Zepředu západ slunce, zezadu šedivé nebe a všude bílo – také máte tak rádi jemnou romantiku z hor?
Devět a tři čtvrtě bodu. Takové je hodnocení jedné z nejhezčích fotografií, které během posledního týdne přibyly do naší Galerie. V současnosti probíhající fotosoutěž Lumix motivuje mnoho lidí k tomu, aby nám zasílali své nejhezčí výtvory. Autor tohoto snímku se jmenuje Milan Satke a svoji panoramatickou kompozici nazval „Fire Story“. Pojďme se tedy podívat blíže, jak vypadá takový oheň na horách.
Krajinkám se již tradičně daří po celý rok. V zimě je fotografování ve volné přírodě navíc skvělou příležitostí, jak se předvést, pokud se vám podaří zachytit opravdu dobré světlo. Na sněhu se všechno odráží: modré nebe, šedavé stíny, ranní červánky i večerní ohnivé západy slunce.
Jde o jakousi novou vlnu romantiky: západ slunce jako takový už jsme vyzkoušeli, proč se tedy nepokusit toto téma trošku oživit třeba na horách? Ale pozor, má to kromě půvabu také svá úskalí. Všechno kolem, včetně vás, vrhá na sníh stíny – na fotce se pak „něco děje“, je na ní přítomno více prvků, někdy však i rušivých. Záleží už na nás, co všechno uvedeme jako autorský záměr.
Fire Story; foto: Satke Milan
Autor Fotografie týdne si sice pošlapal sníh v levém dolním rohu, ale sám k tomu poznamenal, „já o něm vím a chtěl jsem ho tam takhle nechat, takže tam prostě je“. Zdravé sebevědomí se rovná úspěch. Navíc v případě mnohokrát recyklované tematiky můžete divákovi takto nabídnout zajímavé věci, které ještě nezná.
Ne, že by stopy ve sněhu něčím takovým přímo byly, ale je to cesta, jak zaujmout. „Fire story“ vás navíc uchvátí něčím úplně jiným, takže dolní roh třeba ani nezaregistrujete: vydařené horské panorama vyzdobené zasněženými stopami a měkkými chomáči inverze je osvětleno zlatým večerním světlem, které výsledku dodává unikátní náladu.
Celkový dojem z této Fotografie týdne je podle dosavadních reakcí pod ní více než pozitivní, čtenáři mají přírodu rádi, i když je skrytá pod sněhem, a sluníčko uprostřed zimy rozhodně potěší. Foto týdne je z autorovy tvorby po stránce hodnocení zatím nejlepší, ale pokud se vám líbí, zkuste se podívat i na ty ostatní. Styl jeho dalších záběrů nám může připomenout například uživatele Šviderského, kterého jsme na tomto místě představovali před šesti týdny.
Oba mají podobný způsob vyjádření: vyhledávají mlhou zastřené vrcholy, stylizují podobně i na výšku postavené záběry zmrzlých krajinek. Milan Satke má ale radši jemnější barvy, tlumené odstíny a celkovou jemnou malebnost krajiny v tradičně horizontálním podání. Většina děje na jeho fotografiích je postavena na jemných přírodních kontrastech světel a stínů na sněhu a na barevnosti slunečního světla, změkčeného mlhou a vodním oparem. Zimní čas se tomuto autorovi zkrátka líbí. O to větší může být naše zvědavost, jakým způsobem zpracuje následující méně zádumčivá období roku. Takže, jaké bude jaro?