra. Vyšší hodnoty výstupní úrovně již působí násilně, ale proti gustu žádný dišputát…
2. Na obloze se předchozím krokem zvýrazní hvězdy, ale také prach na snímači v případě zrcadlovky. Podobné „ufo“ je na místě odstranit, nejlépe pomocí nástroje Klonovací razítko. V nástrojové liště klepněte na ikonu klonovacího razítka, v horní liště zvolte v nabídce Stopa vhodný poloměr nástroje. Pro detailní práci si snímek dostatečně zvětšete kombinací kláves Ctrl+, resp. Ctrl-. Jako zdrojovou oblast, kterou chcete nechtěný flek nahradit, vyberte místo v jeho těsné blískosti pomocí klepnutí myši za současného držení Alt. Pak už jen nechtěný flek překryjte klepnutím myši.
3. Noční snímek má zamozřejmě velmi slabou barevnost. Je na zvážení, zda se rozhodnete pro jeho tradiční černobílé podání, nebo se pustíte do barevných varizcí. V prvním případě můžete použít postup popsaný ve článku Photoshop: Jak na černobílý tisk, který byl na tomto webu publikován 16.11.2005. Při takovém postupu jsem použil v nástroji Míchání kanálů zatržítko Monochromatický a nastavení pouze G kanálu na 100%. Ostatní kanály jsem ponechal na 0%, dosáhl jsem nejmenšího obsahu rušivých struktur na vodní hladině.
4. Máte-li zalíbení v barevném tónování, použijte následující postup. Z nabídky Obraz/Přizpůsobení zvolte nástroj Odstín a sytost (Ctrl+U). Pomocí prostředního jezdce nastavte vhodné zvýšení saturace barev. Pro ilustraci jsem použil hodnotu +50. Ve stejném dialogovém okně můžete laborovat s lištou Odstín, což ovšem dává výsledky značně vzdálené realitě. Nabízí se zde však také jiný skvělý nástroj, sice zatržítko Kolorovat. Současně zatrhněte také políčko Náhled, abyste výsledek svého snažení s polohou vodítek Odstín a Sytost mohli sledovat v reálném čase na ploše snímku.
5. Další možností, jak se vypořádat s barevným tónování snímku je nástroj Vyvážení barev (Ctrl+B). Než se však pustíte do práce s jezdci na vodítcích RGB/CMY, svůj tvůrčí záměr si ujasněte v dialogovém okně Obraz/Přizpůsobení/Variace. Zde naleznete názornou srovnávací nabídku možných tónování. Na škálovací liště Jemně–Hrubě zde můžete vybrat svému oku libé nastavení. Porobnější práci s takovým tónováním však nabízí již zmíněný nástroj Vyvážení barev (Ctrl+B), kde můžete jednotlivá barevná tónování kombinovat.
6. Máte-li pocit, že by mystice obrazu slušela poněkud výraznější hvězda, vyzvětšujte obraz třeba na na 600% (Ctrl+), pomocí nástroje Kouzelná hůlka vyberte hvězdu, pro načítání sousedních oblastí výběru použijte tlačítko Shift a již známým nástrojem Úrovně (Ctrl+L) ji projasněte. Když už ji máte ve výběru, můžete jí přiřknout výraznější barevnost.
7. Na závěr bude zřejmě vhodné vyhladit obrazový šum. Název cesty je docela logický: Filtr/Šum/Vyhladit. Tento krok lze opakovat, současně se však snižuje celková ostrost obrazu, ale na ní v případě daného námětu až tak nesejde.
Poznámka na závěr: Na snímek s nočními světelnými efekty nemusíte čekat až do léta. Jasné a mrazivé měsíční noci jsou k podobnému fotografování právě tak vhodné. Voda v podobě ledu a sněhu bude určitě dobrou odraznou deskou, akorát se nezapomeňte teple obléknout. Těším se na shledání v galerii na stránkách DigiArena.cz