Fotografie týdne ze slovenských vrchů

Fotografie týdne ze slovenských vrchů
Zliechov je obec uprostřed Strážovských vrchů na Slovensku. Divíte se, co fotit v takovém horském zapadákově? Tak třeba krajinu. Nebo radši lidi?

Miroslav Remo, autor níže uvedeného záběru, se na Štědrý den rozhodl portrétovat místního baču. Výsledek je natolik syrový a uvěřitelný, že bez váhání zapadl do kategorie Reportáž (stejně jako drtivá většina jeho předchozí tvorby). Na nic si totiž nehraje. Je přesně tak špinavý, odřený a upracovaný, jako všichni chudí lidé. Někomu se takové odhalování špíny za nehty může zdát až příliš ponuré, protože náš pohled na svět je již od dětství degenerován zářivými chrupy a bělostnými kuchyněmi v reklamních spotech. Tady je jen šeď skromného života, vrásky pod očima a jakási zvláštní nevyslovená naléhavost, kterou ještě umocňuje stísněný ořez a náklon hlavy.

„Bača na Zliechove, 24. december 2006, 13:59“ – tak zní celý název snímku. Kontrast působí podobně jako bílá cigareta v ušpiněných prstech. Bačův osamělý svět beze slov se nám zdá neskutečně vzdálený, vždyť naše Vánoce byly zářivé, lesklé a barevné... Pokud je ale pro vás tato fotografie až příliš ponurá, jejího autora to jen potěší. Tvrdí, že jde o záměr. „Když se podíváte do mé galerie, zjistíte, že v ní moc radosti není,“ dodává v diskusi. „Asi je to proto, že se pohybuji v oblasti, kde se štěstí zdá být něčím umělým.“

Klepněte pro větší obrázek
Bača na Zliechove, 24. december 2006, 13:59; foto: Miroslav Remo

Říká, že nejraději fotí „social people“. A lidi má evidentně rád. V Galerii má skoro dvě desítky reportážních fotografií, jejichž tématikou jsou právě obyčejní lidé. Ne jako dav, ale jako osamělí jedinci nebo skupinky individualit, z nichž každá má svou tvář, svůj osud i svou vlastní špínu a hlad. Na jeho snímcích vidíme bezdomovce, romské děti z dětského domova, staré a osamělé lidi i ty, kteří prostě rezignovali. Tvorba tohoto autora zcela postrádá pozlátko, které se vždy vyrojí kolem Vánoc. Mimo svou syrovost a naléhavost také disponuje skvělým zpracováním a dynamikou. Ani masivní černé rámečky nejsou na škodu, v některých případech sedí jako ulité.

Možná by bylo klasičtější, kdyby byl nejlepší fotografií posledního týdne roku 2006 zvolen některý z pestrých kousků v kategorii PF. Ale pokud se zdá být štěstí opravdu něčím umělým, popřejme si do nového roku alespoň to, abychom všichni našli ve svém životě tu vnitřní, skutečnou krásu. A začněme s tím sami v sobě.

Témata článku: Fotografie týdne

Určitě si přečtěte

Fotografie týdne: Budu se jen dívat, slečno!

Fotografie týdne: Budu se jen dívat, slečno!

Sociologie se, jako většina společenských věd, nachází v jistém pnutí. Na jedné straně se snaží popsat procesy, jevy, spojení, která ve společnosti můžeme nacházet. Jde vlastně o činnost, která jako by se snažila zjistit si odstup od zkoumané skutečnosti.

Michal Černý

Fotografie týdne: Poslední ..... světlo

Fotografie týdne: Poslední ..... světlo

Martin Heidegger proces poznávání připodobňuje k prozkoumávání světliny v lese – obcházíme ji ze všech stran, nikdy ji nevidíme celou, každým okamžikem se mění.

Michal Černý