Většina fotografií vystavovaných na internetu jsou víc než čím jiným prácemi ve stádiu „pokusu“. Jen málokterý snímek je opravdovým sdělením, které funguje samo o sobě.
Sám patřím k fotografům, kteří raději fotí, než aby o fotkách hovořili. Myslím si, že fotka se má obejít dokonce i bez názvu – měla by být všeříkající a doslovná, bez potřeby dodatečných vysvětlení. Pouze taková fotografie je doopravdy dobrá.
Procházení přírůstků v Galerii DIGIareny z posledního týdne tentokrát připadlo na mne – tradiční autor tohoto cyklu odjel na dovolenou. Ačkoliv rád čtu jeho úvahy, k nimž ho inspirují právě vaše snímky, jež nám posíláte, sám nejsem filozof, a proto bude tentokrát Fotografie týdne jiná. Nečekejte víc, než obrazy. Nechám je promluvit v jejich nahotě a bez hlubších komentářů.
Můj výběr je velmi subjektivní – ostatně, byl by takovým i ten váš, nebo kohokoliv jiného. Jestli všechny zde prezentované snímky něco spojuje, je to kritérium originality, nebo alespoň pokusu o ni. Je velmi obtížné přicházet v každodenní fotografii s čímkoliv novým v době, kdy vznikají miliony snímků denně. Osobně si myslím, že níže uvedenému výčtu autorů se to v posledních dnech podařilo.
Ve změti působivých abstrakcí a snových vizí vynikají tři upřímně obyčejné snímky, jejichž tvůrci se na zcela banální situace dokázali podívat jinak, a tím zaujmout. Statut Fotografie týdne patří jednomu z nich – portrét dívky před zamlženým zrcadlem v sobě má vše, co od dobrého portrétu očekávám. Jeho vyjádření je natolik sugestivní, že mu pro tentokrát odpustím i ten příšerný a zbytečný rámeček, jenž se nenápadně pokouší dojem z celé fotky zkazit.
V zrcadle (foto: Inachis)
Na garmošku (foto: Paklik)
Obscure (foto: Guajacuran)
Novinářská (foto: Žemla)
Osvícení (foto: Guajacuran)
M or P (foto: Myrtle)
Bez názvu (foto: Mila)
Slunečnice (foto: Ivanaga)
