Svět kolem nás je jedno velké tajemné puzzle. Jde jen o to najít ty správné kousky a klíč k jejich složení. Svět kolem nás je silně fragmentarizován, což můžeme vidět jak v oblasti sociální, tak také vědecké.
Věda metodologickým přístupem rozčlenila pohledy na svět tak, že obrazy biologie, chemie, fyziky či psychologie jsou sice relevantní, ale o světě jako takovém mnoho nevypovídají. Opuštění holistického přístupu, poznávání a cesta k popisu na základě velice úzké metodologie se ukázala být mimořádně výhodná. Umožnila řešit problémy, předpovídat jevy a ovládnout přírodu.
Jakoby zákony přírody nebyly někde uvnitř jí samotné, ale věda je konstruovala tak, aby dala do rukou člověku moc. Tuto skutečnost pěkně ilustruje P. T. de Chardin, který poukazuje na to, že i když rozložíme člověka na atomy, popíšeme všechny fyziologické procesy v těle, tak stále nedostaneme popis člověka jako takového.
Neméně fragmentarizovaná je také celá společnost. Příběh o Babylonské věži ukazuje tři problémy, které k tomuto jevu vedou. Za prvé je to absence pokory a přiznání si vlastních limitů a omezeností. Za druhé je to neúcta k zákonu, který je chápán jako garant práva a společenského řádu a za třetí je to nezvládnutý koncept soužití. Rozdílnost jazyků je pak chápána jako přirozený důsledek těchto jevů, nikoli – jak máme často tendenci uvažovat my – příčina.
Hatreder v tomto kontextu ukazuje svět jako soubor fragmentů, částeček, které může jako fotograf vzít a dát dohromady. Svět je pro něj velké puzzle, jehož jednotlivé dílky získává skrze objektiv fotoaparátu, ale sám musí hledat cestu, jak je správně poskládat. Řešení není jednoznačné a předem dané, ale spíše ukazuje cesty k nahlížení toho, jak svět vypadá v určitém meta konceptu.
Šum křídel na sklonku dne, foto: hatreder
Podobně jako Andersenovy pohádky jsou v určitém slova smyslu pravdivé a zachycují určité rysy světa (nejen) tehdejší doby, tak také fotografie Šum křídel na sklonku dne se snaží tímto způsobem postupovat. Je výpovědí, která je na jedné straně zjevně umělá a snová, ale snaží se nabídnout pohled do světa jinýma očima a výrazovými prostředky, které nemá realistický snímek k dispozici.
Gratuluji autorovi k podařenému, velice pečlivě koncipovanému snímku a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších fotografií uplynulého týdne.
Olda Polda nabízí svůj tradičně nezvyklý pohled na svět v podání snímku Prostě zátiší 6. Barevné pruhy tvoří pozadí pro stínovou kompozici nádob a celý výsledek působí zajímavým abstraktním dojmem.
Prostě zátiší 6, foto: Olda Polda.
Pavel Kozdas je fotograf, který umí znázornit monumentalitu moderní architektury takovým způsobem, že z ní neučiní bezduché monstrum, ale dává jí prostor pro krásu, lehkost a určitou harmonii. Činní tak i na fotografii Arcturus.
Fotografování staveb či stromů zrcadlících se v hladině rybníka je oblíbenou technikou, která nabízí často zajímavé a poutavé výsledky. Snímek .. Rybniční starci .. zaujme svojí tajemností, mnohovrstevnatostí a určitou nepřehledností, které mu propůjčují krásnou atmosféru. Autorem je Šebin.
.. Rybniční starci .., foto: šebin
Pro všechny milovníky rampouchů, drobné figurální tvorby a období mezi zimou a jarem je určený snímek … se sedmnácti malými kousky ledu od harcota.