Minulý týden galerie zahýřila několika velmi zajímavými černobílými snímky, například s tématikou starého mola či návštěvou hrnčířské dílny, ale nakonec byl vítěznou fotografií zvolen Rozbřesk. Toto dílko z rukou Jiřího Šebka nám předvádí něžnou stránku Českého Švýcarska, zahaleného ranním oparem.
Jeho tvorba vykazuje talent i experimentálního ducha, ne však přílišnou kvantitu. Při podrobném prolustrování našich galerií spatříte všehovšudy tři kousky, které se honosí jménem Jiří Šebek – kromě Rozbřesku tu máme ještě bleděmodře tónované Lodě zalité sluncem a dynamicky působící Kouzelnou budku v nečekaně šťavnatých odstínech anonymního nádraží. Prostřednictvím snímku Rozbřesk nám pak jeho autor nabízí pohled do hor, oproštěný od jitřivých barev, a nechává přírodu, aby zabalila krajinu do stříbřitého oparu mlhavého rána.
Na fotografii týdne se nám zase jednou sešlo několik velice působivých kontrastů. Ať už se jedná o subtilní a snivé tvary mraků na obloze a pro změnu realistické kupky sena, nebo členité koruny (mimochodem velmi rafinovaně umístěných) stromů, které vynikají na celistvém stříbřitém pozadí – všechny tyto prvky byly obratně zakomponovány, zarámovány a Jiří Šebek získává k jedničce také hvězdičku. Velkou úlohu ve snímku má také pás mlhy nad údolím, který jasně vymezil přední a zadní plán a dodal tak fotografii hloubku a výrazný dojem prostoru.
Melancholie a klid horského jitra
Celé této jemné kompozici zabránil autor uletět pomocí již zmíněného černého rámce, který působí decentně a nápis orientovaný na střed kupodivu ani příliš neodpoutává pozornost, narozdíl od podpisů starších fotek. Pohled z Křížového vrchu poukazuje na křehkou harmonii , která se skrývá před civilizací, a zároveň dává najevo, že fotografickým uměním není nic jiného, než zachytit krásu v obyčejnosti. Monochromatická něžnůstka Jiřího Šebka je toho důkazem – a soudě podle hodnocení, čtenářům se také líbí. Potřesme mu tedy pravicí s přáním dalších fotografických úspěchů do budoucna a poděkujme za zprostředkování krásného zážitku...
