Černá a bílá, jakkoliv protikladné, jsou základem všeho. A v zimě a na zasněžených horách to platí dvojnásob.
Dlouhá zimní doba svádí k hrátkám s barvami. Jako bychom se už toho bílého přejedli. Nejlépe známkované snímky uplynulého týdne se snaží zimu předvést živou, pestrou, plnou zvěře a barevných odlesků. V jednoduchosti je ale taky krása. Ví to například autorka, kterou známe pod přezdívkou monnika.
Její poslední příspěvek do Galerie se jmenuje „... a stíny se plouží...“ a zabírá velkorysý kus zasněžené krajiny v jednoduché kompozici. Díky absenci barev vystoupí na povrch něco úplně jiného: dynamika záběru, skoro hmatatelný chlad a také opuštěnost a rozlehlá prázdnota, která horám během zimy vládne.
Černobílý záběr večera nás donutí hledat v krajině úplně nové opěrné body. A výbornou práci v tomto případě opět odvedl kontrast, který se postaral o to, aby nás fotka upoutala. Nemluvím jen o kontrastu barev, i když není nic protikladnějšího, než vzájemný vztah černé plochy s bílým prvkem. Silný dojem zanechává také vztah pichlavých stromků s jejich jemnými stíny nebo hladká sněhová plocha rozrytá zaječími stopami v dolní části. Všechno je na snímku zkrátka proto, aby to tam činilo svoji úlohu. I zarovnání děje doleva je tu proto, aby naléhavost fotky prohloubilo.
...a stíny se plouží...; foto: monnika
Autorce se podařilo zachytit nevšední okamžik a navíc ho několika technikami, známými z designu, dovést takřka k dokonalosti. Nebo alespoň těsně před její dveře. Děj v levé části fotky – alegorie dne, rozzářené osmicípé slunce s krajkou stromů – by totiž pravděpodobně nepůsobil tak intenzivně, kdyby tu nebylo ještě něco dalšího: opačný pól, alegorie noci.
Pravá polovina by bez levé nebyla ničím, ale fotografii jako celku dodává silnou iluzi prostoru. A proužky, rozházené po předmětu a zakřivující se podle zákonitostí jeho povrchu, dokážou výborně podpořit dojem prostoru v dvourozměrných podmínkách. Jednoduché „kouzlo“ s působivým výsledkem. Líbí se Vám?
Stíny a cípaté sluníčko jsou poznávacím znamením – budou vás provázet během prohlížení většiny fotek této autorky. Během její návštěvy Orlických hor vzniklo množství zajímavých snímků, některé detailní, jiné až panoramatické, barevné i černobílé. Ploužící se stíny na Fotografii týdne možná nejsou technicky nejdokonalejší záležitost, ale málokterý jiný snímek z Galerie autorky disponuje takovým množstvím již zmíněné dynamiky záběru – i když jde jen o večerní záběr z hor. Tento kousek se jí zkrátka podařil. Gratulujeme!