Snímek o hře uprostřed pragmatického přístupu ke světu, o symetrii, která je vedená pouhou užitečností a kráse kterou je třeba hledat. To všechno můžeme najít na snímku s několika vrtulemi.
V devatenáctém století, když se začínal formovat průmysl a objevovalo se první formálnější a rozsáhlejší podnikání mimo zemědělství, se věnoval zvláštní význam vzhledu staveb a továren.
Zatímco v pavlačových domech žilo ve velice špatném prostředí obrovské množství lidí, dělnické kolonie byly stavěné z odpadních materiálů a nevybavené často kanalizací ani dobrým zdrojem vody. Naopak továrny a sídla firem (v zásadě od sebe nerozlišitelné) se těšily velké péči majitele.
Secesní nebo neoklasicistní industriální stavby jistě nebyly ani nejlevnější, ani nejpraktičtější, ale podnikatel je vnímal jako svoji vizitku. Obrázky továren, které byly často doplněny o další reálně neexistující křídla či alespoň komíny, se pak objevovaly na vizitkách, firemních tiskovinách či jako viněty.
Je zajímavé sledovat posun v pragmatismu, kterého jsme svědky od poloviny dvacátého století – o vzhled továren příliš nejde a většina z nich je spíše podobná plechovým krabicím, než aby měla ambice reprezentovat svého majitele a dotvářet veřejný prostor, ve kterém se vyskytují. Také proto byly odsunuty do průmyslových zón, kde mimo ně nic dalšího není.
Vrtulky, foto: Kenťan
Snímek Vrtulníky zachycuje větrné elektrárny, které v této linii nevzhledných, ale velice dobře funkčních stavebních prvků v krajině pokračují. A na rozdíl od oněch továren či výrobních hal a skladů si lze jen obtížně představit, jak by mohli fungovat s kvalitním architektonickým designem, který nebude ráz okolí poškozovat, ale doplňovat a rozvíjet.
Autor snímku, kterým je Kenťan si přitom nepohrává jen s jejich samotnou existencí v kontextu okolí, ale pracuje s jejich interakcí. I na něčem tak praktickém, hlučném a nevzhledném, jako jsou obrovské vrtule na sloupech lze najít něco zajímavého, hravého či inspirativního. I zde si lze hrát na schovávanou, vyhledávat interakci mezi člověkem a stavbami v jeho okolí.
Gratuluji autorovi k podařenému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Stejně jako byl pro předchozí fotografii důležitý úhel pohledu, tak také v případě snímku tragéd, který zachycuje muže u jezera, se kterým to jde z kopce, hrál tento neobvyklý směr kruciální roli. Autorem je shimmell.
Pro všechny milovníky barevných kolotočů a atrakcí nejen pro děti je určený snímek Merry Go Round, Weston Super Mare, který vytvořila miijka. Je na něm až téměř snová kompozice z několika barevných sedaček, rotující část kolotoče, čtveřice dětí a modrá obloha.
Merry Go Round, Weston Super Mare, foto: miijka
Březen není jen měsícem knihy, ale také daňových přiznání a dalších nezbytných kancelářských úkonů. Končí první čtvrtletí, všichni čekají napjatě na výsledky. Snímek Sezóna začíná... od No21 je pěknou ukázkou toho, jak se na byrokratický shon připravit – nečekanou koncepcí, kontextem, vtipem, uměním.
Sezóna začíná..., foto: No 21
A na závěr ještě snímek Terasy Barrandov VII., který je třeba číst v kontextu celého celku – za prohlídku stojí i šest předchozích záběrů ukazujících, jak rychle se dokáže příroda vyrovnat s existencí staveb, které člověk opustí, nebo – méně optimisticky – jak vypadá jeden z důležitých kulturních a ekonomických bodů první republiky s odstupem osmi desetiletí. Autorem snímku je nokialover.
Terasy Barrandov VII., foto: nokialover