Fotografie je vždy určitým zakonzervováním okamžiku. Ta dnešní nabízí spojení živého a kamenného, kultury a přírody.
Afričané se prý nechtěli fotit, protože měli obavu, že jim snímek ukradne duši. Fotografie byla a stále je něčím, co uschová okamžik pro další prohlížení a divák tak sleduje něco, co již v určitém aspektu není. Umění fotografa spočívá mimo jiné v tom, že dokáže tyto okamžiky hledat a zachytit. O to více je třeba si cenit toho, když se mu tak podaří v běžném životě, bez umělých podmínek a přehnaných kompozic.
Snímek Strahovský klášter je právě takovým příkladem. Jeho autor – jokr7 – zřejmě vyrazil na procházku Prahou a díval se kolem sebe. A u Karlova mostu se vše spojilo – kouzelný pohled na bílé věže Strahovského kláštera, který nepochybně patří mezi nejkrásnější dominanty města, nehnutě stojící socha na mostě a života plný racek, který krouží nad Vltavou hledající si potravu.
Strahovský klášter, foto: jokr7
Je dobré si všimnout toho, jakým způsobem autor pracuje se světlem. Socha i pták jsou černí, takže z nich vznikají jen siluety, které jsou ale ostré a přesné. Divák nemá problém s tím, co na snímku je a přitom vznikají dvě jasné tematické dominanty, které tvoří diagonálu čtvercového záběru. Ač jsou téměř ve vrcholech čtverce, nepůsobí nijak utlačeně – naopak mají místo a vstupují spolu do vzájemného dialogu. Snad jen sklopená hlava světce naznačuje určité napětí.
Decentně umístěný klášter ve spodní straně snímku je jediným barevným objektem, ale současně je laděn do světle šedé, která koresponduje s oblohou. Divák tak může mít pocit, že jde o sídlo nebeské, kolem kterého létají ptáci a sochy svatých k němu lemují cestu.
Gratuluji autorovi ke snímku, který čerpá z běžné procházky, z netradičního pohledu na svět kolem nás, odhalujíce krásu všedních věcí a dovoluji si pozvat na prohlídku některých dalších zajímavých fotografií uplynulého týdne.
Žemla pokračuje ve svém fotografickém cyklu portrétů, které se věnují předsudkům, nevyrovnaným vztahům či společenským tabu. Činí tak s jedinečností svého stylu, výtvarnou fotografii doplňuje precizním zpracováním a jednoznačným rukopisem. Takový je i nezvykle barevný a mnohovrstevný objekt s názvem Láska?
Láska? foto: žemla
Tomáš Staňo je autorem, který velice pečlivě pracuje s atmosférou na téměř všech svých snímcích. Potvrzuje to také na obrázku zkáza Titanicu,který nabízí překvapivé spojení křivek a barev.
Snímek Narušení geometrií, jehož autorem je Navyy, jako by odkazoval k snímku prvnímu. Také zde jsou neživé objekty, které jsou jakoby vyrušeny ptáky, živočichy, kteří se nechtějí organizovat do dokonalých struktur.
narušení geometrií, foto: navyy
A na závěr ještě jedno pěkné spojení člověka a krajiny. Krásy přírody a života, které v podání mikoudelky překvapí nečekaným nazelenalým barevným provedením, které dává celému snímku Přes kaluže .. jednoznačně silný náboj.