Minulá a dnešní fotka týdne jsou rozdílné jako oheň a led. Zatímco předchozí vítěz zkoumá různé klasicky krásné detaily světa tak, jak mu nahodile přicházejí před objektiv, Martin Hlaváč ze své cesty neodbočuje. Pouze mění úhel pohledu. Jeho prokletím se totiž stalo tělo ženy.
Jméno tohoto autora je neodmyslitelně spjato s experimentální sérií nazvanou Body Technology, která brázdí vody naší Galerie (zatím) v podobě volné trilogie už od října. Volná místa mezi těmito mezníky, kolem nichž se vždy strhne debata, vyplňují klasické i neobvyklé akty – odhalené i taktní, citlivé i šokující. Martin Hlaváč objevil v ženském těle bezednou studnici inspirace, která přímo vybízí: pojď a vezmi si mě.
Kolekce snímků tohoto tvůrce již vydá na objemnější svazek. Jen v této Galerii se zaskvěly dvě desítky fotek, nemluvě o oficiální prezentaci na stránkách martinhlavac.com, kde se autor vyznává ze svých vášní v tomto oboru Jeho srdeční záležitostí je „industry glamour“, což je dle jeho slov kategorie fotografií, které mají svým způsobem provedení poukázat na kontrast nebo naopak soulad ženy a industriálního prostředí.
Nekonvenčnost, něha a lidskost v jediné bílé lince.
Jak je vidno, umění šokovat ovládá Martin Hlaváč dokonale, ale rozhodně nezabředá do jednotvárnosti jediného extrému. Teplem a životem – ač se to zdá nemožné – hýří další, značně intimní a klasicky černobílá díla, jako například „Já a ty“ nebo „Gábina“. Aktuální fotografie týdne je nazvaná „K…“ a neobsahuje nic jiného, než dvě tmavé plochy, rozdělené klikatící se linií, která ostře kopíruje tvář anonymní modelky: nos, plné rty, bradu, ve stínu schovaný krk a rameno, po němž světlo měkce sklouzne až k dolnímu okraji snímku. Hlavní „děj“ se odehrává spíše na pravé straně záběru ve dvou třetinách; levá část je tmavá, ale prázdná - narozdíl od té druhé, v níž tušíme teplé lidské tělo. Celá práce je pak orámována další, téměř neznatelnou světle šedou linkou.
„K…“ je umělecké dílo, které vede pozorovatele po jasně vytyčené cestě. Bílá a černá jsou jasně odděleny, stejně jako tvář od neznámého prostoru. Prostřednictvím svého portrétu nám autor nabízí pohled do světa nesmírné intimity, oživlé představivosti a kontrastu světel a stínů, tančících po nahé pokožce. Tomuto jedinečnému kousku něhy z kategorie Portrét patří titul Fotografie týdne hned ze dvou důvodů: jde o technicky i náladově působivé dílo a navíc jeho tvůrce opět poukazuje na starou známou pravdu, že lidské tělo je krásné.