Fotoškola: Kouzla a čáry s bleskem

Fotoškola: Kouzla a čáry s bleskem

Téměř každý fotoaparát má zabudován vlastní zdroj světla – interní blesk, který ve většině případů ovládá automatika přístroje. Praktické a kreativní možnosti blesku bývají často opomíjeny, ačkoli při jeho nasazení ve zdánlivě nepoužitelných situacích můžeme dojít k překvapivým tvůrčím výsledkům.

Stalo se bohužel fotografickým klišé, že tam, kde je tma, je potřeba blesku. Ostatně, sama automatika fotoaparátu takto obvykle funguje. Fotografický blesk ale nemusí pouze suplovat nedostatek světla. Právě naopak, při vhodném užití může spolupracovat s dalšími zdroji světla a zvýšit tak výslednou kvalitu snímku.

Noční nokturno

foto: Jan Novák, 
fotoaparát: Minolta Dynax 5, 28–80 mm,
clona: F8
čas: 1 m
film: Konica ISO 400



Působivý snímek vznikl díky doblesknutí externím bleskem. Stromy v popředí byly ze strany osvíceny, tak aby na pozadí lépe vynikly. Blesk byl odpálen ručně, během zhruba minutové expozice ze stativu. Zbytek snímku je osvětlen pouze měsíčním světlem.

I ve dne se může blýskat

Blesk lze ve dne využít mnoha způsoby. Stačí sledovat rozložení světla při kompozici snímku a představit si, jakého efektu byste dosáhli zapnutím funkce blesku. Samo slunce za denního světla logicky vytváří stíny, které mohou skrývat pro snímek podstatné detaily. Byla by škoda o ně záběr ochudit. Mnohdy stačí slabé „přiblesknutí“, které naznačí, co je ve stínu skryto. Při plném záblesku zase odkryjete to, co není ani za denního osvětlení viditelné, např. vnitřní části nějakého předmětu.

Příklad první: Zvonečky



Na této modelové situaci vidíte nejpraktičtější a nejjednodušší použití blesku za denního světla. I když fotíte během dne, paprsky slunce vytvářejí stíny, které mohou zakrývat zajímavé nebo dokonce podstatné detaily. V této situaci je výhodná možnost korekce expozice blesku, abychom obsah ve stínu nepřepálili, nebo naopak vůbec nezvýraznili.

Předcházející úvaha samozřejmě nevylučuje práci s bleskem za velmi slabého osvětlení nebo úplné tmy. Při nočním focení můžete dosáhnout pozoruhodných výsledků, ale vyžaduje to více času a trpělivosti a navíc stativ pro zachování ostrosti snímku. Při noční scéně můžete bleskem zvýraznit, resp. osvítit zajímavé předměty v popředí a zároveň nechat vykreslit pozadí scény díky dlouhému expozičnímu času. Pozadím může být třeba noční město nebo hladina rybníka osvícená měsíčním svitem. V této modelové situaci vám nejlépe poslouží externí blesk, se kterým není problém hledat vhodný úhel nasvícení a současně zvolit přiměřený výkon k dosažení vyrovnané expozice.

Příklad druhý: Kukuřice



Zde opět pracujeme s bleskem za denního světla. Cílem je zvýraznit objekt v popředí a naopak pozadí potlačit nebo úplně eliminovat. Nejvíce se tento efekt projeví, má-li objekt v popředí výraznou živou barvu. Velmi krátkým časem a případně vysokou clonou potlačíme pozadí, poté použijeme blesk a zvýrazníme tím objekt v popředí. Je třeba dát pozor, aby nedošlo také k osvícení pozadí.

Zmrazení pohybu

Lidský zrak obvykle vnímá pohyb jako plynulý děj, ten se přitom ovšem skládá z nekonečně mnoha statických snímků. Jsou to v podstatě fotografie, o kterých předem nevíte, jak budou vypadat. Právě zde tkví kouzlo i náročnost techniky zmrazení pohybu: k zastavení proudu snímků v tom nejefektnějším okamžiku musíte nafotit mnoho pokusů. Je k tomu třeba velmi krátká expozice, nejlépe několik setin sekundy, tmavé prostředí a samozřejmě blesk. Klasickým příkladem je padající kapka. V momentě, kdy dopadá na hladinu, vzniká zajímavý efekt. Pokud právě v tomto okamžiku stisknete spoušť, jste majitelem krásného záběru. Tento úkol je vzhledem k velmi krátkým expozičním časům poměrně náročný a vyžaduje hodně trpělivosti. Externí blesky vyšší kategorie nabízejí funkci stroboskopu, kdy můžete při jedné expozici zmrazit více záběrů. Obvykle lze nastavit počet, frekvenci a sílu záblesků.

Příklad třetí: Padající hrozen



Tato dynamická scéna znázorňuje, jak je možné zmrazit pohyb padajícího předmětu a zachytit efektní situaci. Předpokladem je co nejkratší čas a zablesknutí ve vhodném okamžiku. Scéna obvykle nejlépe vynikne na tmavém pozadí. Druhý snímek využívá funkce stroboskopu

Typickým využitím blesku za denního světla je portrétování, kdy můžete dosáhnout jasnějšího prokreslení detailů, odstranění rušivých stínů kolem očí nebo zvýraznění hlavních rysů tváře. Větší výhody opět poskytuje externí blesk, a to díky tomu, že pomocí odrazu blesku například o strop můžete změkčit světlo a vyhnout se tak nepříjemným odleskům ve tváři modelu. Ještě výraznějšího efektu dosáhnete s pomocí předsádky nebo odrazné destičky. Světlo je potom rozptýlené a měkké, je ale třeba počítat s větším výkonem blesku.

Příklad čtvrtý: Portréty



V tomto případě vidíte výhody použití externího blesku při fotografování portrétů v přírodě. Horní osvětlení způsobuje stíny v očních důlcích a oči tak zanikají. Použitím blesku při zachování stejných expozičních hodnot dojde k tzv. přisvícení – oči portrétovaného se zvýrazní

Externí a interní

Blesky lze v zásadě rozdělit do tří kategorií. První skupinu představují interní blesky pevně zabudované přímo v přístrojích, tedy neodnímatelné. Externí blesky poskytují při práci podstatně více volnosti. Mají většinou několik pracovních režimů, plné manuální nastavení a možnost nastavení směru záblesku. U levnějších interních blesků lze většinou pouze zapnout redukci červených očí. Dražší aparáty dovolují korekci nebo blokování bleskové expozice, manuální nastavení výkonu blesku, u digitálních zrcadlovek se setkáte také se synchronizaci blesku na druhou lamelu. A konečně ateliérové blesky, obvykle velmi nákladné, jsou určeny pro profesionální použití.

Příklad pátý: Čarodějnice



Na tomto příkladě si můžete vyzkoušet velmi jednoduché, ale užiteční využití externího blesku při modelování stínu. Při nasazení interního blesku je vržený stín u našeho modelu příliš krátký a nevýrazný. Pokud objekt vhodně osvítíte i externím bleskem, v tomto případě zleva, dosáhnete efektního stínu, který kopíruje tvar objektu

Při vlastním focení za asistence blesku je vhodné si scénu rozdělit na popředí a pozadí. Popředím se většinou rozumí ústřední motiv fotografie, může se jednat o osobu nebo jakýkoli jiný objekt. Pozadí je vše za tímto motivem, kam již výkon blesku prakticky nedosáhne. Rozlišují se proto dva typy expozice, které je při práci s bleskem třeba brát v úvahu: expozice přirozeným světlem a expozice snímku bleskem. V praxi to znamená vyhodnotit vliv pozadí scény na rozložení světla blesku v popředí. Pokud například chcete zvýraznit objekt, nastavte korekci expozice pozadí o 1 EV dolů. Pokud se vám naopak výkon blesku bude pro danou situaci zdát příliš velký, proveďte na blesku korekci směrem dolů.

Příklad šestý: Plyšové hračky u svíčky



Ne vždy je použití bleskového světla vhodné. Zejména pokud má scéna křehkou světelnou atmosféru, měli bychom s dalším světelným zdrojem raději váhat. Typickým příkladem je osvětlení svíčkou. Zde se při použití blesku atmosféra vytratí

Blokování povoleno

Pokročilejší techniku představuje blokování expozice, které je vhodné využít v situacích, kdy si automatika neporadí. Dobrým příkladem může být objekt, který je částečně v protisvětle a nenachází se ve středu scény. Při vypnutém blesku automatika obvykle nastaví expozici tak, že pozadí bude exponováno správně, ale fotografovaný objekt v popředí bude tmavý. V případě vynucení blesku dosáhnete dobrého prokreslení objektu v popředí, ale pozadí bude přepálené. Řešení nabízí blokování expozice: změříte a zablokujete expozici s vypnutým bleskem a před expozicí blesk zapnete. Výsledkem je správně exponované pozadí i popředí, a tedy expozičně vyvážený snímek.

Příklad sedmý: Podzimní nálada



Podzimních listy v popředí příjemně vyniknou, použijete-li blesk a současně snížíte korekci expozici pozadí o hodnotu -1 EV. Výsledkem je potom zajímavě kontrastně a barevně podaná scéna

Pokračování 2 / 2

Trocha teorie na závěr

Meče

foto: Jan Novák, 
fotoaparát: Minolta Dynax 5, 28–80 mm,
blesk: Sigma EF-500 Super
film: Kodak



Téměř abstraktní snímek vznikl ve skutečnosti neplánovaně při nečekané příležitosti, kdy se na dřevěné podlaze sešlo několik do kruhu uspořádaných mečů. Díky osvětlení silným externím bleskem došlo k zajímavému úkazu. Světlo se odrazilo směrem k objektivu pouze od hran mečů a matné podlahy. Lesklý povrch odrazil světlo směrem ze záběru – proto jsou čepele tmavé.

Směrné číslo versus citlivost

Základním parametrem každého blesku je směrné číslo, které vyjadřuje celkový výkon neboli dosah záblesku. Velikost směrného čísla je uváděna při citlivosti filmu 100 ASA. Skutečný dosah záblesku v metrech je roven podílu směrného čísla a clony, tzn.:

skutečný dosah blesku v metrech = směrné číslo/clona.

Světelný výkon blesku ubývá se čtvercem vzdálenosti. To znamená, že zvýšení směrného čísla blesku o jednotku ve skutečnosti znamená 4× vyšší výkon. U interních blesků bývá směrné číslo kolem 10 až 12, což při použité cloně 3 odpovídá dosahu čtyř metrů.

Moderní externí blesky disponují podstatně vyšším směrným číslem, jež může dosáhnout až hodnoty 60. Dosah záblesku lze zvýšit změnou citlivosti filmu směrem nahoru; dosah pak roste násobkem odmocniny ze dvou.

Příklad: Při směrném čísle 12 změnou citlivosti filmu ze 100 na 200 zvýšíte směrné číslo 1,4×, tedy na 17 (zaokrouhleně). Při cloně F4 tak prodloužíte dosah záblesku zhruba o dva metry (17/4 = 4 oproti 12/4 = 3). S další změnou citlivosti směrem nahoru získáte další metry navíc, ale vždy je samozřejmě třeba počítat se zvýšením šumu.

Teorie v praxi:  Letadýlka


 
Horní  řada          Bez blesku                                           -2EV                                          -1EV 
Dolní řada:                      0 EV                                         +1 EV                                        +2 EV

Tato série snímků znázorňuje využití blesku za denního světla k odkrytí zastíněných míst. Série představuje postupnou řadu bleskové korekce, ze které lze vybrat ideální variantu. Z ilustrace je zřejmé, že korekce blesku funguje podobně jako klasická korekce. U záporných hodnot je znatelný nedostatek výkonu záblesku, u kladných hodnot zase dochází k přepalům. Pozadí mimo dosah blesku, osvětlené přirozeným okolním světlem, zůstává stejné.

Nebojte se experimentů

Načrtli jsme pouze zde několik základních námětů pro tvořivou práci s bleskem. Při běžném fotografování není na škodu zamýšlet se, jaké efekty by v dané situaci použití blesku umožnilo. Obohatilo by snímek, zvýraznilo určité části scény? Nebo by naopak blesk kvalitu fotografie snížil? Úvahy nad vlivem dalšího světelného zdroje vám mohou přinést nečekaný nápad a originální snímek.

Příklad osmý: Koule se svíčkou



V této modelové situaci s bleskem experimentujeme. Nastavili jsme dlouhou expozici a synchronizaci blesku na druhou lamelu. Pomocí manuálního ostření dosáhnete efektu rozostření světla na odrazných plochách koulí. Blesk v závěru expozice scénu osvítí, aby došlo k ostrému prokreslení 

 

Pokud budete zkoušet experimentovat s bleskem, nezapomeňte, že máte možnost se svými výtvory pochlubit v naší galerii na adrese:

http://galerie.digiarena.cz 

Určitě si přečtěte

Články odjinud