Každá fotografie, která je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora či alespoň autorovým vlastním duševním výtvorem (bez požadavku jedinečnosti), je chráněna jako dílo podle autorského zákona, a to bez ohledu na její uměleckou hodnotu.
Z textu autorského zákona totiž vyplývá, že jako fotografické dílo je chráněna nejen umělecká fotografie, ale také každá fotografie, která je původním výtvorem jejího autora, i když není zcela jedinečná. Takovým ne zcela jedinečným dílem mohou být například fotografie pořízené na koncertu různými autory, které si budou vzájemně podobné, ale každá z nich bude původním výtvorem jejího autora a jako taková bude chráněna jako fotografické dílo. Aby byla fotografie autorským právem chráněna, musí být navíc vyjádřena v objektivně vnímatelné podobě, ať už na počítači či na fotopapíru.
S přijetím nového občanského zákoníku se toho (na rozdíl od jiných oblastí soukromého práva) v českém autorském právu příliš nezměnilo. Pouze úprava licenční smlouvy, tedy smlouvy, jejímž prostřednictvím autor fotografie poskytuje jiné osobě oprávnění k jejímu užití, se z autorského zákona přesunula do nového občanského zákoníku. Zákonná ochrana vašich autorských práv ve vztahu k vámi pořízeným fotografiím tak zůstává zachována. Práva autora dělíme na práva osobnostní a práva majetková.
Práva osobnostní
Představuje zejména právo rozhodnout o tom, zda a za jakých podmínek bude dílo zveřejněno. Jen autor fotografie tak může rozhodovat, zda vůbec bude dílo zveřejněno, zda a jak bude uvedeno jeho autorství. Pouze autor také uděluje svolení ke změně nebo zásahu do díla. Pokud tedy pořídíte fotografii, jste jedinou osobou, která má právo určit, zda fotografie zůstane jen na vaší paměťové kartě, či zda ji prodáte do reklamy a vyděláte miliony (i když otázka zisku už bohužel nezáleží jen na vašem rozhodnutí). Práva osobnostní není možné převést na jinou osobu, zanikají ale smrtí autora.
Je tedy pouze na vůli autora, pokud za svého života určitou fotografii nezveřejní, po jeho smrti však již k jejímu zveřejnění může bez ohledu na přání autora přistoupit jiná osoba (samozřejmě s ohledem na případná práva dědiců a zákonné podmínky takového zveřejnění – nesmí například snižovat hodnotu díla).
Práva majetková
Pokud jde o práva majetková, ta představuje obecně právo dílo užít, které zahrnuje mimo jiné právo dílo rozmnožovat, rozšiřovat či vystavovat. Autor může rovněž jiné osobě udělit oprávnění k výkonu práva dílo užít, a to právě již zmíněnou licenční smlouvou. I když svoji fotografii zveřejníte na internetu, neznamená to, že dáváte všem svolení k jejímu libovolnému užití. Mnoho lidí se mylně domnívá, že fotografie, které se jim podaří stáhnout z internetu, mohou použít pro jakékoliv účely, aniž by k tomu byly splněny podmínky autorského zákona, ale není tomu tak.
Nevědomky se tak mohou dopustit neoprávněného užití fotografie a následně být nemile překvapeni, když vůči nim někdo začne uplatňovat nároky vyplývající z autorskoprávní ochrany. Neudělíte-li totiž oprávnění k užití vaší fotografie, mohou ji třetí osoby užít jen na základě zákona, a to za podmínek volného užití nebo zákonné licence – např. pro zpravodajské účely. Právě volné užití bude představovat nejčastější případ, kdy smí vaše fotografie užívat třetí osoby bez vašeho souhlasu. Mohou tak ale činit pouze pro osobní potřebu a nikoliv s cílem hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Co je a není neoprávněné užití fotografie
Abychom byli konkrétnější – pokud si někdo kopie vašich fotografií pověsí doma na stěnu, do vašeho autorského práva nezasahuje. Nemůže je ale naopak použít například na reklamní materiály k propagaci svých výrobků. Stejně tak by vyžadovalo vaše svolení, pokud by chtěl někdo vaše fotografie využít jako ilustrace k článku, který s vámi ani vaší tvorbou nesouvisí.
Pokud by ale naopak někdo psal o vás jako autorovi fotografií článek, recenzi na vaše dílo či odbornou publikaci, může využít zákonné možnosti takzvané citace a užít pro takové účely vaše fotografie. Samozřejmě i v případě takového užití musí být dodrženy zákonné podmínky, mimo jiné by mělo být uvedeno jméno autora či název díla.
Pokud někdo užije vaši fotografii bez vašeho souhlasu a současně nesplní některou ze zákonných výjimek z ochrany autorského práva, poskytuje vám autorský zákon několik prostředků obrany proti takovému užití vašeho díla.
- V prvé řadě máte nárok na určení vašeho autorství, tedy určení, že autorem fotografie jste právě vy.
- Dále se můžete domáhat zákazu neoprávněného zásahu do vašeho práva – můžete se tedy například domáhat zákazu vaši fotografii zveřejňovat.
- Z neoprávněného užití vaší fotografie vyplývá také nárok informační – můžete požadovat sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití vaší fotografie – např. o původu neoprávněně zhotovené kopie vaší fotografie, o její ceně, o osobách, které se neoprávněného užití účastnili apod.
- V neposlední řadě se můžete domáhat odstranění následků zásahu do vašeho práva, např. stažení vašich fotografií z prodeje či zničení neoprávněně pořízených kopií vašich fotografií.
Požadovat můžete také přiměřené zadostiučinění za způsobenou újmu, a to omluvu, případně i zadostiučinění v penězích, pokud by omluva nebyla dostačující.
Náhrada škody za neoprávnění užití fotografie
Zajímat by vás mohlo také to, že kromě shora uvedených nároků vám zůstává zachováno také právo na náhradu případně vzniklé škody a na vydání bezdůvodného obohacení. Náhrada škody v podobě ušlého zisku může být určena jako výše odměny, která by byla obvyklá za získání licence k takovému užití díla, kterého se narušitel dopustil. Bezdůvodné obohacení si můžeme zjednodušeně představit jako užitek, který někdo získal tím, že neoprávněně nakládal s vaší fotografií.
Právě toto bezdůvodné obohacení představuje částku, kterou často požadují různé fotobanky či společnosti je zastupující, pokud zjistí, že někdo neoprávněně užívá jejich fotografie např. na svých internetových stránkách. Výše bezdůvodného obohacení pak činí dvojnásobek odměny, která byla za získání takové licence (tj. oprávnění k užití díla) obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
Pokud zjistíte, že Vaši fotografii někdo neoprávněně užívá, doporučujeme následující postup:
- V prvé řadě je důležité opatřit si dostatek podkladů k tomu, abyste byli neoprávněné užívání vaší fotografie schopni prokázat. Pokud je fotografie neoprávněně užita na internetových stránkách, bude vhodné uložit si printscreen předmětných stránek, pro jistotu si je i vytisknout. Pokud je užívána jinde než na internetu, tak udělat další kroky – např. uschovat si plakáty, na kterých je neoprávněně užita, vše nafotit, zajistit si další osoby, které budou moci případně dosvědčit, jak byla daná fotografie užita apod.
- Dalším krokem bude zaslat takové osobě písemnou výzvu, aby svého jednání zanechala, přičemž v takové výzvě můžete současně uplatnit některé další, shora uvedené nároky, např. právo na vydání bezdůvodného obohacení.
- Pokud by zaslané výzvě nebylo ze strany narušitele vyhověno, nezbývá, než se vašich nároků domáhat soudní cestou.
- Pokud byste si nebyli jisti, jak výzvu formulovat, doporučujeme obrátit se na advokáta, kterým se v této věci můžete nechat zastoupit, navíc výzva zaslaná advokátem může na některé osoby působit více „motivačně“. V případě vymáhání nároků prostřednictvím soudního řízení je již zastoupení advokátem více než vhodné.
Pokračování 2 / 2
Co smíte fotit
Prakticky bez problémů je fotografování na veřejném prostranství s výjimkou fotografování osob. Fotit dokonce můžete i díla jiných osob, pokud jsou trvale umístěna na veřejném prostranství a takto pořízené fotografie můžete dále užít.
Ničeho se tedy nedopouštíte, pokud bez jakéhokoliv souhlasu vyfotíte sochu v parku nebo architektonický skvost na náměstí. Pouze je nutné uvést autora, název díla a umístění, je-li to možné.
Pokud se však nacházíte v prostorách vlastněných a provozovaných jinou osobou, měli byste se již řídit jejími pravidly. Zejména jsou chráněny soukromé prostory fyzických osob. V tomto ohledu je také nový občanský zákoník oproti dosavadní právní úpravě konkrétnější, v § 86 je totiž uvedeno, že „nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.“ Pokud byste tedy například chtěli nafotit interiér něčí domácnosti, měli byste si opatřit jeho souhlas.
Fotografování osob na veřejnosti
O něco komplikovanější záležitost však představuje focení osob. V tomto ohledu se nový občanský zákoník příliš neliší od toho starého. Jak je uvedeno v § 84, „zachytit jakýmkoliv způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením.“
Stejně tak podobu člověka je možné rozšiřovat jen s jeho svolením. V této souvislosti však nový občanský zákoník obsahuje oproti dosavadní úpravě jedno ustanovení navíc, a to § 85 odst. 2, ve kterém je uvedeno, že „svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.“
Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník je účinný teprve od 01.01.2014, nejsou ještě s jeho používáním a výkladem praktické zkušenosti, nicméně z tohoto ustanovení lze dle našeho názoru dovodit, že pokud vám například někdo udělí souhlas s pořízením fotografie jeho obličeje, přičemž bude informován, že tato fotografie bude použita do kalendáře určeného k prodeji, nemůže následně namítat, že nedal souhlas k vyhotovení kopií této fotografie právě pro účely onoho kalendáře a jeho prodeje.
Budete-li chtít fotit jiné osoby či jejich fotografie dále šířit, měli byste si vždy opatřit jejich souhlas. Důležité je poznamenat také to, že svolení může dotčená osoba odvolat, pokud však bylo svolení uděleno jen na dobu určitou, měla by k tomu mít důvod spočívající v podstatné změně okolností či jiný (slovy zákona) rozumný důvod, jinak jí vzniká povinnost nahradit škodu, která by odvoláním souhlasu vznikla, tedy např. zisk ušlý v důsledku toho, že budete muset stáhnout fotografie z prodeje, náklady s tím spojené apod.
Kdy nepotřebujete svolení k fotografování osob?
Svolení není třeba pouze při splnění v zákoně uvedených výjimek, které nový občanský zákoník rozšiřuje a doplňuje. Souhlas tak nepotřebujete, pokud něčí fotografii pořídíte k úřednímu účelu na základě zákona, nově je v občanském zákoníku ještě umožněno bez svolení pořídit fotografie v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu (předpokládáme, že měl zákonodárce na mysli např. pořízení fotografie prezidenta při jeho projevu k veřejnosti, jedná-li se tedy o záležitost veřejného zájmu).
Fotografii jiné osoby lze také bez jejího svolení pořídit a použít pro účely vědecké či umělecké a také pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství, to však pouze za podmínky, že se tak děje přiměřeně. Pokud tedy píšete do hudebního magazínu článek o koncertě, můžete ho doprovodit fotografiemi účinkujících. Nový občanský zákoník upravuje ještě jednu novou situaci, kdy svolení není třeba, a to když fotografii jiné osoby pořizujete nebo použijete k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Pokud tedy uvidíte někoho, jak se vám snaží ukrást auto, můžete si jej k ochraně svého vlastnického práva vyfotit, aniž byste jej předem žádali o svolení.
Pokud jde o formu svolení, postačí i svolení projevené ústně či dokonce konkludentně, např. souhlasným kývnutím. Problematické ale je, že v případě nějakého sporu v budoucnu jen s velkými obtížemi prokážete, že vám byl souhlas touto formou udělen. Pro vaši jistotu je tedy vždy vhodnější souhlas písemný s co nejpřesnějším vymezením účelu, pro jaký je souhlas udělován.
Pozor na ochranu osobnosti
V § 90 nového občanského zákoníku je pak uvedeno obecné pravidlo, které říká, že veškeré shora uvedené zákonné důvody k zásahu do soukromí jiného, tedy např. k pořízení fotografie jeho osoby bez jeho svolení, nesmí být využity nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy fotografovaného člověka. Tyto podmínky by tedy měly být dodrženy i v případě použití fotografií pro zpravodajské účely, i když se tak často neděje.
Stačí si prohlédnout snímky známých osobností, které pořizují bulvární novináři a na kterých jsou zobrazované osoby často ve velmi intimních situacích. O přiměřené využití zákonné licence se tak dle našeho názoru v takových případech rozhodně nejedná, natož pak o soulad s oprávněnými zájmy fotografovaného člověka.
Pokud shora uvedená ustanovení na ochranu osobnosti porušíte, může se samozřejmě dotčená osoba bránit prostředky, které jí právní řád poskytuje. Především po vás může žádat, abyste od neoprávněného zásahu upustili a aby byl odstraněn jeho následek. Pokud jste tedy například zveřejnili něčí fotografii bez jeho souhlasu, pak se může tato osoba dožadovat, abyste její fotografii přestali zveřejňovat a také abyste např. veškeré kopie této fotografie odstranili ze svých webových stránek, reklamních materiálů a podobně.
Ač se již v oddílu 6 nového občanského zákoníku, který se zabývá ochranou osobnosti, nevyskytuje mezi prostředky ochrany možnost domáhat se přiměřeného zadostiučinění za neoprávněný zásah, jako tomu bylo v dosavadní právní úpravě, neznamená to, že by dotčená osoba žádný nárok na náhradu vniklé újmy neměla. Na tento nárok se po účinnosti nového občanského zákoníku uplatní obecná ustanovení o závazcích z protiprávního jednání.
Obecně lze totiž říci, že každý, kdo vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem (v našem případě tedy například povinnost pořídit si souhlas fotografované osoby) a zasáhne tak do práva poškozeného, musí poškozenému nahradit újmu, kterou takovým zásahem způsobil. Dotčená osoba může požadovat náhradu újmy na jmění i újmy nemajetkové, přičemž častější bude v případě neoprávněného zveřejnění fotografií pravděpodobně újma nemajetková, tedy újma způsobená tím, že jste zasáhli nějakou složku její osobnosti (důstojnost, soukromí…).
Poškozená osoba se tak může za způsobenou nemajetkovou újmu domáhat přiměřeného zadostiučinění v penězích, jehož výše bude záviset na všech okolnostech případu, samozřejmě čím méně „lichotivou“ fotografii zveřejníte, tím větší újmu dotčené osobě způsobíte a tím větší bude také případná náhrada.
Literatura:
- Melzer, F., Tégl, P. a kolektiv: Občanský zákoník – velký komentář. Svazek I. § 1 – 117. 1. vydání. Praha: Leges, 2013, 720 s.
- Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, 989s.
Právní rozbor připravili Jana Mikulčická a Jan Růžička, Advokátní kancelář Růžička & Knopp
