Je to už hezkých pár týdnů, co byl naposled Fotografií týdne zvolen snímek, u něhož by bylo nutno dlouho dumat o původním námětu. O tom, že abstraktní fotografie dosud nezemřela, nás však přesvědčuje jeden z jejích exemplářů, který se nedávno zjevil v galerii.
Fotografie je zahalena v černi a lomených fialových odstínech a jako protiklad tmavým liniím obsahuje zářivé body. Díky těmto výrazným prvkům záběr zaujme i ve zmenšené podobě, což se samozřejmě cení. Autor si vtipně pohrál s diagonálami vedoucími třemi směry. Kompozice ubíhá lehce doleva, čímž vzbuzuje pocit pohybu a něčeho, co nám stále uniká, což však na druhou stranu výborně kontrastuje s faktem, že na fotografii je zjevně něco pevného, stálého a hmatatelného. I když se to tváří jen jako zdánlivá změť světel a stínů, bodů, linií a ploch.
Návrat do budoucnosti. Voyager
Celá tato lineární nádhera je zarámována v bílé a v rohu se nachází téměř přehlédnutelný podpis. I bílá barva rámečku má své opodstatnění - kromě toho, že působí neklasickým dojmem, také podporuje dojem čistoty a hladkosti.
David Lichtag se v Galerii představuje sérií záběrů různých přírodních scenérií, mezi nimiž nechybí ani známé dominanty Brna – Špilberk nebo Petrov. U většiny snímků hrála prim hluboká noc nebo západ slunce, dále se zde objevuje pár portrétů a z celkové tvorby je znát, že autor si rád hraje se světlem a snaží se ho předělat k obrazu svému. Pak ale nastal obrat a rozhodl se pochytat svým objektivem docela jiná světýlka. Nutno podotknout, že vybočení z obvyklého směru se vyplatilo. Ačkoli o tom, co je to vlastně na fotografii, můžeme všichni pouze polemizovat, bodové hodnocení vypovídá o tom, že abstraktní - a všeobecně netradiční - umění si mezi lidmi opět vyšlapalo svou cestičku.