Každé počasí je pro fotografa inspirativní. Využijte i takové, o kterém se říká, že by psa nevyhnal. Právě v takových podmínkách vznikají unikátní fotografie.
Pokud se fotograf vypraví v nevlídném počasí, není to pošetilé v případě, že zná řešení specifických situací. Neobvyklý obsah, atypická nastavení fotoaparátu, improvizace a nepohodlí je pro některé fotografy výzvou i adrenalinovým zážitkem.
Snímků pořízených při špatném počasí je málo, protože mnozí lidé jsou pohodlní a také mají obavu o techniku. Je s podivem, že fotografování bývá stále spojené s počasím a rozhodnutí vzít foťák ovlivní pohled z okna. Slunce, modrou oblohu s romantickými mráčky nemůžete označit automaticky za počasí vhodné pro fotografování. Často je tomu dokonce naopak.
Déšť a večerní světla jsou podstatné pro příběh na fotografii. Objektiv 135 mm přiblížil pozadí k hlavnímu motivu. Nedostatek světla při zachování atmosféry a rozostřené pozadí si vyžádalo clonu F2 a vysoké ISO 4500. Lidé v popředí byli v pohybu, proto expoziční čas 1/160 s, při kterém jsou ještě kapky dynamicky zobrazeny.
V každé situaci je rozhodující otázkou: co fotografovat a jak to fotografovat. Každý typ počasí vám nabízí nějakou výhodu z pohledu fotografa. Může to být síla příběhu nebo specifické světlo.
Nejdůležitějším parametrem pro fotografa je světlo. Oblačnost je obrovský difuzér, mezi sluncem, zdrojem světla a fotografovaným objektem. V této situaci vzniká měkké difúzní světlo, které redukuje stíny a snižuje kontrast v detailech. Charakter rozptýleného světla je ovlivněn tloušťkou mraků, jejich výškou a texturou. Je-li celá obloha pokryta silnou vrstvou mraků a není možné určit polohu slunce, je světlo téměř 100% rozptýleno. Pak je celá obloha rovnoměrným zdrojem světla, které dosáhne úhlu 180°.
Balada je báseň s pochmurným dějem a taková je i tato fotografie. Důležitou roli hrálo zcela rozptýlené světlo, jemná mlha a podexpozice snímku.
Je jisté, že při pošmourném počasí bude světla méně a vlhkosti více. Z toho plynou požadavky na techniku i fotografa. Ideální jsou světelné objektivy, fotoaparáty utěsněné proti prachu a vodě s možností nastavení vyšší použitelné citlivosti, stabilní stativy a zavazadla na techniku odolávající dešti. Co se týká pomůcek, může se hodit deštník, pláštěnka na fotoaparát, utěrka na objektiv.
Samozřejmě promočený a prochladlý fotograf se těžko soustředí na fotografování a o jeho trpělivosti nemůže být řeč. Na prvním místě je tedy dobré oblečení, případně termoska s horkým čajem. Máte vše, pohled z okna je pro jiné dostatečně neutěšený a vyrážíte za melancholickými či dramatickými scénami. Živly jsou vašimi pomocníky.
U dynamického snímku zachycující dramatickou scénu byl podstatný čas expozice 1/15 s, zafixovaný fotoaparát a zablokování automatického ostření na středním plánu snímku.
Zataženo s těžkými mraky
Tato povětrnostní situace je charakteristická „olověnou“ oblohou. Měkké, rozptýlené světlo nevytváří téměř žádné stíny a odlesky. Barvy jsou sytější.
Měkké světlo je vhodné k fotografování portrétů, kde jsou stíny v obličeji problémem. Intenzita případných jemných stínů je závislá na síle oblačnosti. Když identifikujete na obloze pod mraky slunce, budou na snímcích více či méně jemné stíny. Některé portréty při velmi husté oblačnosti mohou postrádat „jiskru“, kterou dodáte bleskem s kompenzací záblesku -1EV.
Měkké portrétní světlo v ateliéru zajistí co nevětší softboxy. Ten úplně nevětší je pod souvisle zataženou oblohou.
Ploché světlo dobře prokresluje detaily s komplikovanými tvary i mnoha odstíny barev. Chybějící kontrast způsobuje měkčí přechody s větší plejádou jasů a chybějící ostré stíny neruší čitelnost detailů.
Pro detail kašny nedaleko Zwingeru v Drážďanech bylo příhodné měkké světlo zatažené oblohy, které dobře prokreslilo detaily a mnoho odstínů prakticky jedné barvy. Za jasného počasí by tomu tak nebylo.
Rozptýlené světlo zcela ojedinělým, jemným způsobem interpretuje pastelové, tedy málo saturované barvy. Zbarvení světla do modra eliminujte nastavením vyvážení bílé fotoaparátu nebo v případě RAW dat dodatečně vyladěním při konverzi v počítači.
Fotografie detailu tulipánů s využitím rozptýleného světla zatažené oblohy. Snímek se vyznačuje bohatostí odstínů barev. U květu na který je zaostřeno, vidíme zřetelně jemnou tónovou skladbu. Bohatost tónů a jemnost přechodů nejlépe znázorňuje histogram snímku.
Celá souvisle zatažená obloha je zdrojem světla. Proto pokud se nachází na snímku, je kontrast mezi oblohou a scénou velký. Velmi často takový rozsah jasů snímač fotoaparátu nemůže zaznamenat. Pak nastavte expozici bez ohledu na oblohu, ve prospěch lépe exponovaného popředí. Jednolitě zatažená obloha je nezajímavá a z pohledu expozice problematická.
Podobná fotografie té předchozí zaznamenaná při ostrém světle slunce z jasné oblohy. Ač se nejedná o zcela identický snímek, principiálně jsou na této fotografii potlačena pozitiva té předchozí. Srovnání obou histogramů hovoří zřetelně.
Použití přechodových filtrů k vyřešení expozice v těchto situacích nic zajímavého nevykouzlí. Snažte se, aby byla souvislá oblačnost v kompozicích snímků obsažena minimálně nebo vůbec. Je to podobné jako fotografie z ateliéru, na které je i zdroj světla, třeba softbox. Proměnlivá nebo bouřková oblaka už jsou jiným tématem.
„Plechová“ obloha nad pražskými panoramaty mnohé fotografy naštve, protože na snímcích není lichotivá a nevytváří vhodné světlo. Jsou však jiné náměty, kterým takové světlo výrazně prospívá. Jdeme jako turisté z Pražského hradu přes Malou Stranu na Staroměstské náměstí a ještě k Tančícímu domu.
Zamračené dny jsou časem pro fotografování lidí, květin, detailů architektury, námětů s mnoha detaily a záběrů z blízka. Malé kontrasty usnadňují práci s tonálním rozsahem.
Pokračování 2 / 4
Fotografujeme v dešti
Fotografovat scény s deštěm můžete i v suchu, pokud najdete vhodné místo s dobrým výhledem v průchodech, zastřešených zastávkách, vchodech domů atd. To lze jenom ve městech, témata jsou omezená a je to poněkud sucharské.
V případě akční reportáže a neomezené práce, musíte sebe i přístroje připravit tak, abyste dešti odolali.
Nadhled a kontrast barevných deštníků šedivého dne je vděčným námětem. Vyhlédněte si místo a z vyvýšeného stanoviště sledujete jeviště. Mně se víc zamlouvá první, dynamičtější snímek s jasným vizuálním sdělením.
Některé fotoaparáty jsou utěsněné a můžete s nimi krátce pracovat i v dešti. Takovou vlastnost musí mít i objektiv, který používáte, případně blesk. Odolnost proti stékající vodě mají i některé kompakty. Existují speciální pláštěnky na fotoaparáty, které umožňují jejich omezené ovládání a neomezené fotografování. Různé obměny takových obalů si sami můžete vyrobit.
Další variantou je použití klasického deštníku, který fotograf drží při práci. Někteří výrobci nabízí mini deštníky, které se připevňují na hot-shoe patici přístroje anebo je lze pomocí speciálního držáku nasadit na stativ. Pevné připojení deštníku mi připadá poněkud komické, neúčinné a dokonce nebezpečné, protože při poryvu větru se může změnit na padák.
Sedí si tam v klidu, když fotograf bojuje s deštěm. 1/60 s, F4, ISO 6400, 70 mm (ekvivalent kinofilmu jako u všech snímků).
Kapky na přední čočce objektivu spolehlivě rozmažou snímek. Vždy proto používejte sluneční clonu, která toto řeší, ale pouze částečně. Kontrolujete objektiv a v případě potřeby utřete přední čočku, nebo ochranný filtr, kvalitní utěrkou z mikrovlákna. Mně se osvědčila zn. Rodenstock.
Detaily jsou vhodným námětem pro rozptýlené světlo zatažené oblohy v tomto případě u monochromatické fotografie s mírným sépiovým odstínem. Déšť umocňuje příběh, který se vyznačuje bizarní poetikou, trochu jako v Rozmarném létě. Expoziční čas 1/125 s dostatečně zmrazil kapky odražené od stolu, ale zachoval i stopy za letícími kapkami.
Co se týká námětů, mě lákají reportáže z ulic. Nenadálý déšť vyvolá ojedinělé výrazy a gesta lidí hodná zaznamenání. Zajímavé jsou i různé variace s deštníky nebo melancholické snímky městských i přírodních scenérií. Zda snímek vyvolá u diváka emoce je vždy rozhodujícím parametrem.
1/30 s, F8, ISO 200, ohnisko 80 mm
V protisvětle nebo proti tmavému pozadí je déšť na snímku výraznější. Delšími časy expozic zaznamenáte rozmáznuté kapky, které působí na snímku lépe, než tečky podobné nečistotám na snímači. Nastavení expozičního času je klíčové. Příliš krátkými časy kapky zastavíte a moc dlouhými způsobíte rozmazání celého snímku.
Jako výchozí může být čas 1/30 sec, 50 mm objektiv pro full frame. Pokud je to možné, použijte stativ. Mně se osvědčil operativnější monopod. Kde to možné není, stanovte expoziční čas takový, aby nedošlo k pohybové neostrosti ze strany fotoaparátu. Stabilizátor obrazu je zde výhodou.
Krajinářští fotografové oprávněně nemají rádi šedivé nebe a déšť. Nic však neplatí kategoricky. Melancholický snímek krajiny deštivého dne není pouze dokumentační, ale má i emoční náboj. Obsah a forma jsou rozhodující. Expoziční čas 1/50 s.
Nezapomeňte využít těsně po dešti kontrast navlhlé dlažby, nebo kaluže a v nich zrcadlící se objekty. Déšť omyl listy, trávu i květy a máte plně k dispozici jejich úžasné barvy, které zvlášť vyniknou s použitím polarizačního filtru.
Pokračování 3 / 4
Fotografujeme v mlze a větru
Mlha se skládá z malých vodních kapiček rozptýlených ve vzduchu a od oblaku se liší tím, že se dotýká zemského povrchu. Pokud jste v mlze, fotografujete vlastně uvnitř mraku. Z toho plyne i charakter světla, které je rozptýlené.
Nevytváří stíny, potlačuje kontrasty, ostrost a sytost barev. Dochází k difůzi světla, ale i obrazu
Mlha způsobila, že ačkoliv se stromy překrývají, jsou v první linii zřetelné. Různé zamlžení jednotlivých vrstev stromů dodala snímku hloubku a objektiv 200 mm opticky zahustil prostor. Záměrně nejsou stromy ukončeny na stranách, nahoře, dole a díky mlze ani vzadu. Proto se zdá být les „nekonečný“. Vertikální linie vedle sebe působí jako pevná bariéra. To je vizuální sdělení fotografie. 1/2 s, F16, ISO 100.
Mlha při fotografování má zcela nenahraditelné vlastnosti. Skrývá části scény a tím umožňuje ojedinělé, jednoduché kompozice. Změkčuje tvary a potlačuje detaily. V mlze jsou patrné jen nejvýraznější motivy. Všechny efekty jsou přímo úměrné hustotě mlhy a její hloubce, případně výšce.
Na tomto snímku jsou dobře vidět popisované efekty. Mlha izolovala postavy a podtrhla atmosféru snímku, který by se mohl jmenovat „Ztraceni“. Na diváka působí jakýmsi amundsenovským pocitem i když to tak divoké nebylo.
Krajináři využívají mlhu k zdůraznění hloubky. Světlé tóny v krajině si lidé spojují s větší vzdáleností. Čím je vrstva v krajině dále, tím ji mlha více zesvětlí.
Krajinářské využití mlhy. Jsou zdůrazněny tři vrstvy a scéna je velmi zjednodušena izolací členitého pozadí.
Expoziční automatiku obvykle korigujte +0,5 až +2EV, pokud nemá být mlha šedá.
Vítr
Co zásadního na scéně vítr změní? Hýbou se stromy a vysoké porosty, zčeří se vodní hladiny, vlají kabáty, sukně a vlasy, obrací se deštníky a lidé pomalu spěchají proti větru nebo rychle po větru. Záleží velmi na fotografovi, jeho schopnosti zahlédnout a dobře zaznamenat tyto specifické situace plné emocí.
Pokud zobrazíte fotografickými prostředky pohyb ve větru, budou emotivní a dynamické i vaše snímky. Potřebujete k tomu pevný stativ a šedý ND filtr, který vám umožní nastavit delší čas expozice i při jasné scéně. Na délce expozice závisí míra rozmáznutí, které znázorní pohyb na snímku. Musí být patrné, že neostrost je řízená fotografem.
Fotografováno širokoúhlým objektivem z nízkého stanoviště. Ječmen, který se ve větru pohyboval, byl zachycen expozičním časem 1/8 s. Za zmínku stojí odstíny zelené a pohybová neostrost zejména horních částí klasů, která tvoří jemné vzory.
Druhou možností jsou snímky, kde využijete krátký expoziční čas k zachycení některých objektů ve zvláštní, nestabilní pozici zapříčiněné právě větrem. To je poněkud náročné na vystihnutí pravého okamžiku. Pomůže vám sekvenční snímání.
Momentky zachycují zvláštní deštníky, účesy a výrazy zainteresovaných.
Pokračování 4 / 4
Fotografujeme v mrazu
Bílý sníh dobře odráží světlo a pomocí delších expozičních časů získáte působivé bílé linky, zvlášť na tmavém pozadí. U stanovení expozičních časů platí totéž jako u výše uvedeného fotografování za deště. Zajímavé mohou být snímky s bleskem a jeho synchronizací s delšími časy a druhou lamelou závěrky. Jako vždy při použití blesku je trochu alchymie stanovení expozice na stálé světlo a výkon blesku.
Blesk ještě více zdůraznil sníh a jeho stopy. Podle směru linek je vidět, že vítr byl silný. Expozice 1/50 s, F4,7, ISO 200. Světlo blesku se odrazilo od letícího sněhu a ostatní části snímku expozičně neovlivnilo. Tam se uplatňuje pouze stálé světlo.
Sníh svojí schopností odrážet světlo lehce zmate expoziční automatiku, která ve snaze vše zobrazit středně šedé podexponuje. Korigujte tedy expozici +0,5 až +2EV. Pak bude sníh bílý. Na snímku jsou vločky sněhu nejlépe vidět proti tmavému pozadí.
I počasí symbolizuje doby dávno minulé. Expoziční čas 1/50 s. Objektiv 135 mm. K uskutečnění takto pojatého záběru jsem musel exponovat z protějšího domu, aby nedošlo k perspektivnímu zkreslení. Velmi rozptýlené světlo masivní oblačnosti způsobilo, že snímek je bez kontrastu pouze s úzkou částí středních tónů.
Se sněhem jsou spojené i nízké teploty. Pak kapacita baterií klesá a zimou strádá i fotograf. Krátkodobě pomůže, pokud budete mít náhradní baterie v kapse blízko těla, společně s placatkou něčeho na zahařátí. Co se týká ovládání přístroje, mně se osvědčily při větších mrazech dva páry rukavic, slabé prstové, v kterých ovládám přístroj a na nich palčáky.
Graf závislosti poklesu kapacity nové, plně nabité baterie v závislosti na okolní teplotě. U starších a ne zcela nabitých baterií je průběh ještě méně příznivý.
Pro fotografa je práce v extrémně nevlídném počasí poněkud masochistická, leč platí, že tyto podmínky vyvolávají ojedinělé reakce lidí a atypické scény. Výsledkem dobře promyšlených reakcí fotografa může být originální snímek, kterých není mnoho. Motivací může být i otázka: dokážu to?
Extrémní podmínky působí na portrétovaného i fotografa a zprostředkovaně též na diváka fotografie. Důležitým prvkem je síla obsahu.
Při již zmíněném nedostatku světla se nevyhnete nastavení nejvyšších hodnot citlivosti. S tím souvisí zvýšená míra šumu. Ke snímkům tohoto typu zrnitost patří a často umocňuje atmosféru. V každém případě je lepší než barevné přechody na podexponovaných plochách.
Různé varianty snímků přes zamrzlé nebo mokré sklo jsou nasnadě.
Není jednoduché ve složitých podmínkách mačkat různá tlačítka přístroje a hrabat se v menu jeho ovládání. I to je důvod, proč se vyplatí fotografovat v RAW datech, pokud je přístroj nabízí. Zásadní vyvážení bílé je v RAW konvertoru zcela bezztrátové a můžete jej bez obav měnit až v počítači. Tamtéž šetrně doladíte i jasové podání snímku tak, aby odpovídalo požadované atmosféře.
Důležitost ostření
Nevratnou chybou je zaostření na jinou rovinu, než stanovenou, zejména při malé hloubce ostrosti. K tomu může občas dojít, pokud autofokus zaostří na poletující sníh, déšť nebo třeba listí. Pravděpodobnost této chyby bude větší při nastavení automatického výběru ostřícího bodu a zcela ji vyloučíte přepnutím na manuální zaostření objektivu.
Probírané scény jsou charakteristické malými kontrasty a ty mohou být problémem při automatickém ostření, neboť autofokusy ostří na kontrasty hran. Buď naleznete v místech zaostření kontrastní hranu, kde se „chytne“ autofokus, nebo použijete manuální ostření.
Popisovaným snímkům často „sluší“ provedení v odstínech šedé. Tuto variantu zhotovte vždy až při zpracování snímku v editoru. Neztratíte data a barevnou variantu můžete vždy ještě někdy použít. Pro černobílé provedení snímku se rozhodněte před jeho realizací. Vaše černobílé vnímání je důležité pro uvažovanou kompozici.
Mám rád minimalistické kompozice. Sníh a černobílé provedení jim nahrává.
Přeji vám mnoho dnů se špatným počasím, k vytvoření krásných fotografií spojených s emotivními zážitky.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně