Fotografování z pohledu práva

22. března 2014
TWEET SDÍLET
Fotografování z pohledu práva
Fotografovat na veřejných prostranstvích s sebou nese značné nároky nejen na ostražitost a pohotovost fotografa, ale je ošemetné také z pohledu práva zobrazených osob – podrobněji se o tom dočtete na následujících řádcích.

Prakticky bez problémů je fotografování na veřejném prostranství s výjimkou fotografování osob. Fotit dokonce můžete i díla jiných osob, pokud jsou trvale umístěna na veřejném prostranství a takto pořízené fotografie můžete dále užít.

Ničeho se tedy nedopouštíte, pokud bez jakéhokoliv souhlasu vyfotíte sochu v parku nebo architektonický skvost na náměstí. Pouze je nutné uvést autora, název díla a umístění, je-li to možné.

Pokud se však nacházíte v prostorách vlastněných a provozovaných jinou osobou, měli byste se již řídit jejími pravidly. Zejména jsou chráněny soukromé prostory fyzických osob. V tomto ohledu je také nový občanský zákoník oproti dosavadní právní úpravě konkrétnější, v § 86 je totiž uvedeno, že „nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.“ Pokud byste tedy například chtěli nafotit interiér něčí domácnosti, měli byste si opatřit jeho souhlas.

Fotografování osob na veřejnosti

O něco komplikovanější záležitost však představuje focení osob. V tomto ohledu se nový občanský zákoník příliš neliší od toho starého. Jak je uvedeno v § 84, „zachytit jakýmkoliv způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“

Stejně tak podobu člověka je možné rozšiřovat jen s jeho svolením. V této souvislosti však nový občanský zákoník obsahuje oproti dosavadní úpravě jedno ustanovení navíc, a to § 85 odst. 2, ve kterém je uvedeno, že „svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.“

Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník je účinný teprve od 01.01.2014, nejsou ještě s jeho používáním a výkladem praktické zkušenosti, nicméně z tohoto ustanovení lze dle našeho názoru dovodit, že pokud vám například někdo udělí souhlas s pořízením fotografie jeho obličeje, přičemž bude informován, že tato fotografie bude použita do kalendáře určeného k prodeji, nemůže následně namítat, že nedal souhlas k vyhotovení kopií této fotografie právě pro účely onoho kalendáře a jeho prodeje.

Budete-li chtít fotit jiné osoby či jejich fotografie dále šířit, měli byste si vždy opatřit jejich souhlas. Důležité je poznamenat také to, že svolení může dotčená osoba odvolat, pokud však bylo svolení uděleno jen na dobu určitou, měla by k tomu mít důvod spočívající v podstatné změně okolností či jiný (slovy zákona) rozumný důvod, jinak jí vzniká povinnost nahradit škodu, která by odvoláním souhlasu vznikla, tedy např. zisk ušlý v důsledku toho, že budete muset stáhnout fotografie z prodeje, náklady s tím spojené apod.

Kdy nepotřebujete svolení k fotografování osob?

Svolení není třeba pouze při splnění v zákoně uvedených výjimek, které nový občanský zákoník rozšiřuje a doplňuje. Souhlas tak nepotřebujete, pokud něčí fotografii pořídíte k úřednímu účelu na základě zákona, nově je v občanském zákoníku ještě umožněno bez svolení pořídit fotografie v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu (předpokládáme, že měl zákonodárce na mysli např. pořízení fotografie prezidenta při jeho projevu k veřejnosti, jedná-li se tedy o záležitost veřejného zájmu).

Fotografii jiné osoby lze také bez jejího svolení pořídit a použít pro účely vědecké či umělecké a také pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství, to však pouze za podmínky, že se tak děje přiměřeně. Pokud tedy píšete do hudebního magazínu článek o koncertě, můžete ho doprovodit fotografiemi účinkujících. Nový občanský zákoník upravuje ještě jednu novou situaci, kdy svolení není třeba, a to když fotografii jiné osoby pořizujete nebo použijete k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Pokud tedy uvidíte někoho, jak se vám snaží ukrást auto, můžete si jej k ochraně svého vlastnického práva vyfotit, aniž byste jej předem žádali o svolení.

Pokud jde o formu svolení, postačí i svolení projevené ústně či dokonce konkludentně, např. souhlasným kývnutím. Problematické ale je, že v případě nějakého sporu v budoucnu jen s velkými obtížemi prokážete, že vám byl souhlas touto formou udělen. Pro vaši jistotu je tedy vždy vhodnější souhlas písemný s co nejpřesnějším vymezením účelu, pro jaký je souhlas udělován.

Pozor na ochranu osobnosti

V § 90 nového občanského zákoníku je pak uvedeno obecné pravidlo, které říká, že veškeré shora uvedené zákonné důvody k zásahu do soukromí jiného, tedy např. k pořízení fotografie jeho osoby bez jeho svolení, nesmí být využity nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy fotografovaného člověka. Tyto podmínky by tedy měly být dodrženy i v případě použití fotografií pro zpravodajské účely, i když se tak často neděje.

Stačí si prohlédnout snímky známých osobností, které pořizují bulvární novináři a na kterých jsou zobrazované osoby často ve velmi intimních situacích. O přiměřené využití zákonné licence se tak dle našeho názoru v takových případech rozhodně nejedná, natož pak o soulad s oprávněnými zájmy fotografovaného člověka.

Pokud shora uvedená ustanovení na ochranu osobnosti porušíte, může se samozřejmě dotčená osoba bránit prostředky, které jí právní řád poskytuje. Především po vás může žádat, abyste od neoprávněného zásahu upustili a aby byl odstraněn jeho následek. Pokud jste tedy například zveřejnili něčí fotografii bez jeho souhlasu, pak se může tato osoba dožadovat, abyste její fotografii přestali zveřejňovat a také abyste např. veškeré kopie této fotografie odstranili ze svých webových stránek, reklamních materiálů a podobně.

Ač se již v oddílu 6 nového občanského zákoníku, který se zabývá ochranou osobnosti, nevyskytuje mezi prostředky ochrany možnost domáhat se přiměřeného zadostiučinění za neoprávněný zásah, jako tomu bylo v dosavadní právní úpravě, neznamená to, že by dotčená osoba žádný nárok na náhradu vniklé újmy neměla. Na tento nárok se po účinnosti nového občanského zákoníku uplatní obecná ustanovení o závazcích z protiprávního jednání.

Obecně lze totiž říci, že každý, kdo vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem (v našem případě tedy například povinnost pořídit si souhlas fotografované osoby) a zasáhne tak do práva poškozeného, musí poškozenému nahradit újmu, kterou takovým zásahem způsobil. Dotčená osoba může požadovat náhradu újmy na jmění i újmy nemajetkové, přičemž častější bude v případě neoprávněného zveřejnění fotografií pravděpodobně újma nemajetková, tedy újma způsobená tím, že jste zasáhli nějakou složku její osobnosti (důstojnost, soukromí…).

Poškozená osoba se tak může za způsobenou nemajetkovou újmu domáhat přiměřeného zadostiučinění v penězích, jehož výše bude záviset na všech okolnostech případu, samozřejmě čím méně „lichotivou“ fotografii zveřejníte, tím větší újmu dotčené osobě způsobíte a tím větší bude také případná náhrada.

Literatura:

  • Melzer, F., Tégl, P. a kolektiv: Občanský zákoník – velký komentář. Svazek I. § 1 – 117. 1. vydání. Praha: Leges, 2013, 720 s.
  • Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 989s.

 

Právní rozbor připravili Jana Mikulčická a Jan Růžička, Advokátní kancelář Růžička & Knopp
 Klepněte pro větší obrázek

Témata článku: Fotoškola, Reportáže

Určitě si přečtěte

Vybrali jsme nejlepší kompaktní fotoaparáty, které se dnes vyplatí koupit

Vybrali jsme nejlepší kompaktní fotoaparáty, které se dnes vyplatí koupit

Malé kompaktní fotoaparáty jsou vhodné i pro pokročilé fotografy. Nabízejí výbornou obrazovou kvalitu a maximální kontrolu nad procesem fotografování. Současně jsou vždy po ruce.

27 Helena Vyplelová

Ceny EISA 2019–2020: hledání nové struktury a záplava objektivů

Ceny EISA 2019–2020: hledání nové struktury a záplava objektivů

Po roce byly rozdány ceny EISA, které vyhlašuje sdružení evropských zájmových časopisů. Letošní ročník ještě naléhavěji volá po reflexi periodicity i struktury udělování ocenění. I tentokrát se dostalo na všechny velké fotografické značky, jednotlivé kategorie jsou však definovány stále vágněji.

1 Helena Vyplelová

Fujifilm X-T30: Výkon ve stylovém kompaktním těle [test]

Fujifilm X-T30: Výkon ve stylovém kompaktním těle [test]

V dnešním testu se zaměříme na třetí generaci pokročilých APS-C bezzrcadlovek Fujifilmu. Model X-T30 sdílí podstatné vlastnosti s vlajkovou lodí systému Fujifilmem X-T3. Co vše fotoaparát zvládne a k čemu se hodí?

11 Helena Vyplelová