Fotoreportér inscenoval snímky honduraských nájemných vrahů. Za sérii přitom získal několik ocenění

28. června 2019
TWEET SDÍLET
Fotoreportér inscenoval snímky honduraských nájemných vrahů. Za sérii přitom získal několik ocenění

​Problém inscenování fotografií, popř. manipulování s obrazovým obsahem provází fotožurnalistiku od dob jejího vzniku, a nevyhnul se ani velkým osobnostem fotografie, např. Steveu McCurrymu, či prestižním fotografickým soutěžím typu World Press Photo Award.

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Dvoje oči Afghánské dívky: McCurry pod palbou kritiky

Návštěva výstavy díla známého fotografa může mít zajímavé důsledky. Lze totiž odhalit nečekané – dvojí tvář fotografií – a rozpoutat tak doslova mediální smršť ohledně manipulace s dokumentární fotografií.

Tentokrát se do hledáčku ochránců novinářské etiky dostal švýcarsko-italský fotograf Michele Crameri, který mezi lety 2015 a 2018 dokumentoval život nájemných vrahů v Hondurasu a za sérii Sicario, a work like any other, jež na toto téma vznikla, získal (dle údajů na webových stránkách fotografa) minimálně 15 ocenění.

Klepněte pro větší obrázek
Snímek obrazovky ze stránek projektu Sicarios, a work like any other, autor fotografií: Michele Crameri

Během tří let fotograf čtyřikrát navštívil honduraské město San Pedro Sula, aby zde dokumentoval profesi nájemných zabijáků a důsledky jejich konání. Na záběrech jsou zaznamenána místa zločinu (také včetně obětí), policejní vyšetřovatelé, pozůstalí zavražděných či scény z pohřbů zabitých. A na několika fotografiích jsou zachyceni při práci samotní sicarios – čili nájemní vrazi, podle nichž je série pojmenována – jak na objednávku drogových kartelů mávají zbraní, vydírají a vyhrožují zabitím.

WPP ve víru vášní aneb Kam kráčí novinářská fotografie

WPP ve víru vášní aneb Kam kráčí novinářská fotografie

Letošní World Press Photo provází řada problémů, které odstartovala diskvalifikace celé pětiny finálových snímků. Takřka skandálních rozměrů nabyl případ kontroverzní vítězné série Temné srdce Evropy.

Především právě posledně jmenované snímky vedly k nařčení Crameriho z inscenování jednotlivých záběrů a uvedení lživých popisků. Na problém upozornil průvodce (a zároveň fotoreportér) Orlin Castro, který fotografovi pomáhal proniknout mezi členy místních gangů, a také dva místní fotografové – Tomas Ayuso a Francesca Volpi.

Klepněte pro větší obrázek
Muž v zeleném tričku je ve skutečnosti fotoreportér a Crameriho průvodce Orlin Castro, foto a popisek: Michele Crameri

Dle jejich tvrzení jsou na fotografiích sice zachyceni skuteční sicarios, leč situace jsou inscenované na pokyn fotografa. Na jednom ze snímků představuje oběť s pistolí u hlavy dokonce sám průvodce Castro, na jiném nájemný vrah míří na přední sklo taxíku, který fotograf ve skutečnosti používal coby dopravní prostředek během svého pobytu v San Pedro Sula. U obou fotografií jsou uvedeny popisky s vymyšleným příběhem i postavami.

Na celý případ upozornili redaktoři webu Fstopers, kteří poctivě oslovili i druhou stranu sporu. Michele Crameri nejdříve nařčení odmítal a posléze se odmlčel, aby nakonec zinscenování záběrů a jejich nepravdivý komentář přiznal a na svých webových stránkách se omluvil.

Témata článku: Kultura, Fotografové, Soutěže

Určitě si přečtěte

Fotografie týdne: Pohlazení – o smrti a její důležitosti pro bytí

Fotografie týdne: Pohlazení – o smrti a její důležitosti pro bytí

Středověký člověk, jak upozorňuje Jacques Le Goff, má ke smrti dvojí silný vztah. Smrt je především branou do nebe. Je tím, pro co žijeme, můžeme sledovat těšení se na smrt, která je vysvobozením z pozemského utrpení a strádání.

Michal Černý