Schopnost "dobře fotit" nespočívá jenom ve zvládnutí technické dokonalosti, ale zejména v poselství výsledného obrazu. Jak často vás už napadlo: "Tohle jsem už určitě někde viděl...?" Neotřelost a dramatičnost - možná právě toto jsou jedny z argumentů, proč zvolit Silo fotkou týdne.
Ať už jde o melancholické kapky deště, ladné linie horských úbočí, kuličky staniolu nebo vymletá koryta řek, celou tvorbou Petra Kuchaříka se jako červená nit táhne snaha zachytit krásu okamžiku z neobvyklých úhlů a míst. Málokdo se však - narozdíl od hor a polí - někdy podíval do sila. A právě o tom je kouzlo tohoto záběru - ukazuje nepoznané nitro, do něhož nevidíme.
Pohled na hvězdy uvnitř sila
Svazky linií se sbíhají doprostřed kulatého stropu sila, aby se ztratily v intenzívním světle. Dojem pohybu podporují také dvě vertikální linie, svádějící náš pohled neomylně do horního levého rohu. Díky tomuto extrémnímu posunutí ústředního motivu se záběr vyhnul statičnosti, která někdy provází fotky architektury. Naopak nepostrádá dynamiku a prostor. Zdánlivě jednolitou barvu kovových stěn ozvláštňují různé tóny šedi a světlo do hlubin přináší šikmý, téměř ornamentální pruh bílého světla, proudícího ze zářivých bodů lemujících strop.
Právě hrátky se světlem a stínem jsou mnohdy to, co povyšuje fotografii na umění. Zatímco autor minulé Fotky týdne potkal v trávě perly, Petr Kuchařík našel hvězdy na stropě sila. Tímto mu gratulujeme k výhře a přejeme mu, aby dál nacházel podobné poklady i v každodenním životě.